Nejekologičtější dnes vyráběné fotovoltaické panely jsou zároveň ty nejjedovatější. Jsou tenké a levné, ale obsahují nebezpečný těžký kov kadmium. To je dokonce uvedeno v jejich názvu; podle hlavních účinných materiálů se panely označují jako CdTe články. Zkratka obsahuje chemické názvy kadmia (Cd) a teluridu (Te). K jejich výrobě je zapotřebí méně materiálu a méně energie než u článků křemíkových, ale mají své nevýhody, díky kterým dnes pokrývají méně než desetinu trhu. Jedním je například právě využití jedovatého kadmia. Tento problém by ale možná mohl nečekaně snadno zmizet. Skupina britských vědců v časopise Nature zveřejnila práci, podle které by mělo být možné jedovatý kov snadno nahradit bezpečným hořčíkem. Mách ání v kadmiu Kadmium je problémem hlavně při výrobě článků, kdy se mimo jiné používá sůl tohoto kovu (je to chlorid kademnatý, tedy CdCl2) – výrazně, více než 5krát, zvyšuje účinnost. Bez tohoto kroku je technologie úplně nepoužitelná. Použitá sůl kadmia je však mimořádně nebezpečná. Velmi snadno se rozpouští ve vodě – v životním prostředí i v lidském těle – a stává se zdrojem jedovatého kovu. Musí se s ní manipulovat velmi opatrně a nákladně se likviduje. Chemik Jonathan Major s kolegy z univerzity v Liverpoolu zkoušel chlorid kademnatý nahradit něčím jiným. Vyzkoušel například i běžnou kuchyňskou sůl, článek ovšem měl zhruba jen poloviční účinnost než při použití kadmia. Ale osvědčila se jiná náhrada: hořčík. Chlorid hořečnatý (MgCl2) dokázal svého kadmiového pobratima nahradit při laboratorní přípravě článku prakticky beze zbytku. Při jeho využití vznikl v laboratoři solární panel s prakticky stejnou účinností a dalšími charakteristikami, včetně třeba obsahu nečistot či poklesu výkonu v průběhu času. Zdá se, že v tomto případě jde o vzácný jev, kdy by mělo být možné poměrně jednoduše nahradit ve výrobě jednu sloučeninu jinou. Mělo by to dokonce mít několik výhod. Za prvé chlorid hořečnatý není zdravotně nebezpečný. Používá se jako příměs do sypacích solí během zimy či solí do koupele a také ke srážení sójového mléka při výrobě tofu. Navíc je více jak stokrát levnější než CdCl2 a je dostupný v podstatě v libovolném množství. Jak velké úspory mohou být, je těžké odhadovat. Zástupce největšího výrobce v oboru, firmy First Solar, pro časopis Nature řekl, že chlorid kademnatý nepředstavuje významnou část nákladů na výrobu. (Přesto – nejspíše v rámci patentové ochrany – si First Solar v loňském roce podal žádost o patent na použití všech možných chloridů ve výrobě CdTe článků včetně chloridu hořečnatého.) Bod pro Solar Pokud se objev a jeho implikace potvrdí, měla by to být dobrá zpráva především pro jednu firmu, již zmíněný americký First Solar. Ta dnes představuje jednoznačně největšího výrobce tohoto typu panelů. Při srovnání nákladů na výrobu je asi nejlevnějším výrobcem panelů ve větším měřítku na světě vůbec. Cena výroby panelů firmy ve IV. čtvrtletí loňského roku prý byla kolem 0,53 dolaru (tedy cca 10 Kč) na watt maximálního výkonu. V českých podmínkách by takový panel mohl vyrobit elektřiny za nějakých 60 haléřů, v subtropech až dvakrát více. CdTe panely mají nižší účinnosti než mnohem rozšířenější křemíkové. V minulých letech se pohybovala kolem 13 procent (u křemíku je to spíše 15 až 20 procent). First Solar už představila i rekordní panely s účinností přes 20 procent, ale u sériových kusů se bude zvyšovat účinnost jen postupně. Díky novému objevu by cenový náskok First Solar díky této technologii mohl zase o něco narůst, a mohl by tak vyvážit nevýhodu v podobě nižší účinnosti.
