Nové digitální technologie slibují v mnoha ohledech úspory. Typickým příkladem je využití papíru – obyvatelé vyspělého světa ho potřebují stále méně. Je to předzvěst budoucnosti? Přinese s sebou digitální ekonomika zásadní materiální úspory? Jen čtyři procenta Čechů si u ranní snídaně otevřou noviny, říká nedávný průzkum ranních rituálů. Celých 17 si ve stejné době svou porci dobrých i špatných zpráv hledá na počítači, mobilním telefonu, tabletu či v televizi. Vzácnost ranního čtení novin u dnešních obyvatel střední Evropy je jedním z mnoha důvodů neustálého poklesu produkce papíru ve vyspělých zemích. Ten se začal projevovat v 90. letech a od přelomu tisíciletí je nezpochybnitelný. Prvotní příčinou bylo postupné zlepšování systémů recyklace, které umožnilo snižovat výrobu i v době rostoucí poptávky. Světovým lídrem je Japonsko, kde se zpětně využívá kolem 80 procent papíru, což se zdá být jen těsně pod hranicí praktických možností. Brzy se přidal ješt ě důležit ější vliv , a to digitalizace Skokový pokles přinesla digitální fotografie a téměř kolaps trhu s fotografickým papírem. Poptávky klesají i kvůli neustále se snižujícímu nákladu tištěných médií. Svůj vliv samozřejmě přidává i elektronizace podnikové a státní sféry, byť „kancelář bez papíru“ zatím stále zůstává jen marketingovým snem. Dematerializace ! Pokles výroby a spotřeby papíru se někdy považuje za jeden z projevů přesunu stále větší části našeho života do „nemateriálního“ virtuálního prostoru. A má s ním souviset do jisté mír y i pokles materiálových nákladů a energetické spotřeby na jednotku HDP ve vyspělých zemích, tzv. dematerializace. Ale i když na papíře (či dnes spíše obrazovce) vypadá takové tvrzení zcela logicky, snižování náročnosti ekonomik závisí na řadě vlivů. Mnohé z nich (změna struktury ekonomiky, úspory atp.) jsou přitom s velkou pravděpodobností významnější. Jistě, počítače a digitální technologie dokázaly nahradit v některých případech materiální produkty zcela nebo téměř beze zbytku. Digitalizace ale neznamená jednoduchou náhradu hmoty nehmotnými jedničkami a nulami. Koneckonců i papír je stále zapotřebí: z celosvětového hlediska jeho produkce stoupá, protože vzestup spotřeby v rozvíjejících se zemích překonává úspory zemí vyspělých. Přínosy digitálního světa jsou subtilnější. Jedním z nich je třeba výrazné omezení zmetků ve výrobě. Přesné řízení a kontrola z nich učinily v některých oborech výroby „vymírající druh“. Josef Janků
