Na stránkách TT průběžně publikujeme vaše názory na aktuální technická a ekonomická témata. Těší nás, že se aktivně zajímáte také o strategicky důležitý obor – energetiku. Což naposledy potvrdil proud stanovisek k rozhodnutí managementu ČEZ zrušit mezinárodní výběrové řízení na dostavbu JE Temelín. Připravili jsme z nich různorodou mozaiku, byť ne se všemi se může redakce ztotožnit:
» Naše kritika nabubřelého jaderného boomu v Česku se určitě ukázala správná. Jedině my, zelení, jsme na zbytečnost posilování jaderného molochu důsledně poukazovali od prvopočátku a na naše slova konečně došlo. Nemůžeme se smířit ani s tím, jak se u nás drancují zásoby nekvalitního uhlí, které by příští pokolení dokázala zužitkovat lépe a smysluplněji. Neefektivně produkujeme obrovská kvanta energie, kterou pak z nemalé části exportujeme. Přitom se doma dusíme škálou nebezpečných emisí. Alternativní zdroje energie pranýřujeme, ale ničím lepším nedisponujeme. Pokud to nová vláda myslí s přechodem k bezuhlíkové energetice skutečně, pak by měla co nejdříve a co nejefektivněji podpořit fotovoltaiku, eoliku a energetickou exploataci biomasy! A. M. – Praha » Sledoval jsem mediální expozé některých představitelů ČEZ. Umocnilo to můj předchozí dojem, že úvahy o temelínském III. a IV. reaktoru nebyly v reálu o energetických perspektivách země, ani o naší energetické bezpečnosti a nezávislosti na vnějších zdrojích. Že se prosadily materiální zájmy akcionářů a neochota královsky placeného managementu ČEZ podstoupit byť i jen elementární podnikatelská rizika… Je správné, že se nový koaliční kabinet nedal nikým vydírat a do konce roku chce připravit výhled jak dál v tuzemském jádru. Podle mne by měl souběžně projednat i bod b): co učiní se současným ČEZem… I. K. – Pardubice » Je to paradox: 10,5milionová ČR, průmyslově a strojírensky rozvinutá země s mnohaletou úspěšnou tradicí v konstrukci, výrobě, exportu i výstavbě a provozu jaderných zařízení, rezignuje na momentálně jedinou ekologicky akceptovatelnou větev dalšího rozvoje velké energetiky. Abych se pohyboval jen ve srovnatelné rovině: na rozdíl od 10milionového Maďarska nebo od 5,5milionového Finska. Oba tyto státy v téže době a v téže Evropě činí opak… Neakceptuji výmluvy na ekonomickou situaci ve světě, ani odkazy na špatný stav evropského energetického trhu. Pochybuji, že technicky vyspělý svět nás bude po tomhle extempore ještě považovat za ekonomicky solidního a inženýrsky zdatného partnera. Na začátku dubna neutrpěly pouze české jaderné perspektivy. Zkolabovalo rovněž naše mezinárodní renomé… Ing. B. K. – Ostrava » Nic si nenamlouvejme: poslední měsíce to už nebyl mezinárodní tendr, ale jenom jedna dlouhá a bezvýchodná agonie. Stála nás moře peněz a zbytečně vynaložené práce lidí. Jak v účastnických firmách, tak v analytických útvarech ČEZ. Kdybychom podobně plýtvali prostředky, pracovní dobou i dobrým jménem společnosti v naší firmě, zahraniční majitelé by nás hnali bez milosti k osobní odpovědnosti. Žijeme v Čechách. Lecčemu se proto nedivím. Zajímá mne už jediné: omluvil se aspoň někdo oněm třem společnostem? Cítí politici a ČEZ alespoň elementární povinnost omluvit se také nám – českým voličům, daňovým poplatníkům a zároveň plátcům za předraženou energii? B. M. – Karlovy Vary » Děkuji za články, v nichž TT vysvětloval základní technické, technologické, konstrukční i provozní parametry všech tří nabídek pro dostavbu Temelína. A taky za váš vyvážený postoj ke zbývajícím typům provozovaných energetických a teplárenských zdrojů doma i ve světě. Neuhněte z téhle pozice ani v příštích měsících a rocích, kdy nám česky i německy mluvící „správní ochránci jedině správné přírody“ budou vtloukat do hlavy, že bez jádra nám bude lépe… Bydlím kousek od rakouských hranic. Vypínám rádio i televizi při každém poryvu tamější „vítězné“ euforie, kterak se podařilo zmařit dostavbu Temelína. Sežeňte nějakou statistiku a napište v TT článek, kolik jaderné energie ze zbytku Temelína a z Dukovan exportujeme právě jim. I. K. – Hodonín » Mám dvě malé děti a zprávu o zastavení temelínského tendru jsem přijala s velkým zadostiučiněním. Vládní činitelé teď budou jednat v Bruselu o reformaci evropského energetického trhu a do konce roku snad dokončí i naši novou Státní energetickou koncepci. Nevím, jaká bude a jaká role v ní připadne tuzemské jaderné energetice. Doufám, že se nevydáme (řečeno slovníkem naší babičky) cestou „od pangejtu k pangejtu“! Že iritující jádro nezaměníme za větší podíl smradlavého uhlí na výrobě energie a tepla jako v sousedním Německu. Že mamon velkých peněz nedá znovu na frak vědecko-technickému pokroku. Že konečně přejdeme od slov k činům. V daném případě k rozvoji nefosilní energetiky v ČR. M. T. – Olomouc » Jaderné firmy se na českém energetickém rybníčku tvářily jako silní a mocní hráči. Jenže: střelka na kompasu temelínského tendru ukázala opak. Zatímco jejich mediální hlásné trouby přepočítávaly dopředu a nahlas ceny energie doma i ve světě, kalkulovaly s cenovým vývojem bruselského nesmyslu řečeného emisní povolenky a snažily se o dialog i se zelenými dogmatiky, lobbisté protistrany (u nás zejména „zázrakové“ přes fotovoltaiku) na to šli vykutáleněji. Rezultát? Desítky, resp. stovky miliard korun za provoz modré hrůzy na českých loukách jim budeme platit ještě v době, kdy ČEZ začne současné Dukovany a Temelín leda demontovat… Mám velký problém, jak vysvětlit žákům ve třídě, oč v současné české energetice jde. A přitom právě naší generaci připadl úkol zabezpečit dnešním dětem ekologicky akceptovatelnou energii na desetiletí dopředu. V. K. – Hradec Králové » Pokud chcete, abych zůstal předplatitelem TT i nadále, nezařazujte, prosím, články, jak politici odpovědně transformují českou a evropskou energetiku, jakou úctu chovají ke zdravému životnímu prostředí a jak dobře to myslí s českým energetickým strojírenstvím a průmyslem vůbec. Dubnový tendrový kotrmelec ČEZ mne vyléčil z posledních iluzí. Pane Křižíku, pane Kaplane, pane Liste a další velikáni české energetiky minulého století: hluboce se vám omlouvám za poslední činy vašich pravnuků a následovníků. Ing. M. T. – Plzeň » Můžete mi vysvětlit, co je to za fantasmagorii přemýšlet nad novým (k tomu ještě hypotetickým) tendrem na dostavbu Temelína znovu za 5 let? Pokud by tentokrát dospěl do kýženého finále (řekněme okolo roku 2023 či 2025), pokud by úspěšně proběhla příprava staveniště a v cuku-letu jsme zvládli i nebetyčně byrokratickou schvalovací spirálu (řekněme do roku 2028 či 2030) a poté bezodkladně začali v jižních Čechách stavět, v optimálním případě bychom první nový jaderný proud z dostavěného Temelína získali okolo roku 2042 či 2044. V té době už budou za svým technickým i bezpečnostním zenitem jak čtyři reaktory v Dukovanech, tak současná dvojice v Temelíně. Namísto výstavby nových reaktorů je třeba na obou lokalitách počítat spíše s jejich legislativně stanovenou likvidací. Páni politici, dobře honorovaných poradců máte habaděj. Je mezi nimi aspoň jeden s kalkulačkou v ruce? K. D. – Ústí nad Labem » Býval jsem strojař a jádru fandím dodnes. Asi bych se měl zařadit do tábora, jenž teď dílem spílá Sobotkově vládě nebo Benešovu ČEZ. Neudělám to. Ukončení tendru je podle mne paradoxně ta nejlepší zpráva pro skutečnou transformaci české energetiky. Pro její definitivní odklon od tenčících se zásob ještě spalitelného uhlí k čistším zdrojům. Od stachanovsky namakané velkovýroby energie a tepla („Ať to stojí, co to stojí – stejně to vyúčtujeme zákazníkovi!“) k moderní smart energetice s vysokým podílem lokální energetické produkce i spotřeby. Pokud se budoucí vládní garnitury v této zemi po roce 2025 rozhodnou pro jaderný comeback, bude to už technicky jiná „opera“: na bázi reaktorů IV. generace, bezpečných minireaktorů a výhledově třeba i jaderné fúze. Škoda, že se s ohledem na vysoký věk toho všeho nedožiju. Mým vnoučatům to ale ze srdce přeji. Ing. A. S. – Zlín » Jsem ekonom. Mediální kampaně reklamních agentur vychvalující nabídku toho-kterého účastníka dnes již bývalého temelínského tendru mne nechávaly v klidu. To když velebily technické přednosti dotyčného aspiranta. Nikoliv, když na mne chrlily gejzíry procentních garancí zapojení regionálních firem či přísliby miliard pro náš průmysl a stavebnictví, pokud bude vybrána právě jejich nabídka. Spočítal někdo na vládě, na MPO ČR anebo v konkrétních firmách, o kolik naše ekonomika nyní přijde? Ať už na vnitrozemských operacích, anebo v exportu výrobků a služeb spjatých s jaderným průmyslem? Kdo a čím to nahradí desítkám českých firem, které na průběhu a neslavném konci dotyčného tendru nenesou žádnou vinu? Ing. P. N. – Tábor » Dostavba Temelína by byla při dnešním turbulentním vývoji na evropském energetickém trhu a bez politické vůle a komplexní podpory tohoto technicky i investičně náročného projektu pouze ekonomická sebevražda. Plně stojím za rozhodnutím managementu ČEZ. Kritika laiků, ale i některých politických subjektů se nyní snese nejspíše na hlavu jeho lídrů, kteří neváhali předstoupit před kamery a mikrofony a statečně říci DOST! Přiznejme si to. Chtěli jsme po nich, aby věštili z křišťálové koule, co a jak bude s českou a evropskou energetikou v hrůzostrašném rozpětí 25 až 40 let a aby zároveň položili vlastní hlavu na pomyslný špalek, pokud by se věci (zejména ceny energie) vyvíjely odlišně od prognóz. To není fér. Střídající se české vlády i odcházející bruselská exekutiva dovedly českou a potažmo i evropskou energetiku do nynějšího stavu. Pokud chceme někomu nastavovat zrcadlo, třeba ho zacílit jak do nedávné české historie, tak do bruselských a štrasburských byrokratických hnízdeček. K. M. – Litoměřice » Co se týká spektáklu okolo zastavení tendru, nechtějte nám namluvit, že o dostavbě Temelína, resp. 300miliardové investici, rozhoduje pár mužů ve vedení ČEZ, a nikoli majoritní vlastník firmy – tj. česká vláda! Nebyl to jen vychytralý způsob, jak se vyhnout arbitráži ve sporu s AREVOU? Právě její nabídku, kterou anonymní konzultanti vyřadili bez detailnějšího osvětlení, považuji za konstrukčně i provozně nejlepší řešení. A na rozdíl od českých mluvků inženýři AREVY prokazují špičkovou kvalitu reaktoru EPR jak doma, ve Francii, tak v Číně a ve Finsku. Jádro (na rozdíl od nás) doopravdy umí! Ing. M. L. – Třinec » Předplácím si TT a Hospodářské noviny. Řadu měsíců čtu kritiku představitelů podnikatelských a odborových svazů na adresu Nečasovy a teď i Sobotkovy vlády na nemravně drahou elektřinu a na z toho plynoucí negativní dopady na konkurenceschopnost českého průmyslu. Nepodezírám je z alibismu. I za naši firmu bych mohl přispět nejedním konkrétním příkladem. Bohužel. Těžko usuzovat, do jaké míry by dostavba Temelína narovnala bruselskými a pražskými dotacemi pokřivenou hladinu našich cen energií a tepla. V každém případě by však vytvořila tisíce nových pracovních míst, nové výrobní a kooperační možnosti pro stovky českých firem a těm nejlepším technickým a konstruktérským řešením i postupům by otevřela brány na nová zajímavá exportní odbytiště. To vše nyní přišlo vniveč. Co vy na to, náhle zamlklí kapitáni českého průmyslu? A. K. – Opava » Vládní činitelé i bossové ČEZ prozřeli na poslední chvíli. Chtěla jsem uvěřit, že hrozba jaderného ostrova uprostřed Evropy je konečně a bezezbytku odvrácena. Jenže, úvahám a studiím, jak přece jen dostavět Temelín není konec. Nejenom ekologické iniciativy by proto měly oslovit vládu a parlament, aby se namísto resuscitace jaderného monstra v půvabných jižních Čechách, začali seriózně zabývat úsporami energie v tomto státě. Aby nemarnili čas hledáním náhradních cest „jak na jádro jinak a plíživěji“, ale aby naopak zmobilizovali všechny dosud nevyčerpané možnosti a rezervy ve využití alternativních zdrojů. Měli by se přiučit u německých sousedů. Naše vláda a náš parlament by měly nabídnout českou variantu Energiewende a urychleně přijmout tomu odpovídající legislativu. B. R. – České Budějovice » Pro mysl českého inženýra a každého přemýšlivého občana tohoto státu nyní nastávají těžké roky. Budeme svědky jaderného energetického boomu v řadě členských států EU28 i ve světě. Ale doma – utrum! Budeme licitovat mezi odepsaným uhlím a ještě nebezpečnější závislostí na drahém importovaném plynu. Staneme se svědky pádů řady skvělých inženýrských myšlenek a řešení, ale i nemálo renomovaných oborových firem. Až se za pár let hmatatelnými důkazy přesvědčíme, že jsme se letošním dubnovým odmítnutím moderní jaderné energetiky sami vyřadili z rychlíku technických inovací a obchodních příležitostí, opět vymyslíme nějakou výmluvu? V tom jsme kabrňáci. Dneska ráno mi syn-maturant oznámil, že stahuje přihlášku ke studiu silnoproudé energetiky. Prý se raději porozhlédne po něčem serióznějším a s garantovanou perspektivou. Co mu mám k tomu říci? Ing. K. P. – Praha