Japonsko bez jaderných reaktorů

Ještě vloni patřilo Japonsko k největším zastáncům využívání jaderné energie. Po tsunami z 11. března 2011 a následné katastrofě JE Fukušima je všechno jinak. Poprvé od roku 1966 není v provozu žádná z japonských jaderných elektráren. Jak dlouho se ale Japonsko dokáže bez jádra obejít? Vláda v Tokiu naléhá, aby se nejméně dva reaktory v západojaponském Oi uvedly do provozu co nejrychleji. Má k tomu dojít především před vlhkým a horkým letním počasím, kdy spotře+ba energie dosahuje vrcholu. Ke slovu se hlásí rovněž zástupci průmyslu s varováním na možné zničující důsledky pro hospodářství, které by způsobil nedostatek energie v případě, že by zůstaly odpojeny reaktory pokrývající dosud necelých 30 % celkové spotřeby. Na otázku, jak se Japonsko obejde bez jaderné energie, vysoce postavený politik vládnoucí Demokratické strany Japonska Jošihito Sengoku odpověděl slovy: „Je to jako masová sebevražda.“ V Tokiu se nyní intenzivně pracuje na tom, aby se co nejrychleji zprovoznily reaktory, které již prošly bezpečnostními testy a podle bezpečnostních standardů jsou spolehlivé. Zatím jsou všechny snahy bezvýsledné. Regionální orgány nejsou ochotny vydat souhlas. Stát by si mohl určitá řešení vynutit, jenže Tokio se zatím nechce postavit veřejnému mínění. Po Fukušimě je podle průzkumů většina veřejnosti proti využívání jaderné energie. Varovné prognózy upozorňují, že v Tokiu bude chybět 5 % a v regionech až 4 % proudu. Předpovědi spočívají na údajích špičkového zatížení minulého léta a také na dodavatelských kapacitách distributorů energie. Údaje přitom berou zřetel i na některá úsporná opatření již zavedená a vedla ke snížení spotřeby proudu o 10 %. Vláda hodlá vypracovat konečné prognózy energetické náročnosti a zavést další úsporné programy, včetně zvýšení cen proudu v čase špičkových odběrů. V japonských městech omezili disciplinovaní obyvatelé množství svítidel. Méně jezdí výtahy, klimatizace méně chladí, a to i při teplotách okolo 35 ??C. Přesto trvá akutní nebezpečí, že letos budou dodávky proudu výrazně nižší, i když distributoři již vynaložili značné úsilí, aby výpadky pokrývali z jiných energetických zdrojů. Japonsko nyní dováží ve velkých objemech kupř. ropu a plyn: vloni nakoupilo zkapalněný plyn za 4,7 bilionů jenů, o třetinu více než o rok dříve. Kdyby se letos vyšplhaly v Japonsku teploty na rekordní výši z roku 2010, pak by podle ministra hospodářství a průmyslu Yukio Edana došlo v regionech bez jaderné energie až k 20% deficitu proudu. Japonci také koncentrují síly na využívání alternativních zdrojů, třeba solární energie. Kupříkladu giganti Kyocera, IHI a Mizino Corporate Bank hodlají v Kjúšú zřídit solární elektrárnu o výkonu 70 MW. Výstavba má být zahájena v červenci. Velký solární projekt plánuje také dceřina společnost Softbank SB Energy. Plánovaná elektrárna má vzniknout v Kagošimě. Předpokládá se montáž 290 000 solárních modulů. S celkovým výkonem 70 MW půjde o největší solární zařízení v zemi. Pokryje ovšem spotřebu jen cca 22 000 domácností. /eb/ Zdroj: VDI nachrichten