Katastrofa Jaderné elektrárny Fukušima, kterou vyvolaly dominantně přírodní živly, měla mj. za následek odstavení jaderných kapacit na souostroví a jejich zevrubnou technickou i provozní atestaci. Nyní, na sklonku roku 2015, bezjaderné období v japonské energetice končí a první reaktory se vracejí do každodenního komerčního chodu. Platí to jak pro dvojici reaktorů v JE Sendai (prefektura Kagošima) s tlakovodními reaktory o výkonu 846 MWe, tak pro chystaný restart III. a IV. bloku s tlakovodními reaktory v JE Takahama. Zdejší dvojice o výkonu 830 MWe je podle japonského úřadu pro jadernou bezpečnost NRA technicky bez chyb. Zelenou však dostane, až soud definitivně rozhodne o žalobách protijaderných aktivistů, kteří se tomuto aktu snaží zabránit. Vláda by také ráda co nejdříve zprovoznila III. blok JE Ikata s identickým typem reaktoru i výkonem 846 MWe jako v Sendai. Podle energetických expertů se to podaří nejdříve na začátku roku 2016, až se jeho majitelům podaří obstarat nezbytná svolení od vedení prefektury, ale i místních regionálních institucí. To nebude možné bez přesvědčivého ujištění zdejších obyvatel o bezpečnosti jeho chodu. Lidé byli zklamáni Po předfukušimském období podpory jádra se obyvatelé souostroví k tomuto způsobu výroby energie nyní stavějí skepticky. V zemi působí řada protijaderných hnutí a organizací, které mají poměrně značný vliv na myšlení lidí. To ukázal i nedávný průzkum veřejného mínění, který podpořila a publikovala televizní společnost NHK. Renesanci jádra si přeje jen 8 % obyvatelstva. Třetina oslovených není dosud rozhodnuta a 43 % vláda a energetici dosud nepřesvědčili. Přitom každý ze 127 mil. obyvatel této lidnaté země už pocítil na vlastní kůži nepříznivé dodavatelské a cenové dopady dočasného odstavení jaderných zdrojů. Země musela radikálně zvýšit import fosilních surovinových vstupů pro ostrovní energetiku a přes řadu přijatých technických a legislativních opatření se musí vyrovnat i s mnoha ekologickými neduhy návratu k převažující uhlíkové energetice a teplárenství. Proces komplexního posuzování technické a provozní způsobilosti již postavených a dočasně odstavených jaderných bloků v Japonsku však zmíněnou pěticí nekončí. V různých stadiích analýz se nyní nachází asi dvacítka dalších bloků. Celkem Japonci aktuálně disponují 43 hotovými bloky a 2 rozestavěnými. Co se týká jaderných kapacit „na odpis“, vedle šestice reaktorů v nešťastné Fukušimě bude z provozu definitivně vyřazeno také 5 malých zdrojů, jejichž další chod by se už majitelům ekonomicky nevyplatil. Při probíhajících analýzách je dominantní prokázat jejich technickou a provozní bezpečnost, a to včetně aktuální geologické a seizmické situace v jejich bezprostředním i širším okolí. Po řadě složitých situací se zásobováním země energií, provozovatelé jaderných zdrojů musí expertním komisím také doložit svou připravenost na řešení potenciální krizové situace a pro obnovu spolehlivých dodávek. Japonská exekutiva na jádro nerezignuje. Do roku 2030 by zdejší jaderné elektrárny měly v rámci národního energetického mixu dosáhnout 22procentního podílu. Vedle stabilních dodávek bezpečné, levné a ekologicky akceptovatelné energie by renesance jádra měla aktivně přispět i ke snížení stávající uhlíkové stopy. Konkrétně do zmíněného roku 2030 o čtvrtinu snížit japonské emise CO2. Dekontaminační akce po kračují V TT se průběžně vracíme k likvidačním pracím na JE Fukušima. Podle posledních údajů japonských médií se na postižené lokalitě nejnověji podařilo vyjmout z bazénu vyhořelého paliva III. bloku 35tunový segment zavážecího stroje. Obrovská konstrukce se tam ocitla po explozi vodíku. Nyní japonští technici finišují dekontaminací bazénu a podobně jako na IV. bloku přijde na pořad dne vývoz vyhořelého paliva. Co se týká I. fukušimského bloku, tam už se technikům podařilo eliminovat provizorní krytí. V harmonogramu prací by měl následovat odvoz trosek a dekontaminační práce, včetně transportu vyhořelých palivových souborů. Japonská média nepropadají předčasnému nadšení z poměrně rychlého sledu záchranných prací. Opakovaně zdůrazňují, že oproti vývozu vyhořelých palivových souborů a dekontaminacím bazénů, aktuální situace ve zničených aktivních zónách I.–III. bloku vyžaduje ještě mnoho rozborů a hledání způsobů bezpečné likvidace. Pomocí kosmické techniky byl kupř. detailněji diagnostifikován vnitřek II. reaktoru. Dosavadní zjištění jsou znepokojivá. Většina jeho aktivní zóny se roztavila a protekla na dno tlakové nádoby. Pomocí pozemských robotů nyní bude zapotřebí spolehlivě ověřit, zda do spodní sekce kontejnmentu zároveň s ní neproteklo rovněž palivo. /ex/
