Vědci z Japonska se vydávají se
svými nejnovějšími technologiemi
do světa jen zřídka. Zainteresovaný
svět se může špičkovými produkty
s visačkou Made in Japan zpravidla
setkat již v podobě hotového výrobku
nebo licenčního know-how. Obojí
za nemalé sumy. Listopadová Praha
byla v tomto směru výjimkou. Pod
záštitou MŽP ČR, Státního fondu
životního prostředí a japonské organizace
NEDO (New Energy and
Idustrial Technology Development
Organization) hostila mezinárodní
seminář japonských čistých energetických
technologií.
Škála analyzovaných problémů
i jejich konkrétních řešení, s nimiž se
mohl seznámit český vědecký i průmyslový
management a regionální
exekutiva, byla rozsáhlá. Zahrnovala
mj. nové technologie pasivních domů
s nulovou spotřebou energie pro topení,
výkonnou techniku a postupy pro
nucené větrání s rekuperací tepla, nové
technologie tepelné izolace a tepelněizolační
materiály, fotovoltaiku s vysokou
účinností aplikovanou pro vytápění
objektů, mikrokogenerační systémy
efektivně využívající biomasu a zemní
plyn, nové bioplynové stanice pro výrobu
tepla a energie, ekonomicky a ekologicky
progresivní metody termického
využívání komunálního odpadu a čistírenských
kalů aj. Pověstnou třešničkou
na lákavém dortu pak byla demonstrace
japonských přístupů a zkušeností při
koncipování a výstavbě tzv. inteligentních
sítí a čisté uhelné technologie.
U posledně jmenovaného problému
se pozastavme: Japonsko nedisponuje
potřebnými zdroji surovin pro svou
energetiku a teplárenství. Musí je stále
dráž nakupovat ve světě. Zejména
uhlí. Japoncům náleží 1. příčka mezi
jeho importéry. Dováží ho na 180 Mt,
zejména z Austrálie, Indonésie a Číny.
V globální statistice: čtvrtina celosvětové
těžby černého uhlí, která je určena
na export, směřuje do Země vycházejícího
Slunce. V japonském energetickém
mixu na uhlí momentálně připadá 20 %
zdrojů. Na jádro 30 %. Z fosilních surovin
se výrazněji prosazují ještě zemní
plyn a ropa (shodně po 10 %).
Japonci energií neplýtvají
Každou operaci s ní pečlivě zvažují
a racionalizují. Pro uhlí v roce 1980
vytvořili specializované centrum
JCOAL (Japonské středisko pro uhelnou
energetiku). Dnes je tvoří 103
subjektů, včetně velkých výrobních
firem obchodovaných na burze. Japonci
si uvědomují vysoká kvanta emisí,
která vznikají při exploataci uhlí a do
roku 2050 je chtějí snížit na polovinu
současného stavu. JCOAL inspiruje
k ekonomicky i ekologicky maximálně
šetrnému zacházení s touto surovinou.
S typickou důkladností vytýčil program
„21“ technologií.
Zahrnuje jak další růst konstrukčních
a provozních parametrů techniky pro
nové i rekonstruované elektrárny a teplárny,
progresivní požadavky na nové
i dosud používané materiály, tak zcela
progresivní technologie (kupř. CCS),
supervodivé přenosy, dynamický rozvoj
Smart Grids, vývoj a nasazování nových
ultraefektivních tepelných čerpadel, další
rozvoj inteligentního dopravního systému
a elektromobility, vývoj a aplikaci
nové generace elektronické diagnostiky
a řídicích prostředků a systémů. Zásadní
inovace musí proběhnout přednostně
v oborech, které patří k hlavním
hltounům energie a tepla. V první řadě
v metalurgii a výrobě stavebních hmot.
V centru pozornosti jsou rovněž obnovitelné
zdroje, nové způsoby stavění
a využívání domů a hal, rozvoj výroby
i nasazení biopaliv II. generace apod. Co
se týká OZE, jeho současná i budoucí
úloha se správně posuzuje jako doplňková.
Kotle USC
České odborníky nadchla zejména
prezentace nové generace kotlů USC
s tzv. ultrakritickými parametry. Palivo
dokáží lépe exploatovat. Operují při teplotách
a tlaku páry (600-620 °C, 30-31
MPa) a jsou ohleduplnější k životnímu
prostředí. Účinnost nad 41,5-43,5 %
se u nich stává standardem, stejně jako
fakt, že z komínů elektráren a tepláren
vybavených kotli USC už nevychází
takřka žádný dým. Experti JCOAL
odhadují, že jejich následovníci v Evropě
a v Severní Americe se k nim masově
přiřadí po roce 2015.
JCOAL věnuje pozornost rovněž
zplyňování uhlí a dalšímu vylaďování
integrovaného paroplynového
cyklu. Ten umožní v elektrárnách
IGCC dosáhnout standardně účinnosti
60 %. Už dnes Japonci zplyňují na
30 % veškerého spotřeby uhlí. Koeficient
emisí CO2 v elektrárnách IGCC
(1500 °C) a IGFC bude oscilovat v rozmezí
70-80 % bilancí špičkových technologií
z roku 1997.
Také japonští vědci se připojili
k mezinárodní badatelské obci, která
zkoumá možnosti a techniku pro bezpečné
zachycování a ukládání CO2 Pro odpadní produkty technologie CCS
vytipovali vhodné lokality na souši
i v oceánech s úložnou kapacitou pro
příštích nejméně 100 let. Pozoruhodné
výsledky v tomto směru vykazuje jejich
kooperace s australskými kolegy v rámci
projektu Callide.
Japonsko velmi bedlivě sleduje
vývoj nových energetických technologií
a materiálů, zejména ve sféře jádra
a vodíkové energetiky. Na druhé straně
si realisticky uvědomuje, že po několik
příštích desetiletí se bez uhlí ještě neobejde.
Jeho energetická koncepce proto
při výrobě a spotřebě energie a tepla
stanoví principy rovnováhy tzv. trojího
„E“: Energetické bezpečnosti, Ekologie
a Ekonomického růstu. /lav/
