Elektrotechnická asociace České republiky (ElA) má aktuálně 70 členů, kteří zaměstnávají přes 16 000 pracovníků a vykazují celkový roční obrat více než 75 mld. Kč. „To jsou bezesporu přesvědčivá čísla. Jaké hlavní úkoly si členové ElA vytyčili pro další rozvoj oboru do konce nynější dekády? A jak se budou podílet na konceptu Průmysl 4.0.?“ zeptali jsme ředitele EIA Ing. Jana Prokše, Ph.D.: Termín „Průmysl 4.0“ je dnes velmi nadužívané slovo. Často lidmi, kteří (nezlobte se na mě) o průmyslu nevědí vůbec nic. My v Elektrotechnické asociaci se již více než 10 let (!) snažíme vysvětlit, jak se bude průmysl v blízké budoucnosti vyvíjet. Trendy rozšířené automatizace, pokročilé robotiky a automatických rozhodovacích procesů jsou ve firmách samozřejmé a patrné již mnoho let. V čem naopak my vidíme „revoluci“ (na rozdíl například od velkých německých firem), je změna řízení procesů v průmyslu. Rozhodovací struktura se maximálně zplošťuje. Rozhodnutí jsou přijímána automaticky (v mezích, které jsme procesu dovolili a nastavili) a zejména přesahují mimo hranice firmy. Očekáváme, že v rámci nastavených pravidel budou spolu komunikovat firmy v řetězci bez vědomí a zásahu managementu. Největším úkolem tedy bude naučit firmy pracovat s daty, naučit je z dat vytvářet informace a na základě informací pak činit (nejlépe automatizovaně) správná rozhodnutí. Jsme otevřená proexportní ekonomika. Členské firmy ElA si nevedou agilně pouze na tuzemském trhu. Stále větší objemy své produkce exportují. Co je brzdí? Hledají nová odbytiště? Toto je velmi individuální a velmi se liší firma od firmy. Pro aktuální celková data bych si vás dovolil odkázat na oficiální statistiky ČSÚ. Nicméně trend, že se teď firmám daří, je očividný. Průmysl je držen pouze nedostatkem pracovních sil. Nemá kdo vyrábět. Zakázky se zpožďují, nebo dokonce odmítají. A k exportním teritoriím? Hodně se stále obchoduje přes Německo. Nelepší se situace v Rusku a komplikovaná je i situace na Blízkém východě, kam české firmy tradičně vyvážejí. Na nových územích, která firmy obchodně objevují (Latinská Amerika, vybrané země jihovýchodní Asie, postsovětské státy), jsou úspěšné zejména díky šikovnosti a umu konkrétního obchodního zástupce. O nějaké „české invazi“ do konkrétní země bohužel nemůže být řeč. K tomu nepřispívá ani malá podpora z MPO a nefunkční podpora veletrhů z CzechTrade. Bez úzké spolupráce s výzkumem a vývojem nelze pomýšlet na vysoké high-tech parametry ani finálních produktů, ani subdodávek. Velké podniky pro ni disponují dostatečnými lidskými, technickými i materiálními kapacitami. Jenže řada členských podniků ElA spadá do bruselské kategorie malé a střední firmy. Jak jim ElA usnadňuje přístup k novým vědecko- -technickým poznatkům a řešením a k jejich implementaci? O spolupráci jsme byli před časem požádáni Úřadem vlády ČR. Pomohli jsme vytvořit RIS3 strategii, tedy zásadní dokument, podle něhož bude směřována podpora výzkumu a vývoje do jednotlivých oblastí elektrotechnického průmyslu. Troufnu si tvrdit, že jsme odvedli kus dobré práce, a již nyní se začínají objevovat první výzvy (podpory výzkumu a vývoje ve firmách), které potřeby českého elektroprůmyslu zohledňují. V tomto případě se z naší strany nejedná o konkrétní podporu firem, ale o férové nastavení systémových pravidel pro všechny. Být malá a střední firma je z našeho pohledu spíše výhoda (byť nejednoznačná). Firmy jsou pak mnohem flexibilnější, řídicí procesy kratší a rozhodování pak většinou neprobíhá od „zeleného stolu“. Elektrotechnika patří k oborům se specifickými požadavky jak na výrobní vybavení, tak na energetické a surovinové vstupy. Členové ElA se před časem rozhodli pro centrální nákupy elektřiny a zemního plynu. Jaká je bilance těchto nákupů? Energie kupujeme na komoditní burze. Jedná se o rychlý a levný způsob, jak si zajistit energie za velmi dobrých (cenových i dalších) podmínek. Navíc tento způsob nákupu splňuje atributy zákona o veřejných zakázkách, což je příjemný bonus. Ale ke konkrétním číslům: například pro rok 2018 jsme nakoupili pro cca 40 odběrných míst elektřinu za 875 Kč/MWh. Za kolik máte na rok 2018 zajištěnou energii vy? Nicméně problematika je to rozsáhlejší. Odkážu (s dovolením) čtenáře na naše internetové stránky. Je na nich vše dopodrobna vysvětleno. A ano, nakupujeme i pro nečleny. Také tuzemská elektrotechnika se musí vypořádat se složitou problematikou sběru, třídění a recyklace oborového odpadu. Rozhodli jste se pro vlastní kolektivní systém nakládání s odpady RETELA. Jak se osvědčil a jaké hodnoty přináší členům ElA i tuzemské ekonomice a ekologii? Asociace i její členové se chovali a chovají zodpovědně k prostředí, v němž se pohybují. Ať už se jedná o prostředí sociální (vedeme sociální dialog a bavíme se s odbory), či o hmatatelné životní prostředí. Založení vlastního kolektivního systému pak bylo jenom logickým vyústěním, pokračováním stejného trendu fungování. Za dobu své existence jsme v RETELA sesbírali 50 000 t elektrošrotu. To je přibližně stejně jako 50 000 fabií. To není málo, viďte? RETELA má přes 5 000 klientů, je druhým nebo třetím největším systémem v celé Evropě. Vaši kolegové v jiných odvětvích si dlouhodobě stěžují na malý zájem mladých lidí o studium náročných technických oborů. Jaká je aktuální situace v tuzemské elektrotechnice? Jaká řešení připadají v úvahu? Troufnu si tvrdit, že „my vidíme dál“. Umíme poskládat dohromady požadavky nejen z různých firem, ale i z různých (a to i neprůmyslových) oborů. Je zřejmé, že v současné době nám pracovníci bohužel chybí. A nepomáhají nám zvyšující se mzdy. Lidí je prostě málo. Odpovědí je tedy právě zavádění nejrůznějších automatických technologií do výrob i do řízení. Mantrou (a pravdivou) dnes je a bude flexibilita a adaptabilita. Potřebujeme a budeme potřebovat zejména chytré a šikovné lidi. Takoví se potom snadno naučí znát konkrétní technologie. Měli bychom si ale čestně přiznat, že mnoho lidí do kategorie „chytří a šikovní“ (bohužel) zařadit nemůžeme. Cestu vidím zejména ve zkvalitnění výuky. Nechceme, aby někdo uměl něco „odpapouškovat“, ale aby se naučil vzdělávat se, aby byl schopný i v pozdějším věku držet krok s vývojem oboru. /lav/