Experti se shodují v názoru, že umělá inteligence (AI – artificial intelligence) by mohla „revolucionovat“ technický a ekonomický vývoj podobně jako v minulých staletích parní stroj nebo elektřina. USA a Čína už masivně investují do algoritmů, jež se samy učí. A konečně i Evropská unie pochopila, že nastal ten vhodný okamžik, a vstupuje do boje o čas. Do roku 2020 asi 20 miliard Evropská unie a vlády jednotlivých států si stanovily ambiciózní plán. Do roku 2020 chtějí společně investovat do umělé inteligence 20 miliard eur. V konečném důsledku by měla ročně stejná suma putovat do vývoje, přičemž 7 miliard z toho z veřejných rozpočtů. To by mělo evropskou situaci v tomto ohledu povýšit na stav odpovídající úrovni jiných kontinentů. V této oblasti hraje důležitou roli německá vývojová a výrobní základna. Prominentní koncerny spolupracují se softwarovými giganty, jako je například SAP. Například fond tvořený z prostředků EU má disponovat 100 miliony eur na podporu příslušných start-upů. Další důraz bude položen na strojní učení, jež ulehčuje přístup ke zpracování a využívání obrovských množství dat. Tato rozhodnutí přicházejí v hodině dvanácté, jak dosvědčují poznatky expertů. Například známý čínský investor Kai-Fu Lee, bývalý prezident společnosti Google China, o tom hovořil v minulých dnech s novináři zcela otevřeně. „V závodě o umělou inteligenci budou udělovány jen dvě medaile. Evropa může vyjít naprázdno.“ Naproti tomu mnohé evropské firmy nechávají taková varování v klidu. Chtějí z mála udělat hodně. Algoritmy, jež analyzují omezená množství dat, mohou z nich snadno vytáhnout samostatné klíče. S takovými nabídkami mají už dnes některé firmy úspěch v mezinárodním měřítku, jako například Arago z Frankfurtu nad Mohanem, jehož platforma autonomně řídí IT procesy svých klientů. Umělá inteligence, jež se spokojuje s malými daty, může být silnou stránkou Evropy ve světovém konkurenčním boji. Také v robotice nebo bezpilotní mobilitě si starý kontinent nestojí špatně. Ovšem popravdě řečeno, na poli praktického nasazení jsou USA a Čína přece jen o dost vpředu. Evropě chybějí především tři věci: peníze, data a důvěra v blahodárnost technického pokroku. Snad akční plán, který nyní připravili experti, najde pozitivní odezvu v jednotlivých evropských státech tak, aby na svém dubnovém zasedání mohla Evropská komise vyhlásit evropskou strategii pro oblast umělé inteligence. Německá spolková vláda chce do roku 2025 investovat do AI okolo 3 miliard eur a Francie plánuje do roku 2023 asi 1,5 miliardy eur. Podle studie společnosti McKinsey investuje Asie do AI dvakrát až třikrát víc než Evropa. A USA ještě mnohem víc. Pro Evropu by mělo být nyní primárním úkolem vytvoření jednotného digitálního vnitřního trhu. Co si myslíme Společnost IBM, světový l ídr v oblasti softwaru umělé inteligence, služeb a obchodních technologií, vyvinula systém Watson, umělou inteligenci, která nasazuje řešení klientům z 80 zemí a 20 odvětví obchodu. Tato umělá inteligence a jí nabízená řešení se uplatňují především v průmyslových odvětvích. Těchto služeb využívá 7 z 10 největších automobilek a 8 z 10 největších ropných a plynárenských společností na světě. Společnost také sleduje psychologické a vědomostní aspekty umělé inteligence. Například podle celosvětové studie, která byla zveřejněna loni v září a jíž se zúčastnilo 5 000 vedoucích pracovníků firem, existuje významný posun v tom, jak tito vedoucí pracovníci vnímají potenciál umělé inteligence pro chod společnosti a průběžný růst výnosů. Výsledky ukazují, že 82 % menších podniků a 93 % větších podniků zvažuje zapojení umělé inteligence ke generování vyšších příjmů. Zajímavé výsledky přinesla i nedávná studie zaměřená na střední a východní Evropu. Podle ní má přibližně 90 % obyvatel tohoto regionu obecné povědomí o umělé inteligenci. Z nejnovější studie společnosti IBM vypracované agenturou NMS Market Research vyplynulo, že přestože mnohým lidem chyběla osobní zkušenost s umělou inteligencí, více než 80 % respondentů očekává její širší využití v brzké budoucnosti. Výzkum byl proveden v České republice, Maďarsku, Polsku a Rusku. Jeho cílem bylo porovnat postoje k umělé inteligenci ve vybraných zemích. Výsledky ukázaly, že většina lidí má k inovacím v oblasti umělé inteligence velmi pozitivní přístup. Těm jsou nejvíce otevřeni obyvatelé Ruska a Maďarska. Lidé ve střední a východní Evropě nahlížejí na umělou inteligenci obecně s velkým očekáváním – podle studie 63 % Rusů a Maďarů, 56 % Čechů a 53 % Slováků má důvěru v umělou inteligenci. Lidé také ve sféře umělé inteligence vítají inovace – 80 % Rusů a kolem 70 % obyvatel ostatních zúčastněných zemí je umělé inteligenci pozitivně nakloněno. Většina lidí také očekává rozšíření využití umělé inteligence v příštích třech letech. „Země střední a východní Evropy se za posledních 30 let dramaticky rozvinuly. Společnosti jsou otevřeny inovacím a novým zkušenostem. My v IBM věříme, že technologie umělé inteligence pomůže společnostem s inovacemi, přijmout nové modely řízení podniku, podnítit ekonomický růst a otevřít se novým trhům,“ informoval Antonio Muttoni, generální ředitel společnosti IBM pro střední a východní Evropu. Studie zkoumala postoje lidí k umělé inteligenci a také zjišťovala, jaká jsou očekávání od dalšího vývoje AI. Obyvatelé Maďarska, Polska a Ruska věří, že největší přínos umělé inteligence tkví v elektronice, zatímco Češi očekávají, že tomu tak bude ve zdravotnictví. Obyvatelé všech zemí se nicméně shodli na tom, že umělé inteligence by do budoucna měli využívat lékaři ke zlepšení lékařské praxe a k rozšíření dalších možností léčby. Podle této studie bude umělá inteligence důležitým článkem pro automobilový průmysl. Více než polovina Maďarů očekává, že automatické řízení automobilů bude běžně dostupnou záležitostí. Stejný názor zastává také necelá polovina Rusů a třetina dotazovaných Poláků a Čechů. Výzkum vypracovala společnost NMS Market Research. Zapojila do něj celkem 2 035 respondentů ve věku od 18 do 65 let z České republiky, Maďarska, Polska a Ruska. Sběr dat probíhal mezi 19. zářím a 1. říjnem 2018. Aby byl vybraný vzorek skutečně vypovídající, výběr respondentů se provedl na základě skutečné struktury dospělé populace v předmětných zemích. Úroveň vzdělání respondentů a jejich regionální příslušnosti byla vypočítána proporčně ke skutečnému stavu populace. Je to prosté , milý Watsone IBM soustředila své aktivity zaměřené na umělou inteligenci do skupiny Watson Group, jež svou první centrálu mimo USA otevřela před dvěma lety v Mnichově. V bavorské metropoli tak vyrostla 39poschoďová věž za 200 milionů dolarů, a je největší investicí koncernu v Evropě v posledních dvou desetiletích. Pracuje zde asi 100 inženýrů a vývojářů, kteří spolupracují s 6 000 klienty. Nyní je už možné hovořit o prvních výsledcích. IBM Watson a VISA vyvíjejí společně například tzv. nositelnou elektroniku zaměřenou především na obchod a bankovnictví, zatímco s koncerny Bosch a BMW se zaměřují na průmyslové aplikace, především v automobilovém průmyslu. Tady také najdeme pro stávající a především budoucí zákazníky předváděcí síň dokumentující možnosti umělé inteligence. Hezkou demonstraci předvádí mapa mnichovských ulic plných různých dopravních prostředků. Policie věnovala společnosti IBM data o dopravních nehodách z let 2014, 2015 a 2016. Program AI je analyzuje kontinuálně v závislosti na informacích o počasí a různých sportovních a kulturních akcích s velkou koncentrací návštěvníků. A na základě těchto analýz předpovídá, kde může dojít k dopravním problémům. A navíc naznačuje, co musí brát v potaz plánovači měst budoucnosti. Umělá inteligence toho umí už dnes dost. Například internetové obchody dokážou na základě analýzy dosavadních objednávek vytvořit prognózy budoucího zájmu. Ale požadavky jsou náročnější. Například AI v autě musí v případě nebezpečné situace ve zlomku vteřiny rozhodnout, zda má vozidlo přidat rychlost, nebo naopak ubrat plyn. Velký potenciál skrývá využití AI v medicíně. Programy, jež ji budou využívat, nabízejí lékařům neutrální řešení zdravotních problémů pacienta bez ohledu na předsudky či osobní sympatie. Konečné rozhodnutí je však přece jen na lékaři. Existuje zde ovšem kromě možného selhání lidského faktoru také možnost, že systém nabídne špatné řešení. K tomu může dojít jen v případě analýzy nesprávných podkladů. Názorným příkladem ilustrujícím přednosti AI je její aplikace při chlazení datových center Google. Díky ní se prý ušetří až 40 % energie. Také další známé firmy hlásí využívání AI. Siemens podporuje své zákazníky procházející digitální transformací a nabízí jim technologie pro umělou inteligenci. Tyto aplikace již sám úspěšně instaloval ve svých výrobních zařízeních, například v závodě Siemens Elektronikwerk Amberg. Edge přístroje pracující s umělou inteligencí jsou zde nasazeny na prediktivní údržbě a díky tomu bylo možné o 100 % snížit počet neplánovaných odstávek způsobených poškozením motorových ložisek na strojích frézujících desky s plošnými spoji. Siemens rovněž zavádí nový modul s integrovaným čipem umělé inteligence pro řídicí systém Simatic S7-1500. Díky využití algoritmů strojového učení umožňuje optimalizaci činností, jako je kontrola kvality nebo robotické manipulační procesy. A v roce 2029? Někteří experti pokládají letošní rok za přelom ve výzkumu, vývoji a nasazování AI, jiní se naopak domnívají, že ani za deset let nebudeme mít k dispozici systémy hodné označení „umělá inteligence“. Už v roce 1965 napsal Herbert Simon, pozdější nositel Nobelovy ceny za ekonomii, že stroje do dvaceti let, tedy v roce 1985, bude schopny vykonávat jakoukoliv práci, kterou dovedou vykonávat lidé. Marvin Minsky, jedna z legendárních postav výzkumu umělé inteligence, byl ještě optimističtější. V prestižním magazínu Life uvedl v roce 1970, že do tří až osmi let bude vyvinut stroj s průměrnou inteligencí člověka. Testoval mimo jiné zařízení se schopností číst Shakespeara a mazat pohyblivé části automobilu. Už tehdy považovali někteří jeho kolegové takové prognózy za příliš optimistické a říkali: „Dejte nám 15 let.“ Karel Sedláček
