Letos se, pokud jde o studie a koncepce v automobilismu událo něco, čemu můžeme klidně říkat revoluce malých. Místem jejich určení jsou města a příměstské oblasti, které si s přibývajícím provozem vozidel takovou pozornost zaslouží.
Tím vůbec nejmenším navrhovaným
vozítkem je necelé 3 m dlouhý RAKe
automobilky Opel, který je svým označením
reminiscencí na revoluční vůz
Oplu s raketovým motorem (v roce
1928 dosáhl 228 km/h!), e v názvu pak
říká, že tento dvoumístný vůz s hmotností
pouhých 380 kg pohání elektromotor,
a sice o výkonu 36,5 kW. V seškrcené
verzi pro mladistvé do 16 let
dosahuje rychlosti 45 km/h, jinak je
jeho rychlostní maximum 120 km/h.
RAKe vznikl ve spolupráci s rakouskou
firmou KTM a u Oplu kalkulují
s tím, že by se v sériovém provedení
jeho cena dostala na zhruba 10 000 eur.
Také další dvě studie VW Nils a Audi
Urban Concept jsou řešeny obdobně
– tedy ve stylu kapotovaného
skútru na čtyřech nezakrytých kolech
a s pohonem elektromotorem. Ale zatímco
3,04 m dlouhý Nils je pro jednu
osobu, dveře má křídlové, váží 460 kg
a dojede do vzdálenosti 65 km, Audi
Urban je koncipován pro dvě osoby
sedící za sebou v částečném přesazení
a jeho délka narostla na 3,20 m. Zadní
kola sice pohánějí dva elektromotory,
ale na druhé straně je celý jeho trup
vyrobený z uhlíkového kompozitu,
a hmotnost 500 kg stále velice příznivá.
Nicméně konstruktéři mu omezili
rychlost na 100 km/h (dojezd 60 km).
U studie Audi byly zvoleny dvě
verze, a sice otevřený spyder a verze
s pevnou střechou posuvnou směrem
dozadu. Určitě by Alec Issigonis
žasnul, jakým směrem má jeho Mini
z roku 1959 namířeno do budoucnosti.
Tvůrci ho nazvali Rocketman, s délkou
3,4 m se přiblížili jeho původnímu
rozměru, dostal tři sedadla v uspořádání
2+1 a k tomu jedno nouzové určené
spíš pro zavazadlo. Obrovské dveře
má Rocketman uloženy na mohutných
karbonových závěsech, které tyto dveře
napřed vysunou z obrysu vozu a teprve
poté umožňují jejich otáčivý pohyb.
Počítá se s použitím tří- nebo dvouválcového
motoru, a aby měl vůz
spotřebu pod 3 l je struktura vyrobena
z kompozitního plastu. Právě jeho využití
v sérii je dnes aktuálně v hledáčku
koncernové matky BMW. Situace samozřejmě
nahrává malému smartu, jehož
avantgardní poslání už v roce 1998
bylo poněkud předčasné, nicméně dnes
už přišel jeho čas, a určitě má dobré
vyhlídky pro budoucnost. Alespoň to
naznačují jeho letošní dvě studie a také
již připravená sériová elektrická verze
smart fortwo electric drive (55 kW, dojezd
140 km), která bude pro zájemce
k dostání v roce 2012. Na jaře se objevila
studie smartu Forspeed, jež využila
již známou techniku původní elektrické
verze (30 kW) a zaměřila se na návrh
ztvárnění zcela nového designu.
Toto hodně futuristické provedení
bez střechy a pouze s nízkým štítkem
na místě čelního skla má zcela jistě
souvislost s novou generací smartu vyvíjenou
společně s automobilkou Renault,
která přijde na trh v roce 2014.
Podzimní studie smartu s označením
Forvision vznikla ve spolupráci s chemickým
koncernem BASF a jejím účelem
bylo nejen dále propracovat design,
ale hlavně zajistit elektromobilu
delší dojezd, aniž by bylo třeba sáhnout
na motor a akumulátory.
Na řadu tedy přišlo snížení hmotnosti,
zefektivnění energetických toků a optimalizace
tepelného hospodářství. Prvně
se objevila kola vyrobená z kompozitního
plastu (úspora tři kg/kolo), nosná
struktura tridion jako komplet z pryskyřice
vyztužené uhlíkovými vlákny, předehřívání
kabiny solárním panelem atd.
Ale do evropských měst se chystá
údajně během dvou let vykročit také
indická automobilka Tata. Už se pochlubila
3,1 m dlouhou čtyřsedadlovou
studií Pixel s dvojicí směrem nahoru
výklopných dveří, kterou pohání vzadu
umístěný 1,2litrový naftový tříválec
propojený s toroidní převodovkou,
který by se měl prodávat za 5000 eur.
Dojde-li k tomu, bude zajímavé, jestli
Pixel dosáhne na průměr otáčení 5,2 m
jako má aktuální studie. A zdá se, že obliba
tzv. krabicových vozů bude pokračovat
i v budoucnu. Alespoň Renault
hodlá svojí studií Frendzy tyto původní
dodávky a aktuálně také rodinný hit
pro volný čas dále zatraktivnit. Předně
použil pohon elektromotorem (44 kW)
a li-ionový akumulátor (22 kWh), takže
zvládne ujet vzdálenost až 170 km,
na straně řidiče dostal Frendzy dveře
otevírané proti sobě, na straně spolujezdce
pak vysunuté šoupačky. Jeho
designová filozofie by se měla objevit
už v příštím roce také u nového modelu
Clio a u nové generace modelu Modus.
U Citroënu si vzali na mušku předpokládané
přepravní potřeby víc než 5
osob a vytvořili neobyčejný velkoobjemový
4,8 m dlouhý van Tubik s devíti
individuálně nastavitelnými sedadly
s možností vytvoření i obrovské postele
a kompletní celou vyklápěcí boční
stěnou, který je ovšem světelné roky
vzdálený sériové výrobě. Využívá známou
PSA-hybridní technologii a hlavně
designéři si mohli vyzkoušet jaký
ohlas přinese jeho ztvárnění s ohledem
na nové modely značky.
Designéři si také přišli na své u konceptu
Evos automobilky Ford, který
představuje příští globální vzhled vozů
této značky. Křídlové dveře jsou však
jenom atrakcí pro prezentace na výstavách.
Co se týká techniky, tam má hlavní
roli Plug-in hybridní pohon, který bude
mít v příštím roce premiéru v Severní
Americe, o rok později i v Evropě. Se
studií až 6sedadlového 1,37 m vysokého
Peugeotu HX1 se už dostáváme do kategorie
5metrových vozů. Konkrétně tato
studie zaměřená hodně na optimalizaci
odporu vzduchu (Cx = 0,28) je vybavená
hybridním pohonem propagovaným
skupinou PSA, konkrétně 2,2litrovým
naftovým motorem pod přední kapotou
a 70kW elektromotorem na zadní nápravě
(systémový výkon 220 kW), pouze
na energii z l i-ionových akumulátorů
ujede až 30 km.
Pohled na studii Mercedesu 125!
nás nechává nahlédnout minimálně
o 20 let dál. Tento sportovní vůz spíš
výzkumného charakteru má atraktivní
vzhled a jeho výroba by se dala posléze
i zvládnout, horší by to bylo s pohonem.
Tady se potřebná elektrická
energie pro čtyři elektromotory získává
prostřednictvím palivových článků,
ovšem potřebný vodík je uložen v netradičním
zásobníku tvořeným pevnou
porézní látkou, což je zatím stále předmětem
základního výzkumu, obdobně
jako akumulátor typu Li-S s perspektivou
výrazně vyšší hustoty energie.
Pavel Biskup
