Jaké šance má Evropa a Česká republika prosadit se v Číně

Ve dnech 8. až 11. listopadu proběhne v Praze konference o nových možnostech spolupráce a investicích v Číně – China Invest Forum. Zeptali jsme se předsedy této konference Petra Hýla na některé detaily, které by lépe vysvětlily skutečné možnosti technické spolupráce mezi našimi podnikateli a čínskými podniky. Mnozí technici, jež Čínu v posledních měsících navštívili, hovoří o špatných informacích, jimiž je česká veřejnost mylně informována. ? Jak hodnotíte technický vývoj čínských podniků v poslední době, kdy jsme informováni o stále vyšší úrovni technologií, ačkoliv většina veřejnosti je stále přesvědčena, že Evropa a v ní i ČR má technologický náskok? Evropa i ČR má stále technologický náskok, ale ten se rychle snižuje. Čínské firmy intenzivně investují do vývoje vlastních technologií, nakupují technologie v západní Evropě – především v Německu a Francii, zakládají výzkumná a vývojová centra v Evropě i Číně. Před několika měsíci jsem byl na Canton Fair, největším čínském veletrhu, kde jsem viděl např. kompletně čínská CNC centra se dvěma hlavami, jejichž vlastní výroba byla před několika lety zcela vyloučena. Může to znít pro české podniky hrozivě. Avšak vyšší sofistikovanost čínské ekonomiky naopak nahrává českým firmám. Vždyť vyrábějí vyspělé produkty, po kterých dnes v Číně roste poptávka. Čína je však stále pro české podniky de facto nový trh, na kterém je třeba se usídlit. Podobně jak exportujeme do Německa, můžeme exportovat i tam. Musíme se jen zbavit ostychu a mít připravenu dobrou strategii pro čínský trh, protože není jednoduché na něm uspět. ? Jaké formy spolupráce (nebo jen obchod?) doporučujete českým podnikům? Známe například postoj některých italských firem, které jsou stále k formě budování přímého zastoupení nebo investice do výrobního podniku v Číně nesmírně zdrženlivé. Dnes již přímá investice nevyžaduje čínskou spoluúčast. Nesouhlasím s častým tvrzením, že bez čínského partnera se neobejdete. Spousty firem jsou úspěšné bez čínských společníků. Je prostě jen složitější působit v prostředí s jiným jazykem, zvyky, obchodním prostředím. Porovnám-li však mé působení v Číně a Indonésii, nebyla obtížnost podnikání diametrálně odlišná. ? Otázkou jsou čínské investice v evropské zóně a tím i v ČR. Zdá se nám, že například prostředí USA je otevřenější k čínským investicím, než prostředí evropské. Řada odborníků se domnívá, že jsme na počátku boomu čínských investic na západě. Z mých diskusí s čínskými podnikateli jasně vyplývá, že chtějí působit na nových trzích a budovat vlastní značky. Zatím je však tok investic do Evropy v řádech stovek milionů dolarů, což je ve světovém srovnání minimální. V Česku jsou v podstatě nulové. Naším cílem by nyní mělo být směrovat čínské investice do vybraných sektorů se silnou výzkumnou složkou, aby z nich česká ekonomika měla dlouhodobý přínos. ? Lze něco říci k čínské energetice? Víme, že některé velké společnosti, jako Siemens nebo ABB, tam realizují obrovské projekty zvláště v transportu energií stejnosměrnými vedeními kabely, kdy Čína souhlasí s ověřením úplně nových řešení! Vidíte ještě nějaké možnosti českého energetického strojírenství na uplatnění v Číně? Vloni jsem např. zastupoval několik čínských ekonomických zón v provincii Jiangsu při vyjednávání o umístění větrných parků a výzkumných center dánské společnosti Vestas. V těchto sektorech mají Číňané velkolepé plány a také je realizují. Od poloviny tohoto roku má Čína největší kapacitu energie z větru na světě, ale potýká se s problémy dostat ji do sítě. V této oblasti vidím stále hodně příležitostí. /r/ Petr Hýl studoval na univerzitách v Evropě, USA a Asii. Před osmi lety založil vlastní vzdělavací společnost HYL, která poskytuje metodickou podporu českým i slovenským školám a internímu vzdělávání ve firmách. Aktuálně se věnuje především projektům v Číně na pozici výkonného předsedy Čínského investičního fóra.