V poslední době se čím dál tím
častěji objevují v tisku různé žebříčky
a statistiky, jejichž jistě prvotně
ušlechtilým záměrem je srovnání
jakosti českých univerzit, resp.
jejich fakult. Jmenujme aspoň tři
podobné elaboráty, které letos vyšly
v Hospodářských novinách a v denících
MF DNES a Lidové noviny (tam
dokonce 2krát – jednou se srovnávalo
studium, podruhé uplatnění
absolventů na trhu práce).
Snahu o vzájemné porovnání univerzit
je nutno uvítat, zvláště pak rok
od roku větší snahu o rostoucí objektivitu
kritérií, která přes veškeré snahy
stále není dostatečná, což dokazuje
skutečnost, že se pořadí jednotlivých
fakult v těchto žebříčcích diametrálně
liší. To naznačuje, že buď:
l Rozdílné hodnocení umožňují
nesprávně zvolená kritéria
l Použitá kritéria jsou nepřesně aplikována
na tuzemské podmínky ve
vysokém školství
l Zvolená kritéria jsou aplikována
na školy, které mají odlišné podmínky
při přijímání uchazečů
l Do těchto kritérií jsou dosazována
čísla, dodaná zprostředkovatelskými
subjekty a často není známo
za jaké období a ani co je do nich
zahrnuto. Výsledkem jsou nepřesné
údaje, které se v daném kontrolovaném
případě lišily o 25 %.
Rádi bychom nyní soustředili
pozornost na uvedené žebříčky
z pohledu technické vysoké školy,
a to podle jednotlivých médií, ve kterých
je zveřejnili.
1. Mf DNES
Tabulka uveřejněná v tomto
deníku v příloze „Vzdělávání“ 11.
února 2009 posuzuje „Úspěšnost
uchazečů při přijímacím řízení na
vysoké školy v roce 2008“.
Výhrady ke zpracování:
l Je srovnáváno nesrovnatelné.
Některé fakulty mají přijímací
zkoušky a jiné přijímají nové
posluchače bez nich.
l Úspěšnost uchazečů u fakult bez
přijímacích zkoušek závisí jen
na tom, zda splní administrativní
formality, nikoli jaké vědomosti
prokáží.
l Jak bylo zjištěno a MF DNES to
písemně potvrdila, podklady ke
statistice byly získány od externí
organizace, a ty se lišily u námi
sledované fakulty v její neprospěch
o 25 %, což značně výsledek
zkresluje.
2. Lidové noviny
Tabulka „Žebříčky VŠ“ vyšla
v příloze Lidových novin 29. 1. 2009
Výhrady ke zpracování:
l Žebříček podle přijímacího řízení
je zatížen chybami vyplývajícími
z nepřesných údajů dodaných
externími zdroji a faktem, že se opět
srovnávají školy, které mají přijímací
zkoušky s těmi, co je nemají.
l Žebříček podle výzkumu mezi
studenty nemůže být objektivní,
jsou-li např. u jedné školy hodnoceny
odpovědi jen z 94 dotazníků,
přičemž počet studentů na této škole
je v daném období 3310. Jak může
někdo dělat závěry z názorů 2,84 %
studentů a vydávat je za objektivní ?
Tabulka „Uplatnění absolventů“
vyšla v příloze Lidových novin 9.
3. 2009
l Zpracovatel použil údaje z roku
2006, což není pro absolventy
akad. roku 2007/2008 reprezentativní.
Údaj je navíc kromě časového
posuvu vztažen na období
dvou let (tak jsou na úřadech
práce statistiky nezaměstnaných
vedeny) a nikoli na jeden rok,
pro který jsou udávány počty
absolventů, a navíc zahrnuje
i nezaměstnané z řad absolventů
dané školy, kteří ukončili svá
studia třeba o 20 let dříve nebo
se sice u úřadu práce evidovali,
ale z různých důvodů se o žádné
místo neucházeli.
l Řazení škol na základě takto získaných
údajů o nezaměstnaných
v jednotkách absolventů je silně
zavádějící.
l Tyto falešné údaje o nezaměstnanosti
absolventů, kromě toho,
že poškozují pověst dané školy,
dávají nesprávné informace
o kariérním uplatnění jejích absolventů
na trhu práce.
3. Hospodářské noviny
vydaly své hodnocení na základě
dotazníku, zaslaného vysokým školám,
ve kterém chtěly odpověď na
11 otázek s požadavkem číselné nebo
procentní odpovědi. Tyto údaje byly
zpracovány školami a nikoli externím
zprostředkovatelem a HN sestavily
svůj žebříček na jejich podkladě.
Toto hodnocení považujeme za nejserióznější.
Výhrady ke zpracování:
Počet předmětů aktuálně přednášených
v cizím jazyce by měl být
posuzován podle dvou různých kritérií.
Jednak by to měl být počet předmětů
skutečně přednášených a dále
pak počet předmětů, které v případě
zájmu škola v cizím jazyce nabízí.
Zamezilo by se tím ať už úmyslné
nebo náhodné záměně obou čísel
a zvýšila by se informační obsažnost
každé z položek.
Co z uveřejněných analýz
vyplývá?
l Dosud chybí jednotná norma
k posuzování jakosti vysokých
škol, která by jednak definovala
příslušné parametry, jednak stanovila
přesnou metodiku jejich
zpracování. Aplikace jednotných
kritérií pro různé typy škol je
navíc problematická.
l Dosud prováděná srovnání jsou
závislá na serióznosti použitých
zdrojů a následně na jejich zpracování.
l Pořadí v dosud zveřejněných žebříčcích
a statistikách je často zavádějící
a může ve svém důsledku
vést ke zcela mylným závěrům
o jakosti jednotlivých škol.
l Statistiky pomíjejí nejdůležitější
kritérium, a tím je kvalita absolventů.
Její hodnocení je obtížné
a je jí třeba hledat v celé škále
oblastí, v nichž se absolventi
uplatňují.
V současné době se připravuje
reforma terciárního vzdělávání.
Vysoké školy mají být rozděleny do
kategorií právě podle kvality. Proto
je nutné, aby kvalitu začali brát
vážně i ti, kteří absolventy zaměstnávají.
Nemělo by stačit mít pouze
diplom, ale mělo by rozhodovat, ze
které vysoké školy tento diplom je.
Jedním ze stěžejních bodů reformy
je otevřít terciární vzdělání všem.
Proto je nutné zajistit, aby kvantita
nepřevládla nad kvalitou. Veřejnost
jistě uvedené žebříčky požaduje.
Je však nutno uvádět pouze ověřené
a seriózní údaje. Vhodný by byl
doplňující komentář, z něhož by
bylo patrno, ve kterém oboru (-ech)
jsou absolventi nejžádanější. Ve
srovnání s vyspělými státy je stále
ještě počet absolventů technických
vysokých škol a přírodovědných
oborů nedostačující. Z tohoto
pohledu je lepší neuvádět pořadí
škol, ale jen jejich silné stránky,
jejich charakteristiky a současný
vývoj. Bylo by to mnohem prospěšnější,
než vždy po vydání každého
žebříčku ztrácet čas analýzou toho
kdo co odkud vzal a jak to zpracoval.
A konečně by taková statistika
mohla opravdu prospět orientaci
v dané oblasti a nezanechávala by jen
pocit rozčarování nad výsledkem jistě
nemalé práce. l
Ing. Ivan Šiman, CSc.,
vedoucí oddělení zahraničních
a vnějších vztahů Fakulty strojní
ČVUT v Praze
Prof. Ing. Petr Zuna, CSc., D.Eng.h.c.,
proděkan pro zahraniční
a vnější vztahy Fakulty strojní
ČVUT v Praze, prezident
Inženýrské akademie ČR