Jak z toho ven? Ukažme, co nového vymyslíme

Rozhodující součástí vzniku celosvětové ekonomické krize se stalo nepřiměřené chování největších bank, které rozvrátilo celosvětovou ekonomickou a průmyslovou soustavu. Zasáhlo téměř všechny obory lidské činnosti a má za následek rozklad světové produkce téměř všech výrobků. V současné době přicházejí o práci desítky milionů zaměstnanců. Proti 4,4 % nezaměstnaných v České republice v roce 1988 se letos odhaduje míra nezaměstnanosti 6,1 % a v roce příštím 7,4 %. Tento nárůst nebude pravděpodobně konečný. Protože 80 % našeho HDP pochází z exportu, závisí do značné míry růst nezaměstnanosti na slábnoucí ekonomice států, kam exportujeme. Jde např. o export osobních automobilů, o export jedno a dvoumístných letadel patřících do ultralehké kategorie, nanovláken, kompozitových konstrukcí, speciálních obráběcích strojů apod. Významným negativním jevem je, že vzniklý nedostatek finančních prostředků v našich podnicích způsobuje snížení investic do výzkumu a vývoje a tak omezuje možnosti produkovat a nabízet nová kvalitnější řešení exportovaných výrobků a ohrožuje stabilitu firem produkujících zejména sofistikované výrobky, které jsou rychleji zdokonalovány. Nastalá situace vyžaduje řešit některé problémy našeho průmyslu z pozic nejvyšší exekutivy diskusí s vedením Evropské unie, protože je to jeden z kroků, jak zamezit vyšším ztrátám a prodlužování světové ekonomické krize. Podstatné je, že z krizového období vyjde nejlépe ten, kdo nezůstane stát a dokáže si vybudovat vývojový náskok a tak i základní předpoklad pro uplatnění na nově se formujícím světovém trhu. Tento náskok nemusí být vytvářen jen vynakládáním finančních prostředků na výzkum a vývoj, ale i na různá opatření, např. kvalifikovanou propagací nikoliv jen tiskem, ale třeba předváděním nabízených výrobků umožňujícím konkrétní konfrontaci s konkurenčními výrobky. Promyšlená, správně cílená propagace vyžaduje státní podporu, zejména na mezinárodních fórech. Otevřeně je třeba konstatovat, že v minulosti existovaly značné rezervy v podpoře některých významných průmyslových oborů českou vládou. Například letectví. Dlouhodobé krácení odbytu sofistikovaných strojírenských výrobků by podstatně ovlivnilo i skladbu výuky na našich vysokých školách. Potřebujeme posílit postavení kateder s výukou směřující k přípravě efektivního výzkumu a vývoje náročných strojírenských výrobků s využitím nejmodernější techniky i pro jejich produkci s využitím nejvhodnějších konstrukčních materiálů atd., tedy oborů, které mohou rozhodovat o naší budoucnosti. Nejde jen o studenty, ale též o profesory mající k této problematice tvůrčí přístup a přehled o zahraniční konkurenci. Takových profesorů je v České republice nedostatek. Oblast moderního strojírenského výzkumu je pro nás životně významná. Překonali jsme technickou úroveň sousedních států z bývalého sovětského bloku. Letadla, automobily, obráběcí stroje, výrobky našich sléváren a další jsou úrovní na světovém standardu nebo i výše. Je za tím dlouholeté značné úsilí a překonávání nejen technických překážek. Současná situace vyvolaná světovou ekonomickou krizí by při váhavém potlačování jejího negativního vlivu mohla zlikvidovat úroveň našeho průmyslu a posunout život v našem státě zpět. Vývoj a produkce našich náročných výrobků prodejných na světovém trhu by se mohl stát minulostí, např. u malých sportovních letadel, kde jsme nyní na světové špičce. Můžeme ze současné krize i něco získat? Manažéři firem pochopitelně přemýšlejí, jak z krize ven a v čem je jejich příležitost. Pokud uspějeme v soutěži nabízených cen výrobků a kvality jejich řešení, můžeme si pozici ve světovém obchodě vylepšit. Největší náš kapitál je v tom novém, co vymyslíme. Příležitost můžeme zvýšit růstem investic do této činnosti a využitím naší účasti v Evropské unii. Zahraniční investoři budou hledat stabilní trhy. Odliv kapitálu z Česka hrozí i nám, a proto musíme zlepšovat prostředí pro investice. Proto je třeba držet fiskální stabilitu, snižovat náklady výroby a provést reformy umožňující zavést euro. Překonání krize nebude návratem do stavu před ní u nás ani v dalších státech. Bude to obtížné, ale existuje možnost vybudovat při zlepšené kvalitě našeho veřejného sektoru a správně zaměřeném vzdělávání efektivnější průmysl. Dokážeme přijít na světový trh s tím, co svět zatím nezná? Jestli ano, bude nám lépe. Můžeme podpořit výzkum, vývoj i produkci náročných strojírenských výrobků dokonalejší zkušební a měřicí technikou, které je nedostatek nejen u nás. Není nad naše síly zavést v České republice výrobu této aktuální techniky. Třeba pražská firma Inova ovládla evropský trh elektrohydraulických zařízení pro zabezpečení správné funkce složitě pohyblivých strojních mechanismů. Umíme produkovat velmi citlivé senzory mechanického namáhání a kmitání. Úspěchy této produkce našemu průmyslu pomohou. Ing. Jiří Černohorský, DrSc.