Vědci Riceovy univerzity dělali poměrně neobvyklou věc. Vší silou vystřelovali mikrokostičky ze stříbra do pevného křemíkového terče. Nebylo to ale tak úplně pro zábavu, ani kvůli stresu. Šlo o výzkum, jehož cílem bylo dramatickým nárazem změnit nanostrukturu mikrokostiček tak, aby se staly extrémně pevnými. A povedlo se. Materiáloví vědci, které vedli Edwin Thomas a William se Stephanií Sick Deanovi, dokázali změnit krystalickou strukturu téměř dokonalých krychliček ze stříbra na nanostrukturu (anglicky gradient-nano-grained structure). V tomto experimentu chtěli prozkoumat deformace materiálu při extrémním stresu, jaký může vyvolat například zásah kulky do neprůstřelné vesty anebo střet kosmického smetí se satelitem na oběžné dráze. Badatelé věří, že vyvinou postupy, s jejichž pomocí bude možné změnit nanostrukturu materiálů a zajistit tím jejich větší odolnost proti extrémním nárazům. Takto pozměněný materiál by mohl čelit extrémům úspěšněji, nežli dnešní materiály. Nakonec by rádi vyvinuli nanostrukturované kovy, které budou pevnější nežli veškeré dnes známé a dostupné materiály. Thomas a spol. používali k odpalování mikrokostiček laserovou technologii LIPIT (Advanced laser-induced projectile impact test), kterou sami před pár lety vyvinuli, kvůli testování pevnosti materiálů potaženými polymerovými a grafenovými filmy. Tehdy testovali terče, teď zase samotné vystřelované mikroprojektily. Vlastní výroba těchto projektilů byla dost komplikovaná. Délka jedné hrany mikrokostičky stříbra činí asi 1,4 mikronu a badatelé každou kostičku syntetizovali jako jediný krystal. V experimentu je odpalovali do terče vzdáleného pouhých 500 mikronů, účinek zásahu byl ale dramatický. Mikroprojektily zasahovaly terč rychlostí 1440 km/h a jejich teplota okamžitě vzrostla o téměř 180 °C.
