Fosfor určený k výrobě umělých
hnojiv se dobývá v dolech Jižní
Afriky, Číny a Maroka. Zásoby
stačí ještě na zhruba 100 let, produkce
je sice stále nákladnější, ale
poptávka stoupá. Ceny surového
fosfátu se v roce 2006 zdvojnásobily,
dnes se vyšplhaly téměř na trojnásobek.
Výzkumní pracovníci hledají
(a nacházejí) způsoby recyklace
této nákladné suroviny.
Problému se věnuje list Svazu
německých inženýrů VDI se zjištěním,
že v EU se fosfor dosud prakticky
nerecykloval, ale vzhledem
k tomu, že Evropa je zcela závislá na
jeho dovozech a cena na světových
trzích neustále stoupá, zvyšuje se
poptávka po bezodpadovém hospodářství.
„Fosfor nelze nahradit a zásoby
nejsou nekonečné, proto není
rozumné takovou surovinu využívat
aniž se zajistí její opětné využití,“
míní Helmut Rechberger z Institutu
jakosti vody, managementu zdrojů
a odpadového hospodářství vídeňské
Technické univerzity.
Německé ministerstvo výzkumu
vypsalo již v roce 2004 podporu projektu
Bezodpadové hospodářství rostlinných
živin, zejména fosforu a řešení
se ujalo hned několik pracovišť,
výzkum se však naplno rozběhl teprve
v posledních dvou letech. Loni v říjnu
byl ukončen projekt EU Susan (Sustainable
and Safe Re-use of Municipal
Sewage Sludge for Nutrien Recovery)
zaměřený na recyklaci fosforu z bahna
čističek. Výzkumníci vyvinuli
technologii, která již přilákala zájem
průmyslu. Rakouská firma Ash Dec
Umwelt AG investovala do pilotního
projektu a před nedávnem odeslala
první šarži určenou na hnojení polí do
Maďarska. V Německu lze fosfátový
výrobek využívat již také od začátku
letošního roku. Tím se uvolnil prostor
pro sekundární hospodářství.
Pilotní projekt Ash Dec v Leobenu
zhodnocuje každý den několik
tun bahna z čističek, které se spaluje;
při tom se vyloučí organické
škodliviny, např. zbytky léků, jež
jsou zcela zničeny. V druhém kroku
se popel s chloridovými solemi
zahřeje na zhruba 1000 oC. Při tom
unikají těžké kovy jako kadmium
a rtuť v podobě plynných chloridů,
ale ze spalin lze tyto látky s použitím
běžné techniky odfiltrovat tak,
že se nedostanou do oběhu. „Touto
technologií dokážeme z bahna čističek
znovu získat přes 90 % fosforu,“
říká hrdě inženýr Christian Adam
společně se svými spolupracovníky
ze Spolkového svazu výzkumu
materiálů v Berlíně, kteří ve skupině
Termochemické čištění látek projekt
EU Susan vyzkoušeli. Existují však
také alternativní cesty ke znovuzískání
fosforu z bahna čističek. Podnik
v Gilfhornu využívá od roku 2007
čistě chemickou metodu, ve které
se v prvním kroku pomocí kyseliny
rozpustí těžké kovy a jako sulfidy se
následně odloučí.
/eb/