Ve stínu koronavirové krize a nepříliš příznivého vývoje situace kolem nákazy v České republice během léta se rozhoduje o podobě největší energetické zakázky v České republice příštích let, tedy dostavbě elektrárny Dukovany. Společnost ČEZ v březnu 2020 požádala Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) o povolení umístit do areálu maximálně dva bloky s maximálním výkonem do 1 200 MW. Klíčovou otázkou je ovšem financování stavby. Běžné komerční financování jaderného reaktoru je s ohledem na jejich ceny v podstatě vyloučené. Česká vláda proto na konci dubna 2020 přišla s dlouho očekávaným návrhem, že se stát na stavbě bude výrazně podílet. A také, že cena bloku by se měla promítnout do cen elektřiny pro všechny spotřebitele. O přesnějších podmínkách financování vláda rozhodla na zasedání 20. července. Podle toho návrhu by se měl na nákladech na stavbu podílet ze 70 % předpokládaných nákladů. Během výstavby by se měla půjčka financovat bezúročně, za provozu se počítá s dvouprocentním úrokem. Komerční financování by při dnešních podmínkách bylo několikanásobně vyšší. Navržená smlouva ovšem dává možnost přechodu od státního úvěru ke komerčnímu po zahájení provozu bloku. V té době by míra rizika pro komerční subjekty měla být výrazně nižší, protože nejrizikovější část projektu (samotná stavba) bude již hotova. Navrhovaný model počítá s úroky v rozmezí 4,1 až 5,5 %. Koncové ceny elektřiny by se v roce 2040 podle současných předpokladů vývoje cen ve spojení s poskytnutím návratné finanční pomoci mohly pro české spotřebitele snížit při podpoře na 30 až 40 let zhruba o 2,7 až 6,6 miliardy korun. Při podpoře na 60 let o 7,7 miliardy korun. Podmínky návratné finanční pomoci, a tedy i parametry modelu financování budou upřesněny po jednání s Evropskou komisí. Poté bude zpracován ekonomicko-finančním poradcem státu, společností Rothschild & Sons Limited. Notifikace Evropské komise by měla podle vládního materiálu trvat zhruba do poloviny až konce roku 2022. Kabinet by měl do konce letošního roku obdržet informace o rozpracování, předpokládaném využití modelu financování a jednání s Evropskou komisí. Zbytek ceny by měla zaplatit společnost ČEZ, která bude hradit také všechny případné dodatečné náklady. Podle ředitele ČEZ Stanislava Beneše by očekávaná suma za stavbu bloku měla v současných cenách činit zhruba 6 miliard eur (přibližně 160 miliard korun). Vzhledem k tomu, jak se vyvíjejí náklady jiných evropských projektů jaderných bloků, se ovšem tento odhad považuje za optimistický. Vláda také 20. července schválila rámcovou a prováděcí smlouvu mezi státem a ČEZ. K podpisu by mělo dojít v úterý 28. července. Výběr dodavatele by se měl uskutečnit do konce roku 2022. Nejzazším termínem podpisu smlouvy s dodavatelem a konečné potvrzení financování návratné finanční pomoci je červen 2024. Stavět by se podle dřívějších informací mělo začít v roce 2029, blok by měl být uveden do provozu v roce 2036. Roky příprav Od roku 2012 má jaderná elektrárna Dukovany čtyři bloky VVER 440, typ V 213, původně každý o elektrickém výkonu 440 MW. Dnes díky modernizaci z let 2005–2012 mají elektrický výkon 4 × 510 MW. Dostavba Dukovan je v plánu dlouhé roky. V roce 2012 bylo rozhodnuto o vzniku pracovní skupiny, která se měla zabývat eventuální stavbou pátého reaktoru v prostorách u jaderné elektrárny. V roce 2015 bylo výstavba jednoho nového bloku v Dukovanech s možností rozšíření o blok druhý součástí Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky, od té doby je rozšíření elektrárny pevnou součástí národní energetické strategie. V roce 2017 byla také publikována tzv. Dukovanská výzva, kdy starostové obcí v sousedství elektrárny, tj. Rešic, Horních Dubňan, Mohelna, Rouchovan, Slavětic a města Moravského Krumlova podepsali a zveřejnili to, že chtějí získat pátý blok jaderné elektrárny v Dukovanech. V lednu roku 2017 podpořilo rozšíření jaderné elektrárny zastupitelstvo Kraje Vysočina. V témže roce vláda Bohuslava Sobotky uváděla, že výstavba by mohla začít přibližně v roce 2025 a skončit asi v roce 2035. Dne 13. listopadu 2017 požádala společnost ČEZ o posouzení vlivu nových jaderných bloků na životní prostředí. V srpnu roku 2019 stavba nových bloků jaderné elektrárny získala kladné stanovisko vlivu na životní prostředí (tzv. EIA) od ministerstva pro životní prostředí. V souvislosti s modernizací se také debatuje o možnosti využití tepla z elektrárny. To bylo plánováno již v roce 1985. Teplovod měl podle tehdejších odhadů stát 1,9 miliardy tehdejších korun. Teplovod by měl být dlouhý zhruba 40 km a vést poměrně členitým a náročným terénem. Kvůli změně režimu a později také kvůli ekonomické nevýhodnosti byl projekt zastaven. Do popředí zájmu se však projekt znovu dostal kvůli stoupajícím cenám energií a také kvůli zvyšujícím se požadavkům na bezemisní zdroje tepla. Pro jeho realizaci je však třeba zajistit aktivní podporu města Brna i pokračování energetiky v dukovanské elektrárně. Při současné kolísající ceně energií a paliv jsou však investice s dlouhodobou návratností v nejistotě, což zásadní rozhodnutí o těchto stavbách znesnadňuje. Sdružení Energetické Třebíčsko přesto obnovilo plány pro vytápění města Brna a nechalo přepracovat studii na současné parametry. Částka za podzemní teplovod by měla dosáhnout asi 4 nebo 5 miliard Kč. /jj/
