Jak se sešívají a hojí rány v 21. století

V sídle Aesculap Akademie společnosti B. Braun v Berlíně byly vyhlášeny výsledky mezinárodní soutěže The Future of Sutures. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnily i německé politické špičky v čele se spolkovou ministryní pro vědu a výzkum paní Annette Schavan i předsedou německé obchodní a průmyslové komory a zároveň předsedou představenstva koncernu B. Braun prof. Ludwigem Georgem Braunem. Koncern B. Braun jako vůbec první začal před 100 lety průmyslově vyrábět sterilizované chirurgické šicí materiály. A právě u příležitosti tohoto významného výročí vyhlásil soutěž The Future of Sutures, jež by zdokonalila stávající postupy šití v chirurgii. Díky množství progresivních projektů musela mezinárodní pětičlenná odborná komise na první tři místa dosadit hned šest účastníků, a tak byla první tři místa zdvojena. Rozhodujícími faktory, kterými se komise zabývala, jsou praktické využití a míra inovace. Prémie pro vítěze v hodnotě 400 000 eur míří do Itálie, Nizozemska, Kolumbie, Rakouska a dvakrát do Německa. Německý vítězný projekt je z endoluminální endoskopie. Zranění, která jsou menší než 1 cm, je totiž mnohem jednodušší uzavřít endoskopicky pomocí chirurgických „nýtů“. Tak by bylo možné vůbec poprvé zapojit do samotného endoskopického zákroku fázi uzavírání ran pomocí trokaru standardního endoskopu. Tím by se významně zredukovala délka zákroku a míra pacientova poranění. Porota toto první místo glosovala jako ,,vizionářskou a pragmatickou myšlenku se širokým polem uplatnění, mimo jiné i v laparoskopické chirurgii. Rakouský zástupce vytvořil šicí materiály, které dokáží „myslet“, protože se samovolně přizpůsobují aktuálnímu vývoji zákroku ve fázi šití rány. Název této myšlenky - SOS (Signaling Overload Sutures), neboli Stehy signalizující přetížení, krásně shrnuje celou vizi. Protože výsledkem této práce je materiál, který když vystavíte nadměrnému tlaku, změní podle charakteru přetížení barvu. A díky této samovolné „inteligentní“ signalizaci pomáhá předcházet přetrhnutí šicího materiálu během operace. Druhé místo obsadil znovu zástupce z Německa a také vědecký tým z Nizozemska. Německé řešení počítá s použitím šicích materiálů potažených zvětšovací vrstvou, která zabraňuje ráně krvácet. Nizozemský vědec vymyslel systém SutureAid (První pomoc při šití), jenž zvyšuje bezpečnost při šití ran a zároveň jej zjednodušuje. Tím usnadňuje chirurgům a sestrám práci a přitom i minimalizuje všemožná rizika. Třetí místo obdržel koncept kolumbijského univerzitního profesora, kdy je během laparoskopického výkonu rána spojena namísto klasických šicích nití termovazebnými „stehy“. Tím druhým třetím je vědec z Turína, který byl oceněn za projekt kompletního nahrazení zničené tkáně pomocí tzv. living absorbate suture, tedy nitě, která se po zhojení rány bezpečně rozloží do živé tkáně. Český projekt ve finále Ve finále soutěže byl i český projekt kolektivu doc. MUDr. Čestmíra Neorala, CSc., přednosty I. Chirurgické kliniky LF UP a FN v Olomouci. Ten je založen na inovaci již existujících šicích materiálů, na jejichž povrch se nanese netoxická biologicky odbouratelná antimikrobiální složka, kterou je nanotechnologicky zpracované stříbro s velikostí částic nepřesahující řádově desítky nanometrů. Takto upravená šicí vlákna napomáhají výrazně lepšímu a rychlejšímu hojení ran než dosud běžně používané materiály s obsahem antibiotik, proti nimž může vznikat rezistence.