Evropská komise pomáhá členským
státům při koordinaci
jejich výzkumného úsilí. Experti
a představitelé veřejného sektoru
i ředitelé Generálního ředitelství
Evropské komise pro výzkum
se snaží identifikovat potřeby
na tomto poli. Magazín ERA
research*eu uveřejnil k tomu
nedávno ve speciálním čísle rozhovor
s náměstkyní generálního
ředitele DG výzkum Anneli Pauli.
Z rozhovoru jsme vybrali některé
charakteristické části.
n Proč jsou podle vašeho názoru
aktivity výhledu důležité pro
vývoj Evropského výzkumného
prostoru (ERA)?
Finanční krize a různé její ekonomické
a sociální souvislosti a také
environmentální a demografické
problémy, které leží před námi,
vyvolávají otázky nad naší produkcí,
spotřebou, životním stylem, cestováním,
zdravotnictvím a dalšími
zvyky. Potřebujeme dlouhodobou
perspektivu, která propojí naše současné
myšlenkové procesy s vytvářením
nových přístupů. Musíme
tvořit udržitelnější budoucnost.
Rozvoj ERA je odpovědí na tyto
výzvy. Co je dobré pro Evropu,
bude dříve nebo později dobré pro
členské státy. Tento směr uvažování
činí pro každého nezbytným posun
paradigmat a změnu myšlení.
Vytváření ERA spolu s členskými
a přidruženými státy a evropskými
institucemi povzbuzuje každého ke
sdílení vizí budoucích sociálních,
ekonomických a environmentálních
výzev. Některé z těchto výzev – přechod
na bezuhlíkovou společnost,
imigrace a chudoba – jsou mezinárodní,
dokonce globální a dotýkají
se každého.
n Jak hodnotíte kapacity Evropy
na tomto poli?
Mnoho evropských zemí pěstuje
výhledové aktivity. Velmi zkušená
je Britanie. Britská vláda vyvinula
kulturu zaměření na budoucnost
v každém ministerstvu. A šéf-vědec
v aparátu ministerského předsedy je
odpovědný za průřezové programy
perspektivy pro specifické sektory.
Ve Finsku inovační a finanční
organizace TEKES zavedla cyklus
identifikace perspektiv účastníků,
který navazuje na průběžný proces
sledování odezvy na přijaté strategie.
Zapojení partneři - podnikatelé,
výzkumné instituce a ostatní organizace
tak společně vytváří podklad
pro volbu strategií státu.
V Evropě jsou i jiné velmi zajímavé
příklady: program „Výhled“
(Foresight) ve Švédsku, Futuris,
AGORA 2020 a France 2025 ve
Francii, Research 2015 v Dánsku
a Foresight Process (Proces výhledu)
zahájený německým ministrem
pro výzkum. Zaměření těchto aktivit
je široké od specializovaných na
techniku, vypracovaných experty,
až po aktivity zaměřené na sociální
záležitosti s účastí většího okruhu
partnerů. Výstupy těchto aktivit se
pohybují od identifikace strategických
technologií důležitých pro
podnikatele k obecnějším otázkám
role vlád a institucionálním podmínkám
socio-ekonomických změn.
n Jaký typ akcí je nutný na
evropské úrovni ke kompletaci
národních aktivit?
Na evropské úrovni jsme vytvořili
mezinárodní sítě mezi těmi,
kdo financují a mezi těmi, kdo se
podílí na aktivitách výhledu, iniciujeme
vzájemné školicí procesy
mezi členskými státy a regiony
s přesahem na vizi budoucnosti
evropského výzkumného procesu.
Pro názornost uvádím jako příklad
konvergenci výzkumů nano-bio-info-
cogno. Podpořili jsme také vývoj
nástrojů a zavádění systému sledování
aktivit výhledů (European
Foresight Monitoring Network).
Velmi nutně potřebujeme sdílet
naše znalostní databáze vizí a také
založit aktivní výzkumnou politiku
na evropské, národní a regionální
úrovni. Do našich scénářů budoucnosti
musíme zahrnout mezinárodní
rozměr. Především v zájmu
porozumění vizím budoucnosti
u našich hlavních evropských partnerů
a konkurentů a poznání jak
tyto vize formují jejich výzkumnou
a inovační politiku. Panevropská
vize pak musí zapadat do globálního
kontextu.
