Jak přiblížit vysoké školy ke světu vynálezů a patentů

Dvoudenního semináře v Trutnově zaměřeného na problematiku průmyslových práv se zúčastnila řada odborníků z výzkumných pracovišť, firem, odborných škol. I to byl důvod zeptat se jaké poznatky si z tohoto setkání odnášejí? Prof. dr. Jiří Pavelka, předseda Českého svazu vědeckotechnických společností: Se zaměřením i obsahem semináře jsem velice spokojen. Čeho si však cením, je přítomnost mladých lidí - i když jsem předpokládal, že jich zde bude víc. Vždyť tato problematika těsně souvisí s rozvojem vědy a techniky, o které se sice hodně mluví, ale uskutečnění cílů značně pokulhává. Proto je třeba dát prostor cílevědomým kreativním lidem, kteří jsou schopni i přes překážky dotahovat myšlenky do úspěšného závěru - získání patentu. My tu organizaci, legislativu, úředníky máme, ale co nám schází jsou vynálezci, lidé nejrůznějších profesí, kteří by přicházeli s originálním, unikátním řešením. Domnívám se, že je to stálý a naléhavý úkol pro vědeckotechnické společnosti motivovat tyto lidi, vytvářet jim podmínky pro práci. Na naši otázku proč je firma Siemens organizátorem tohoto semináře odpovídá Ing. Roman Schiffer, generální ředitel firmy Siemens, Nízkonapěťová spínací technika Trutnov: Naše nadnárodní společnost Siemens zaměstnává v řadě zemí přes 440 000 pracovníků. Máme 47 000 vývojových a výzkumných pracovníků a 150 výzkumných center ve více než 40 zemích a 53 000 udržovacích patentů. Už jenom tyto údaje něco předznamenávají. Proč jsme se spolupodíleli na organizování tohoto semináře? Vycházíme ze strategie, kterou společnost Siemens zastává i vůči České republice. ČR není totiž jenom zemí, která je zajímavá z pohledu nízkých výrobních nákladů, ale zejména proto, že je zde obrovské intelektuální i materiálně technické zázemí, dané historicky a rozvíjené - byť s potížemi - i v současné době. Jsou zde střední odborné i vysoké školy na velice dobré úrovni, srovnatelné s vyspělými zeměmi. I to je důvod, proč právě do České republiky dostáváme zakázky v rámci vývoje. Tudíž nejen výroba, ale i vývoj technologií máme zásluhou našich, zdejších odborníků, na světové úrovni. Abychom však udrželi tempo, ve srovnání s konkurencí, není jiného zbytí než intenzivně, všemi způsoby, podporovat vývoj a sledovat trendy ve světě. A to těsně souvisí s problematikou uplatnění průmyslového práva. Pro naši trutnovskou firmu Siemens - konstruktéry, vývojáře - to znamená pracovat aktivně s rešeršemi. Aby věděli, co je pasivní, aktivní přístup k patentnímu řízení. Čili i zde, díky semináři, se naučíme nacházet odpovědi. Pokud se objeví nějaký problém pak bychom měli vědět, kde najít prvky, které si kdokoliv patentoval. Pokud ne, pak najít způsob, jak ten patent přihlásit a realizovat. Ing. Silvie Štanclová, Centrum transferu technologií VŠB - TU Ostrava: Protože se trochu orientuji v zákonech, těšila jsem se na konfrontaci, jak to funguje v praxi u odborníků z průmyslu či z vysokoškolského prostředí. Informace, které jsem zde získala, pokládám za velice zajímavé a podnětné. Ve mně to evokovalo samozřejmě i další otázky v oblasti, kterou bych chtěla více obsáhnout. Například - jak motivovat vysokoškolské výzkumníky k vyšší patentové aktivitě. Prostor je zde značný. Ing. Jan Valíček, Ph.D., Institut fyziky VŠB - TU Ostrava: Důvod, proč jsem na tomto semináři, má genezi v tom, že v roce 2005 jsem získal od firmy Siemens už druhou cenu. Ta prvá - v roce 2001 - byla stipendijní podpora Siemensu pro doktorandy, kde jsem uspěl a v roce 2005 již za doktorskou práci pod titulem: Snímání kvality povrchu materiálů pro různé technologie kapalinného paprsku. Zde chci zdůraznit těsnou spolupráci s Ing. Jiřím Winklerem, CSc., ze Siemensu (Automatizace a pohony), který mně systematicky napomáhal až ke konečnému řešení. Ing. Josef Zima, manažer R&D Vývoj a výzkum trutnovské firmy Siemens, stál u zrodu tohoto, v pořadí již třetího semináře. I na něj směřovala otázka - ne však k samotnému průběhu, ale spíše k účasti pozvaných. Následující odpověď si zaslouží nejen hlubší zamyšlení. Z předchozích zkušeností vím, jak jsou semináře tohoto typu žádoucí pro naši technickou veřejnost. Kde jinde, než právě na těchto seminářích se mohou dovědět potřebné informace. O to víc mně zaráží místy až lhostejný přístup některých vedoucích pracovníků institucí, firem i škol, že nereagovali na takovou nabídku. Budu i konkrétní. Zatímco někteří účastníci neváhali přijet na toto setkání i ze vzdálených míst republiky, jmenovitě až z Ostravy, pak to bylo zřejmě "velice obtížné" pro pozvané lidi z východočeského regionu, ba dokonce ze samotného místa konání semináře. Co říci na to, že pozvaní ředitelé středních technických odborných škol nepovažovali za užitečné zúčastnit se buď sami nebo vyslat odpovídajícího pedagoga? Z osmi oslovených škol vyslala své dva učitele pouze jediná - SPŠ strojní a elektrotechnická Hronov. To mně vede k otázkám: Má absolvent české střední odborné školy s maturitou vůbec představu o průmyslových právech? Má nějakou povědomost o tom, že při řešení jakéhokoliv technického zadání by svou práci mohl velice zefektivnit, zkvalitnit, kdyby si na jeho počátku provedl "náhled" do stavu techniky v dané oblasti? Má nějakou představu, že svým řešením se může dostat do kolize s cizím chráněným řešením s vážnými právními a ekonomickými důsledky? Může tušit, že se nekvalifikovaným "zveřejněním" svého vlastního originálního technického řešení (a tu ambici by v něm škola měla pěstovat) připravuje o výhodu monopolního postavení na trhu a může se dokonce dostat za určitých podmínek i do problémů? Takových otázek může být i víc. Nezvratným faktem je, že technický pokrok a efektivita průmyslové výroby jsou přímo závislé na technických inovacích, kreativních řešeních a jejich aplikaci ve výrobcích a výrobních technologiích. Tyto parametry jsou v globalizovaném, přetechnizovaném světě i klíčem k udržení a růstu životní úrovně, k zajištění pracovních míst. Zvládnout tento úkol je posláním i pro nastupující generací odborníků. A školy, střední i vysoké, by měly studenty - krom jiného - vybavit je i potřebnou mírou informovanosti o průmyslovém právu a jeho uplatnění v každodenní praxi. PŘIPRAVIL OLDŘICH HOUŠKA Ing. Silvie Štanclová, Ing. Jan Valíček Ing. Roman Schiffer