Jak postupovat dál v komoditě zemní plyn?

Jedním z rozhodujících palivových zdrojů na českém trhu je zemní plyn. Na otázky TT odpovídají představitelé dvou nejvýznamnějších oborových firem u nás: Martin Herrmann, generální ředitel RWE Transgas a Ing. Hugo Kysilka, viceprezident společnosti VEMEX. n Jak hodnotíte aktuální situaci na domácím plynárenském trhu? A jaká je vaše predikce dalšího cenového vývoje? MH: Současná situace na trhu je do značné míry ovlivněna finanční krizí, související recesí a propadem domácího průmyslu. Zaznamenáváme snížené odběry. Spolu s tím také registrujeme problémy s nezaplacenými fakturami - u některých společností už z loňského II. čtvrtletí. Bohužel, narůstá počet společností, které musíme kvůli nezaplaceným účtům odpojovat. Hůře platí i domácnosti. Odhadovat další cenový vývoj je v plynárenství vždy složité. Což je dáno proměnnými cenami ropy a ropných produktů, od nichž se odvíjí cena zemního plynu na světovém trhu. Ten nakupujeme za americké dolary. Jejich kurz je při současném kolísání koruny obtížně predikovatelný. Přesto lze říci, že zemní plyn v ČR bude nejlevnější na podzim, kdy se v našich nákupních vzorcích naplno projeví pokles cen ropy. O tom, do jaké míry budou zákazníci RWE v ČR těžit z tohoto pozitivního vlivu, však rozhodne až aktuální kurz koruny vůči americkému dolaru. HK: Náš plynárenský trh ve srovnání s trhem s ostatními médii je velmi živý. V současné době probíhá řada aktivit, do kterých jsou zapojeni všichni účastníci trhu – od spotřebitelů, přes obchodníky až po státní orgány. S odběrateli projednáváme určitou změnu v komoditním vzorci, jež se týká změny v kotacích lehkých topných olejů (změna se týká obsahu síry v těchto olejích). Dále jednáme s ERU, který připravuje pro příští období řadu změn, týkají se novelizace vyhlášky č. 524/2006 Sb. o pravidlech pro organizování trhu s plynem a také nový pyramidový model pro výpočet distribučních tarifů. V neposlední řadě připravujeme připomínky pro MPO, které se týkají určitých legislativních změn a jsou spojené s proběhlou lednovou tranzitní krizí. Cenový vývoj, to je skutečně rébus. Predikce vývoje se pokusím ukázat na dvou malých grafech. Jde o prognózy vývoje ceny zemního plynu na roky 2009-2010 při dvou kurzech dolaru vůči koruně. Z obou grafů vyplývá, že pokles ceny za plyn by se měl zastavit někdy v září tohoto roku a potom bude opět velmi pomalu narůstat. Náš předpoklad je takový, že odběratelé by si mohli skutečně (i v době pokračující ekonomické krize) snížit svoje náklady právě na úkor cen za plyn. Ale raději to zapakuji: chtělo by to křišťálovou kouli. Významné nové cíle pro rok 2009 si naše společnost nevytyčuje. Pro nás je hlavní si zachovat všechny nekontrahované objemy s našimi odběrateli. To vychází opět z faktu existující ekonomické krize. Uvědomujeme si, že tímto faktem může být zachycena řada našich odběratelů. Pro nás je v tuto chvíli hlavní cíl právě s nimi hledat cesty z této krize. Samozřejmě se připravujeme na obchodování s plynem domácnostem a doufám, že se nám to podaří dříve než k 1. 1. 2010. n Co je na českém trhu zapotřebí podle vašeho názoru zlepšit po linii státu: věcně, organizačně, legislativně? MH: Podnikání v energetice je spojeno s nutností realizovat velké investice, které mají dlouhou dobu návratnosti. Stabilita podnikatelského prostředí je proto pro společnosti, jako je RWE, zcela zásadní. Pokud jde o legislativu, pak obecně platí, že se normy v rámci EU rychle vyvíjejí. Doporučujeme proto zabývat se v předkládané novele energetického zákona pouze ustanoveními, u kterých je změna vyžadována požadavky vyplývajícími z již existujících směrnic. Případné další změny navrhujeme provést až následně v rámci budoucí očekávané implementace třetího energetického balíčku. HK: První co je nutné (ani ne tak zlepšit jako upevnit) je upevnit pozice plynu v energetickém mixu naší země. Všeobecně je plynárenství nejrychleji rostoucím odvětvím energetiky ve světě. Ověřené zásoby plynu ve světě jsou 170 bilionů m3. Plyn bude zcela určitě levnější variantou ropy s plnou akceptací celé EU. Navíc pokles těžby ekologicky méně přijatelného uhlí u nás postihne jak domácnosti, tak teplárenské společnosti. Pozitivní význam zemního plynu je nutno brát i vzhledem k podílu obnovitelné energie, která má v tuzemsku narůstat. Ale to se reálně pohybujeme až kolem let 2020-2030. Pro mne je velkou chybou to, že neumíme více pracovat společně například v rámci Visegrádské čtyřky. Dovedu si představit, že všechny tyto země jsou schopné přijít s investičním projektem typu vertikálního propojení plynárenského systému, kupř. z plynovodu Jamal z území Polska k nám, na Slovensko a do Maďarska. Na to je ale nutné politické rozhodnutí. Po linii organizační i legislativní konáme podle mne dostatečné kroky. Proběhla dvě čtení v parlamentu týkající se novely Energetického zákona, bude upravena Vyhláška o stavu nouze. V této oblasti se připravuje řada podstatných a významných změn. Nemohu tvrdit, že se všemi návrhy plně souhlasíme. Máme řadu výhrad především k využívaní podzemních zásobníků plynu obchodníky, ale je to živý proces, navíc velmi zajímavý. n Proces plošné plynofikace spěje v podmínkách ČR ke svému objektivně limitovanému vrcholu. Kde vidíte další možnosti racionálního uplatnění plynu a jak k tomu přispěje vámi řízená firma? MH: Zemní plyn se v České republice používá (v porovnání s ostatními zeměmi EU) výrazně méně. Třebaže jde ve vztahu k přírodě o nejšetrnější energii ze všech neobnovitelných zdrojů. Možnost růstu vidíme kupř. v dodávkách zemního plynu pro výrobu elektřiny v plynových elektrárnách, nebo ve zvyšování spotřeby CNG ve veřejné i soukromé dopravě. U domácností už není potenciál dalšího rozvoje tak velký. Ačkoli se nám daří ročně získávat tisíce nových zákazníků, kteří si buď postaví nový dům, nebo na zemní plyn jednoduše přejdou, k žádnému dramatickému zvyšování jejich spotřeby nedochází. Je to dáno investicemi do zateplování a také změnou stylu chování. HK: Ano, plošná plynofikace je u konce, bohužel. Je zřetelné, že řadu existujících přípojek na plyn obyvatelstvo nevyužívá. Pro dokreslení: z cca 1 340 000 přípojek pro domácnosti se jich v současné době nevyužívá kolem 260 000. To je pochopitelné: kupř. vloni při vysokých cenách ropy se cena plynu hodně vyšplhala, ale při postupném snižování cen za plyn by se tato situace mohla zlepšovat. Další možnosti uplatnění plynu jsou především ve výstavbě nových paroplynových cyklů. U nás s tímto programem začíná ČEZ. Jaké jsou výhody těchto projektů? Doba výstavby kolem 6 let. Ve srovnání s uhelnými - 7 let, či s jadernými - 15 let. Kratší je jen výstavba větrných elektráren - 2 až 3 roky. Opomenout nelze ani snížení emisí ve srovnání s uhelnými: 10 TWh dodaných z paroplynové elektrárny umožní ušetřit přibližně 4 mil. t CO2 oproti moderní uhelné a oproti staré uhelné elektrárně až 8 mil. t CO2. Paroplynové elektrárny mají rovněž vyšší účinnost: do 60 %, oproti 45 % v případě uhelných. Poloviční jsou rovněž (ve srovnání s černouhelnou) investiční náklady u paroplynové elektrárny. /uai/