V roce 1940 si roli agenta americké tajné služby Brasse Bancrofta v akčním filmu Vražda ve vzduchu zahrál pozdější americký prezident Ronald Reagan. Pomocí superzbraně dokázal zastavit v letu nepřátelské letadlo. Noviny ve filmu ji oslavují jako největší nástroj míru, jaký kdy byl vynalezen. Experimentální zbraň byla výhradním majetkem „strýčka Sama“. O více než 40 let později se tato vize schopná neutralizovat útoky a nastolit tak globální mír skutečně stala ústředním motivem Reaganova prezidentství. Jeho Strategická obranná iniciativa (SDI), donkichotská představa vesmírného protiraketového štítu, dostala pod přezdívkou Hvězdné války hollywoodský nádech. Nicméně vůdci SSSR se zalekli a začali zbrojit, což přivedlo jejich ekonomiku ke krachu a nakonec k rozpadu celého impéria.
Obranný plán Golden Dome čili Zlatá kopule, tedy protiraketový ochranný štít, který prezident Donald Trump zveřejnil 20. května 2025 v Oválné pracovně Bílého domu ve Washingtonu, vyvolal právem obrovský rozruch. Inspiraci plány prezidenta Reagana hrdě potvrdil a v daňovém a výdajovém zákonu zajistil pro tento systém 25 mld. USD. A naznačil, že další náklady by mohly být částečně pokryty kanadským příspěvkem 61 mld. USD za účast na projektu. Dalších 45,3 mld. USD je na Golden Dome vyčleněno v jeho prezidentském rozpočtovém požadavku pro letošní rok. O projektu v celkové hodnotě 175 mld. USD, jehož význam se přirovnává k vývoji a výrobě atomové bomby, nebylo z pochopitelných důvodů utajení dosud zveřejněno mnoho podrobností. Kritici jej považují za nerealizovatelný, příznivci jej naopak obhajují právě poukazem na projekt Hvězdných válek Ronalda Reagana.
Průmysl v očekávání
Donald J. Trump sliboval tento projekt už ve své loňské prezidentské volební kampani. A hned po své inauguraci vydal 27. ledna 2025 výkonný příkaz č. 14 186, kterým se zřizuje rozsáhlá americká iniciativa protivzdušné a raketové obrany. Program, který oživuje prvky Strategické obranné iniciativy z Reaganovy éry a zároveň vychází z úspěšného izraelského projektu Iron Dome. Pro úplnost připomeňme, že Železná kupole je izraelský systém protiraketové obrany, který detekuje přilétající raketu, určí její dráhu a zachytí ji. Systém byl vyvinut s finanční podporou více než 1 mld. USD z USA. Golden Dome si klade za cíl chránit USA před řadou hrozeb, včetně mezikontinentálních balistických raket, manévrovatelných hypersonických kluzáků (HGV), pokročilých střel s plochou dráhou letu a munice s literingovou funkcí. To je naváděný prostředek proti cílům za hranicí viditelnosti. Zlatá kopule Pentagonu bude zahrnovat čtyři vrstvy, jednu satelitní a tři pozemní, s 11 bateriemi raket krátkého doletu umístěnými napříč kontinentálními USA, Aljaškou a Havají, uvádí se v prezentaci projektu americké vlády, o které jako první informovala agentura Reuters. Prezentace s označením „Jděte rychle, myslete ve velkém!“ byly zpřístupněny 3 000 dodavatelům obranného průmyslu v Huntsville v Alabamě a odhalují bezprecedentní složitost systému, který čelí ambicióznímu termínu uvedení do provozu do roku 2028. Prezentace ukázaly, že ohledně základní architektury projektu stále panují nejistoty, protože počet odpalovacích zařízení, stíhacích raket, pozemních stanic a raketových stanovišť potřebných pro systém ještě nebyl stanoven. Podle dosud zveřejněných informací tvoří základ architektury integrované vesmírné snímací a zaměřovací vrstvy pro varování před raketami a jejich sledování a také pro „raketovou obranu“ a pozemní základny sestávající z protiraketových stíhaček, systému Patriot, radarových polí a laserů. Překvapením je nové velké raketové pole zřejmě na středozápadě USA se systémy postavenými společností Lockheed Martin, alespoň podle informací agentury Reuters. Tato oblast by doplňovala dvě podobná raketová pole, která již existují v jižní Kalifornii a na Aljašce. Ačkoli je rozsah Zlaté kopule ambiciózní, právní a kybernetické aspekty této iniciativy zůstávají nejasné. Zatímco Pentagon usiluje o splnění zadání v tříletém termínu, tvůrci riskují opakování minulých chyb: spuštění uspěchaného systému národní obrany bez zakotvení právních záruk nebo začlenění kybernetické bezpečnosti do každé vrstvy. Očekává se, že umělá inteligence bude hrát ústřední roli v systému protivzdušné obrany Golden Dome, od pomoci s integrací dnešních senzorů a stíhacích raket až po urychlení detekce a sledování hrozeb, jak vyplývá z informací, které byly zveřejněny na tzv. průmyslovém dni v Huntsville v Alabamě představiteli ministerstva obrany.
Spoléhají na AI
„Důvod, proč potřebujete pomoc umělé inteligence, je ten, že místo hrstky raket nebo tuctu či dvou ze Severní Koreje či Íránu nyní mluvíme o tom, že by jich mohly být vypuštěny desítky nebo stovky z Ruska, případně z Číny. Je tu tedy jednak kvantitativní problém a jednak časová výzva,“ řekl jeden z účastníků. „Chcete být schopni je zasáhnout co nejrychleji a umělá inteligence to dokáže vyřešit mnohem, mnohem rychleji než člověk.“ Americký průmysl očekává, že získá miliardy na výzkum, vývoj a výrobu nejmodernějších technologií. Program Golden Dome, alespoň v této fázi, nehledá jediný typ vesmírného stíhacího raketového systému od jednoho dodavatele. Jedna přednáška připomněla program Brilliant Pebbles, zrušený v roce 1994, který předpokládal konstelaci satelitů odpalujících rakety od společností Lockheed Martin a Northrop Grumman. Nyní by nové stíhací střely měly být schopny sestřelit rakety v každé fázi letu, od startu přes střední let až po fázi klouzání, což je vlastnost moderních, vysoce obratných hypersonických letounů, která před desítkami let vlastně nepřicházela v úvahu. Hlavním cílem architektury však zřejmě bude propojení široké škály radarů, senzorů a raket, které se již používají nebo vyvíjejí. Účastníci jednání se shodli, že právě tato integrace je největší výzvou: koordinace dat ze senzorů na různých místech, na zemi i ve vesmíru, a zajištění kompatibility napříč širokou škálou odpalovacích systémů od různých dodavatelů. „Jak to všechno ovládat a řídit? To je ta těžká část, zvláště když mluvíme o tisících vesmírných stíhacích raket a také o rostoucím počtu pozemních radarů a raketových systémů,“ řekl jeden z expertů.
Vývoj se už rozběhl
Po celých USA se vytvářejí vývojové týmy, které zkoumají nejmodernější technologie, jež už byly vyrobeny a osvědčily se a formulují další směr výzkumu a vývoje. A firma L3Harris se nachází v šťastné pozici, protože je jednou ze dvou společností (spolu s Northrop Grumman), které mají svůj existující systém jmenovitě zmíněný v lednovém výkonném nařízení prezidenta Donalda Trumpa o Golden Dome for America: urychlené nasazení hypersonického a balistického sledovacího vesmírného senzoru (HBTSS). V dubnu proto společnost L3Harris slavnostně zahájila výstavbu zařízení ve svém závodě ve Fort Wayne v Indianě a plánuje rozšířit zařízení na Floridě. Bude vyrábět satelity ke sledování hypersonických střel a obraně proti nim. Společnost Northrop Grumman už má systémy „připravené k odpálení“, jako je například výškový průzkumný dron MQ-4C Triton ve službě námořnictva a přes „130 satelitů“, které společnost staví pro vesmírnou architekturu na nízké oběžné dráze Země. Společnost Lockheed Martin vytvořila prototypové prostředí, které podporuje společný vývoj systému velení a řízení Golden Dome for America. S využitím svého Centra pro inovace v Suffolku ve Virginii, známějšího jako The Lighthouse, přináší řadu stávajících, v boji osvědčených systémů určených k propojení senzorů, střelců a platforem napříč všemi oblastmi, od mořského dna až po vesmír. Boeing je jedinou společností, která předvedla svého nového konkurenta, známého jako Ghost Bat (viz TT 2025/14). Měří něco mezi šesti a devíti metry a je schopen letět těsně pod rychlostí zvuku a urazit více než 3 200 NM (námořních mil, tedy více než 5 900 km). Letadlo je navrženo tak, aby spolupracovalo se stávajícími vojenskými letadly a „doplňovalo a rozšiřovalo vzdušné mise“, uvádí se v přehledu na webových stránkách společnosti Boeing. Mezi další vlastnosti letadla patří „taktické včasné varování“ a další zpravodajské, sledovací a průzkumné schopnosti, ale vrcholem je podle výrobce „nízkonákladová konstrukce“.
Pentagon: Piloti poprvé přijali pokyny od AI
Koncem loňského srpna byla malá skupinka zasvěcených svědky senzační události historického významu. Pentagon oznámil, že provedl první test systému AI pro řízení vzdušných bitev s americkými piloty pomocí systému Starsage. Tato zpráva naznačuje, jak pokračuje vývoj jednotlivých segmentů projektu Golden Dome. Američtí stíhací piloti poprvé během testu Pentagonu přijímali pokyny od umělé inteligence s názvem Manažer vzdušných bitev, jak informovala TV stanice Fox News Digital. V testu byl na letounech F-16, F/A-18 a F-35 použit taktický řídicí systém Starsage od společnosti Raft AI v rámci společného cvičení, které hodnotilo nové zbraňové systémy, komunikaci a technologie řízení bitev. V typické bojové misi komunikují stíhací piloti s lidskými veliteli vzdušných bitev na zemi. Tito manažeři monitorují radar, signály ze senzorů a zpravodajské informace, aby pilotům nařídili, kam letět a jak rozprostřít svá letadla. Během testu ověřovali piloti postup mise pomocí Starsage, která porovnala jejich hlášení se vstupy ze senzorů a rozkazem pro letecké úkoly a poté ověřila, zda jsou požadovaná letadla ve vzduchu. Později, když piloti požádali o posouzení hrozby, umělá inteligence provedla „obrazový hovor“, v němž identifikovala těžkou skupinu pěti nepřátelských letadel — první případ, kdy umělá inteligence poskytovala taktické informace v reálném čase ve vzduchu. Shubhi Mishraová, generální ředitelka společnosti Raft AI, popsala test jako bezprecedentní. „Neviděli jsme naše nepřátele testovat podobnou technologii, takže si myslím, že je to průlomové,“ řekla televizi Fox News Digital. Systém je navržen tak, aby zkrátil dobu odezvy pilotů z minut na sekundy tím, že poskytuje individuální podporu, na rozdíl od lidských manažerů vzdušných bitev, kteří pomáhají několika pilotům najednou. „V případě manažera vzdušných bitev to není poměr jedna ku jedné: jeden manažer vzdušných bitev pomáhá několika pilotům,“ vysvětlila Mishraová. „Autonomní agent, kterého jsme vytvořili, je individuální a k dispozici každému pilotovi pro jeho pokyny.“ Vedoucí vzdušných bitev fungují podobně jako řídící letového provozu u Federálního úřadu pro letectví (FAA) a zajišťují, aby se letadla nesrážela a zůstala v bezpečných vzdušných koridorech. Mishraová argumentovala, že Starsage mohl také zabránit srážce mezi regionálním dopravním letadlem a vrtulníkem Black Hawk poblíž Národního letiště Ronalda Reagana, která se udála začátkem loňského roku. „Kdyby FAA tuto technologii měla, nikdy by se to nestalo,“ řekla. „Jsou to jen data a pak na základě těchto dat probíhá jejich zpracování.“ Vyšetřování Národní rady pro bezpečnost dopravy odhalilo, že piloti Black Hawku nikdy neslyšeli povel k „průletu za komerčním regionálním letadlem“. A ani piloti letadla nebyli varováni, že se v blízkosti nachází vrtulník. Zatímco představitelé obrany nyní diskutují o budoucí roli lidských pilotů, Mishraová zdůraznila potřebu rovnováhy. „Pokud jde o rozhodnutí o životě a smrti, lidé by měli být vždy informováni,“ řekla. „Ale pokud jde o technologie, které jsou toho schopny, myslím, že už existují. Otázkou je, jestli to dovolíme.“
/Karel Sedláček/
