Vědci v Institutu Maxe Plancka
pro radioastronomii (MPIfR) postavili
největší bolometrickou kameru
na světě. Je určena pro hledání
extrémně chladných astronomických
objektů.
Umožní vědcům podrobně studovat
vzdálené galaxie. Podstatná část vesmírných
plynů má extrémně nízkou
teplotu kolem –250 °C, což se blíží
absolutní nule, vysvětluje Karl Menten,
ředitel MPIfR. Ke studiu těchto
velmi chladných mraků se využívá
pozorování jimi vyzařovaného světla
v submilimetrových pásmech pomocí
složitých detektorů.
Kamera LABOCA vyvinutá Institutem
Maxe Plancka je v mnoha směrech
podobná velkému teploměru. Obsahuje
mimořádně tenkou fólii, která absorbuje
světlo. Každá změna v intenzitě
dopadajícího záření může způsobit
nepatrnou změnu teploty fólie. Změna
se zaznamenává vysoce citlivými
elektronickými teploměry. Aby kamera
byla schopna sejmout malé teplotní
kolísání, musí být sama chlazena pod
úroveň absolutní nuly (-272,85 °C).
Toho se dosahuje užitím kapalného hélia.
Hélium kapalní při vysokém tlaku.
Udržování potřebného tlaku je v tomto
případě mimořádně obtížné, protože
kamera je instalována ve výšce 5100
m nm u teleskopu APEX (Atacama
Pathfinder Experiment) na náhorní
planině Chajnator v chilských Andách.
Na druhé straně umístění v této výšce a
v prostředí s minimální vlhkostí vzduchu,
snižuje absorpci velmi slabého
příchozího záření v zemské atmosféře.
Nicméně, teplo vyzařované pozemskou
atmosférou je mnohotisíckrát intenzivnější
než signály vzdálených galaxií.
Na potlačení rušivých vlivů zemské
atmosféry a vyfiltrování signálů z kosmu
z tohoto pozadí je použito speciální
programové vybavení.
Kamerou LABOCA již bylo provedeno
několik pozorování. Vědci
oceňují její vysoký potenciál, protože
umožňuje pozorovat rozsáhlé oblasti
vesmíru s dříve nedostižnou citlivostí.
Doplňuje informace získávané teleskopem
APEX při vyhledávání a pozorování
vzdálených galaxií o důležité
podrobnosti. /šmí/
