Důsledek koronavirové krize na českou ekonomiku a energetiku zatím není samozřejmě zdaleka jasný. Rozhodovat budou příští týdny a měsíce, které budou dost možná poněkud komplikovanější, než by dosavadní relativně příznivý vývoj situace v České republice napovídal. Data z energetického trhu jsou ovšem zajímavým a včasným indikátorem případných změn. Na první pohled se na českém trhu s elektřinou v posledních týdnech zase mnoho nestalo, spotřeba klesala jen velmi mírně. Jak si ale všimli ekonomové Adam Tomáš a Aleš Michl, především březnová data byla poněkud zkreslená chladným počasím. Vycházeli z dat ČEPS a ČEZ, která na první pohled naznačovala pouze mírný pokles. Přelom března a dubna byl ale mimořádně chladný, a tak autoři data očistili na základě srovnání z předchozích let od vlivu teplotních výkyvů. Výsledná očištěná data ukázala v prvním týdnu karantény pouze nepatrný meziroční pokles, který se ale prohloubil v předposledním březnovém týdnu na 6,5 % a v posledním týdnu, který přešel do dubna, až na 9,3 %. V Česku tedy podle obou ekonomů vliv koronovirové pandemie podle nich přichází postupně. Na rozdíl třeba od trhu s ropou, kde byl šok velmi náhlý. Jestli je to zvláštnost České republiky, nebo třeba Evropy, uvidíme v příštích týdnech. Rozhodně je jasné, že v jiných zemích byl efekt výrazně větší. Nikoho nemůže překvapit, že z hlediska spotřeby elektřiny je nejvíce ovlivněnou zemí Itálie, tedy země s nejpřísnějšími omezeními a nejdéle trvajícími opatřeními. Poptávka po elektřině v Itálii podle modelu ICIS klesla od vypuknutí pandemie o jednu čtvrtinu (9 GW). Největší evropský spotřebitel elektřiny, tedy Německo, je zasažen výrazně méně. Spotřeba elektřiny zůstala po téměř jeden týden přibližně o 8 % (5 GW) pod očekáváním. Výsledky naznačují, že většina německého průmyslu funguje téměř normálně, přičemž vláda usiluje o následování jihokorejského modelu rozsáhlého testování a karantény, aby předešla nutnosti zavedení přísnějších omezení. Spotřeba elektřiny ve Francii v některých dnech zaznamenala dokonce strmější pokles než v Itálii. Ve 13. týdnu však pokles ustal, když spotřeba celkově klesla o 20 % (13,5 GW). V následujících dnech zaznamenala spotřeba dokonce mírný nárůst. Spotřeba elektřiny ještě v první polovině dubna nadále klesala ve Spojeném království a Španělsku. V obou zemích se v tomto období pohybovala o téměř o 15 % (5 GW) pod očekáváními. Spojené království zavedlo omezení později než ostatní země, a pokud nedojde k jejich zpřísnění, lze očekávat, že v nadcházejících dnech spotřeba dosáhne svého dna. Španělsko od 30. března zpřísnilo svá opatření a uzavřelo všechny podniky a průmyslová odvětví, jejichž provoz není nezbytně nutný. / jj/
