Ruská zpravodajská agentura ITAR-TASS přišla v minulých dnech se zprávou, že na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) se podařilo objevit stopy planktonu rostoucího na vnějším povrchu stanice. Má to malý háček: jak ho kosmonauti mohli vůbec objevit? Neuvěřitelná informace, že stanice ISS „obrůstá“ planktonem se na veřejnosti objevila díky slovům šéfa ruské části mise ISS Vladimira Solovjeva, citovaného agenturou ITAR-TASS: „Našli jsme stopy mořského planktonu a mikrorganismů na povrchu průzorů. Měli bychom je dále studovat.“ Solovjev odmítl spekulovat o tom, jak se plankton mohl na povrch průzorů dostat, ale výsledky i tak označil za zcela ojedinělé. Text původní zprávy přesto uvádí, že výsledky jsou v souladu s dalšími výsledky prací z minulého roku, podle kterých prý jsou drobné organismy schopné přežít a dokonce se množit i na povrchu stanice. Jak ale případně poznamenal časopis Forbes: „Pro NASA je to novinka“. NASA žádné oficiální informace o výskytu planktonu od Roskosmosu (ruské kosmické agentury) nedostala, řekli její představitelé na serveru Space.com. Mluvčí NASA Dan Huot Space.com potvrdil, že ruští výzkumníci sbírali vzorky z povrchu stanice, včetně průzorů, aby zjistili, zda se na něm usazuje nějaký materiál a případně jaký. „To byl účel sběru. Nevím, odkud se berou zprávy o planktonu,“ řekl Huot. Neoficiálně trochu světla do události vnesl ještě Robert Frost z Johnsonova vesmírného střediska v Houstonu na sociální síti Quora. Pokud vzorky mají z vesmírné vycházky z 19. srpna, která předcházela zveřejnění zprávy, nedává zpráva žádný smysl. Upozorňuje, že na palubě ISS se nenachází žádné zařízení, které by dovolilo rychlou analýzu mikroskopických vzorků a umožnilo bezpečně určit, že se v nich nachází plankton (pokud tedy není ISS doslova planktonem obrostlá, což vážně pochybujeme). Ani jeden ze dvou ruských kosmonautů na procházce, tedy Alexandr Skvorcov ml. a Oleg Artěmjev, také nejsou biologové či botanici. Vzorky mají analýzou projít až po návratu na Zemi v září, do té doby je podle Frosta možné o jejich obsahu jen spekulovat. A platí to i v případě, že by byly vzorky sebrány během předchozí vesmírné Skvorcovovy a Artěmejovy vycházky v červnu letošního roku. I ty putují na Zemi až s ruskými kosmonauty. Neznamená to, že by přežití mikroorganismů na povrchu ISS bylo něco nemožného. Existují bakterie i složitější organismy (známým příkladem jsem želvušky), které jsou prokazatelně schopné přežít v nehostinném prostředí vesmíru (přežít, množit se je něco jiného). V případě planktonu by schopnost přežít ve vesmíru byla novinkou, ale nelze ji zřejmě a priori vyloučit. Důležitější ovšem v tuto chvíli je, že neexistují ani přesvědčivé důkazy pro tuto hypotézu. Jedna, byť na internetu mnohokrát opakovaná zpráva, není zdaleka dostatečná a jediné rozumné řešení je počkat si na výsledky zkoumání zmiňovaných vzorků na Zemi. A nemít přehnaná očekávání.
