Jak hodnotit působení výzkumu na společnost a životní prostředí

Evropská komise publikovala zprávu hodnotící sociální a environmentální aspekty výzkumu. Autoři zprávy zdůrazňují, že hodnocení kvalitativního působení výzkumu je obtížné, protože nejsou dispozici standardní sady statistických ukazatelů. I přesto, že výzkumné programy Evropské unie věnují rostoucí pozornost sociálním a environmentálním problémům. Potíže s hodnocením lze vysvětlit přírodní podstatou životního prostředí a skutečností, že u sociálních hodnot mají hlavní roli kvalita a přijetí společností. Nedostatečný rozvoj přiměřené sítě pro sledování a měření kvalitativního působení výzkumu na společnost lze přičítat poměrně krátké době systematického zájmu o tuto problematiku, míní autoři zprávy. Sféry sociálního působení jsou ve zprávě vymezeny poměrně široce od lidských práv, přes ekonomickou soudržnost, až po veřejné zdraví, jistoty a bezpečnost. Do sféry životního prostředí byla zahrnuta kvalita vody, klimatické změny, hluk a kulturní dědictví. Zpráva uvádí, jak pokroky v technologiích vedly k obavám o porušování lidských práv. Biotechnologie, nanotechnologie a rozvinuté informační technologie vyvolávají diskuse o etice. V 6. rámcovém programu vědeckotechnického rozvoje Evropské unie bylo proto zařazeno do hodnotícího procesu vyjádření k etické stránce projektu jako povinná součást. Projekty v poslední době přijímané ke spolufinancování se začínají na tuto sféru více zaměřovat. Zabývají se také zkoumáním záležitostí jako je dynamika sociálních změn v Evropě nebo vztahy mezi strukturou rodiny a trhem práce. Veřejnému zdraví a bezpečnosti přispívají standardy a protokoly vyvinuté v rámci projektů spolufinancovaných Evropskou unií. Kromě toho při zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva spolupůsobí vývoj i v takových oborech jako jsou informační technologie, vodní zdroje nebo energetika a vědecké poznatky o životním prostředí. Je ovšem problematické hledat přímé spojení mezi výzkumem a politickými změnami při absenci systematických sledovacích nástrojů a za stavu, kdy komunikace mezi vědci a politiky probíhá především po oficiálních informačních kanálech. Klíčovou sférou pro hodnocení vlivů na životní prostředí jsou klimatické změny. Projekty EU velmi přispěly ke znalostem tohoto fenoménu, jakož i k řešením v širokém spektru souvislostí. Tak například výsledky projektu DILIGHT umožnily konstrukci lehkých autodílů z porézních slitin, což pomohlo snížit hmotnost vyráběných vozidel o 120 000 t za rok a snížit spotřebu pohonných hmot o 0,6 litru na 100 km. Zpráva v závěru doporučuje zřízení sledovací a hodnotitelské sítě pro sociální a environmentální působení výzkumu, ovšem za předpokladu, že budou na takový počin finanční zdroje. /ší/