Evropské společné výzkumné středisko
(JRC) nedávno vydalo zprávu,
která vyčísluje ekonomický dopad
klimatických změn v EU hodnotou
mezi 20 až 65 mld. EUR, a to pokud
nastanou změny v současnosti projektované
k roku 2080, tedy zvýšení
teploty mezi 2,5 až 5,4 °C.
Projekt PESETA (Projection of economic
impacts of climate change in
sectors of the European Union based on
bottom-up analysis) vyhodnocuje ekonomické
důsledky klimatických změn
Evropě ve čtyřech ekonomických
sektorech citlivých na změny klimatu.
Jsou to pobřežní systémy moří a toků
řek, zemědělství a turismus. V modelech
nebyla brána v úvahu politika
přizpůsobování. Kromě růstu teploty
zpráva předpokládá vzestup hladiny
moří od 48 do 88 cm. Evropská komise
použila předběžné výsledky studií
obsažených ve zprávě projektu PESETA
jako podklad při koncipování Bílé
knihy ´Adaptace na klimatické změny:
evropský rámec pro akce´, (Adapting
to climate change: towards a European
framework for action´.
Autoři zprávy předpokládají rozdílné
působení změn podle oblastí. Jižní
a střední Evropa budou postiženy
negativně, zatímco severní Evropě
změny přinesou ve vyjmenovaných
čtyřech sektorech zlepšení. Ovšem,
vcelku se budou každý rok ekonomické
ukazatele EU zhoršovat. Podle
studií PESETA nebude pokles indexu
blahobytu přímo korelovat s globálním
oteplováním, protože do modelů
nebyla vložena data netržních jevů
jako jsou přírodní katastrofy nebo
biodiverzivita. S tímto omezením
vypovídací schopnosti modelu index
životní úrovně poklesne při vzestupu
teploty o 2,5 °C o 0,2 %, zatímco při
růstu teploty o 5,4 °C by mohl index
klesnout na polovinu.
Z hlediska jednotlivých sektorů
důsledky působení klimatických
změn na pobřežní systémy (zaplavení
území a náklady migrace) sníží životní
úroveň o 0,46 % a postihnou až
5,5 milionu lidí. Povodně sníží životní
úroveň o 0,24 % a postihnou až
400 000 lidí. V zemědělství se každý
rok sklizně sníží o 10 %. Předpokládá
se, že nebude postižen turismus,
nicméně v jednotlivých regionech
mohou potíže vzniknout.
Z geografického hlediska největší
pokles životní úrovně postihne jižní
Evropu, zejména Bulharsko, Řecko,
Itálii, Portugalsko a Španělsko. Poklesy
budou mít hodnoty mezi 0,3 % až
0,7 % za rok. Sektoru turismu se tržby
sníží o 5 mld. EUR ročně.
V severní části Evropy – Belgii,
Německu a Polsku se životní úroveň
sníží o 0,3 % až 0,7 %. Pobřežní systémy
v regionu budou silně poškozeny
a záplavy moře spolu s rozlivem
ústí řek ovlivní životy 2,4 mil.
lidí a budou stát 5 mld. EUR ročně.
Ale na druhé straně poroste turismus
a vynese mimořádný zisk až 4 miliardy
EUR ročně. Pro jižní část střední
Evropy – Rakousko, Českou republiku,
Francii, Maďarsko, Rumunsko
a Slovensko budou klimatické změny
znamenat pokles životní úrovně
o 0,1 % až 0,6 % a břehy řek i mořská
pobřeží budou ničeny povodněmi
a záplavami moří. Naopak, turismu
přinese nová situace podle úvah
expertů mimořádný zisk až 10 mld.
EUR.
Severní Evropa – Dánsko, Estonsko,
Finsko, Litva, Lotyšsko a Švédsko
– bude oblastí, která na zvyšování
teplot vydělá. Projeví se to zejména
v zemědělství. Hlavním negativním
jevem budou mořské záplavy, které
potenciálně mohou postihnout až
250 000 lidí. /šu/
