Jak dál s naším energetickým výzkumem?

Když místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková uspořádala (ve spolupráci s podvýborem pro energetiku Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu) odbornou konferenci „Kam směřuje energetický výzkum v ČR?“, do svého kalendáře si tuto akci zařadilo jen několik novinářů. Škoda. Právě tam mohli nalézt řadu námětů, jak řešit kupící se problémy s další orientací a zabezpečením jednoho z nejdůležitějších resortních výzkumů v této zemi. Hostitelka stručně zmapovala současnost energetického výzkumu v ČR a porovnala jeho možnosti s analogickým výzkumem a vývojem v EU27. Požádala přítomné o nástin jeho budoucího směřování a také jeho podpory: finanční i nefinanční. Potvrdila, že ani ČR se napříště neobejde bez dlouhodobě pojatého, dynamického a strategicky provázaného výzkumu v této strategické sféře. Jako příklad hodný následování ukázala přístup zdánlivě malého a teritoriálně vzdáleného Finska. Jeho sofistikovaná centra (mj. i pro energetické inovace) garantují interdisciplinární cílevědomý přístup k řešení vybraných energetických a teplárenských otázek. Finové dokáží zkoncentrovat úsilí na rozhodující problémy. Vedle nezbytného legislativního, organizačního, finančního a personálního zabezpečení výzkumu umí efektivně využít i bruselský potenciál vyplývající z rámcových programů. To je a musí být i v našich silách. A podobně jako Finové i my bychom se měli v energetickém výzkumu a v následné exploataci jeho výstupů orientovat zejména na špičková řešení. Technicky vyspělý svět okolo nás má v etapě nástupu smart systémů zájem především o špičkové produkty. Jen high-tech je s to českým vědcům a firmám garantovat zajímavou mezinárodní badatelskou, výrobní i obchodní spolupráci a výsledky. ENERGETICI NEMAJI MINISTERSTVO V diskusi vystoupil rovněž prof. František Janouch. Připomněl, že energetika a energetický výzkum se termínově a věcně neřídí 4letým volebním obdobím. Jsou z podstaty běh na dlouhou trať, nezřídka i 40 či 50letou. Vtipně glosoval, že v dobách, kdy bylo u nás energie dost a nepatřila k nejdražším artiklům, jsme měli specializované ministerstvo. V současnosti, v době hospodářských a energetických krizí, nedisponuje žádným. Energetice musí podle jeho mínění náležet pozice v čele ekonomického a politického života země. Mgr. Aleš Laciok z Technologické platformy Udržitelná energetika ČR uvedl do věcné souvislosti růst počtu obyvatel planety, zvětšující se nároky na politický a ekonomický rozvoj, nutnost optimálně sladit věcné, administrativní a ekologické aspekty těchto procesů - v kontrastu k rychle rostoucí poptávce po energiích, ale i k tenčícím se a zdražovaným zdrojům primárních energetických a teplárenských surovin. Poukázal na některé aktivity evropských a amerických badatelských pracovišť v oboru, jež by mohly inspirovat i českou výzkumnou sféru. Ocenil dosavadní kooperace některých evropských technologických platforem s jejich českými protějšky. Připomněl význam Smart Grids a bezemisní jaderné energetiky pro náš další život. OMEZIT MIRU BYROKRATICKE ZATĚŽE Podle jeho názoru se třeba v české energetice a v energetickém výzkumu aktuálně zamyslet nad aktuálními prioritami a intenzívněji motivovat konkrétní subjekty k jejich řešení. Omezit míru byrokratické zátěže, prohloubit informovanost, důsledně využívat prostředky z bruselských strukturálních fondů. Energetický výzkum musí navázat dobrou součinnost s praxí. RNDr. František Smolka z České fotovoltaické průmyslové asociace se zamyslel nad některými fakty a imperativy do budoucna, jež vyplynuly z loňského řešení solárního boomu. Připomněl, že solární výzkum není v ČR řízen státem. Výzkum a praxe postupují nezřídka odděleně. Aby se solár i u nás prosadil, musí energii vyrábět levněji a efektivněji. Při pokračujícím pádu cen za fotovoltaickou techniku predikoval, že už v roce 2015 by mohl moderní, vysoce účinný solární panel na střeše českého domu generovat energii levněji, než je ji schopen nabídnout současný distributor. Velkým příslibem pro nové generace fotovoltaické techniky je podle jeho mínění vývoj a nástup nanotechnologií. Řada principiálně nových produktů z laboratoří libereckého ELMARCO je velkým příslibem. Nejenom fotovoltaici, ale i široký okruh výrobců a spotřebitelů energie ze Slunce však bude potřebovat i nové typy kabeláže, progresivní modely střídačů, přepěťových ochran apod. Ing. František Hýbner, ředitel Českomoravské elektrotechnické asociace, připomněl, že v české elektrotechnice je zaměstnáno na 180 000 lidí. Aby tento obor s mnohaletou inženýrskou tradicí měl dobré vyhlídky a výsledky i do budoucna, bez dynamicky fungujícího výzkumu, bez intenzívního toku inovačních nabídek se neobejde. AKCENT NA MEZINARODNI SPOLUPRACI Někdejší evropský komisař Vladimír Špidla varoval před zjednodušenými pohledy na obor i na jeho výzkum. Od základního objevu přes jeho výrobní realizaci až k plné exploataci může uběhnout také několik desetiletí. Zdůraznil, že ani ČR není a nemůže být civilizačně autonomní. Musí participovat na mezinárodní kooperaci v oboru. Tedy i na jeho výzkumu. Musíme si dobře uvědomit své možnosti a potřeby a adekvátně k tomu volit nejvhodnější partnery v cizině a možnosti kooperací. Doc. Ing. Karel Šperlink, CSc., prezident Asociace inovačního podnikání ČR, připomněl, že jednotlivých návrhů i ucelených politik výzkumu a vývoje zažil obor již spoustu. Žádná se však nerealizovala beze zbytku. Řada nezbytných investic se odkládala. Také on se přiklonil k názoru, že v ČR potřebujeme kompetentní energetický zákon a samostatné ministerstvo, jež by efektivně napomáhalo k vědeckotechnickému rozvoji v oboru. Ing. Květoslava Kořínková,CSc., vyslovila obavu, že v ČR nemáme dlouhodobou hospodářskou politiku, která by stanovila priority rovněž pro energetiku a teplárenství. Spekulativně, bez dlouhodobých cílů nelze podle ní na posílení konkurenceschopnosti pomýšlet. Postavila se za koordinaci inovačních aktivit různých resortů a také za efektivní čerpání zdrojů v rámci strukturálních a kohézních fondů. /lav/