V České republice vznikají obrovská kvanta dále již nerecyklovatelného odpadu, která obce a města stále dráž a stále složitěji skládkují. Problematika odpadů volá po rychlém a zásadním řešení. Co si o tom myslí ministr životního prostředí ČR Martin Chalupa:
Uvažuje se ve vámi řízeném resortu o aktualizaci opatření omezujících proces sběru a skládkování odpadu a posilujících podíl jeho ekologické energetické a teplárenské exploatace? Jaké množství standardních energetických surovinových vstupů by termické zpracování vhodných odpadů mohlo ČR nahradit? Jaká kvanta emisí a dalších škodlivin by se tím ušetřila? Jedním z hlavních problémů odpadového hospodářství ČR je vysoká míra skládkování směsného komunálního odpadu. Tato situace je dána převážně nízkou cenou skládkování, když je porovnáte s ostatními technologiemi a současně nedostatkem vhodných technologií pro zpracování dále již nerecyklovatelného odpadu. Řešením situace je podle našeho názoru posílit ekonomický nástroj (zvýšení poplatku za skládkování, který je daný zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech) a podpora realizace ostatních technologií pro nakládání s odpady, kupř. formou dotací z Operačního programu životního prostředí (OPŽP). Je třeba zmínit, že zařízení by měla být podporována podle tzv. hierarchie nakládání s odpady. Ta je dána evropskou legislativou. Je obecně známo, že výhřevnost směsného komunálního odpadu (SKO) se pohybuje zhruba na úrovni hnědého uhlí. Produkce SKO pak osciluje okolo 3 mil. t, což při hypotetické náhradě primárních surovinových zdrojů není zanedbatelné číslo.
Nicméně, naše vláda už v roce 2010 přijala rozšířené teze rozvoje odpadového hospodářství v ČR s tím, že poslouží jako podklad pro přípravu nové legislativy. Jak hodnotíte stávající úroveň zabezpečení tohoto procesu? Ministerstvo životního prostředí v současnosti finišuje s přípravami věcného záměru nového zákona o odpadech, jenž vychází ze schválených rozšířených tezí. Zároveň pokračují práce na legislativě v oblasti zpětného odběru výrobků. Jelikož odpadové hospodářství je velmi dynamické odvětví, je příprava nových legislativních předpisů (bohužel) časově velmi náročný proces.
Nedozrál (v souvislosti s rozpracovanými koncepcemi státní energetické a surovinové politiky) už také čas pro razantnější modernizaci současné platné právní normy – zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech? Jak už jsem řekl, MŽP připravuje zcela nový zákon o odpadech. Není tomu tak pouze v souvislosti s nově přijatými koncepcemi, ale také v reakci na evropské předpisy, časté novelizace a schválené rozšířené teze rozvoje odpadového hospodářství. Změny v odpadovém hospodářství nebudou jen kosmetického rázu. Bude se jednat o změnu komplexní. Kupříkladu v oblasti evidence odpadů, poplatků za ukládání na skládky, systému rozdělení takto získaných prostředků apod.
V posledním období jsme byli svědky hned několika pokusů, jak se vypořádat v regionech s problematickými odpady (Pardubice, Karviná aj.). Příslušné projekty se však posléze neuskuteční. V čem konkrétně a za jakých podmínek se mohou zainteresované místní orgány a investoři, kteří by chtěli vybudovat moderní a ekologicky akceptovatelné spalovny odpadu, opřít o pomoc vašeho resortu? Místní orgány a investoři mohou požádat MŽP o odbornou pomoc. Zejména pokud by chtěli s tímto projektem žádat o dotace z OPŽP. Třeba v případě Krajského integrovaného centra pro nakládání s odpady (KIC – Karviná) byla mimo jiné nastolena spolupráce prostřednictvím expertů iniciativy JASPERS (Joint Assistance Support Projectcs of Europian Regions), kteří pomáhali žadateli o dotaci s přípravou projektu k jeho předložení k posouzení Evropské komisi. Investor však nakonec od tohoto projektu ustoupil. Bohužel. MŽP se domnívá, že při přípravě projektů zařízení pro energetické využívání odpadů (ZEVO) je třeba vždy dostatečně v předstihu zahájit dialog s veřejností a o přínosech a rizicích takové investice ji co nejdetailněji a v souvislostech informovat. Nedostatek informací o projektech a jejich vlivech na životní prostředí je ve většině případů projektům ke škodě, zejména z důvodu desinterpretací. Dobrá komunikace s veřejností je pro realizaci projektů velmi důležitá.
Postavit moderní spalovnu odpadu a optimálně zorganizovat složitou soustavu svozu vytříděného materiálu i transportu dále již nezužitkovatelných frakcí není ani snadné, ani levné. Vidíte nějakou šanci jak přitom účinně napomoci konkrétním obcím a podnikatelským subjektům? Obcím či podnikatelským subjektům, jež žádají o dotaci z OPŽP, je naše ministerstvo připraveno (pomocí zprostředkujícího subjektu, kterým je Státní fond životního prostředí ČR) při přípravě projektů zařízení na energetické využívání odpadů napomáhat. Konkrétní technické řešení budoucího zařízení (včetně přidružených technologií) však vždy závisí na specifických místních podmínkách (dostupná zpracovatelská zařízení, svozové firmy, překladiště apod.) a na rozhodnutí konkrétní obce nebo podnikatelského subjektu. Důležitá je vzájemná spolupráce a dobrá komunikace mezi veřejnými a soukromými subjekty. V případě velkých projektů regionálního významu, jako jsou zařízení pro energetické využívání komunálního odpadu, je rovněž nutná dobrá projektová příprava a naplánování dodávek směsného komunálního odpadu z obcí v dojezdové vzdálenosti tohoto zařízení.
Problematiku odpadů a jejich termického zpracování si uvědomuje rovněž bruselská exekutiva. Jak hodnotíte současnou spolupráci při řešení citované problematiky s partnery v EU? Co je podle vašeho názoru ve vztahu k ČR a jejím podmínkám v dané sféře zapotřebí učinit ještě v této dekádě? Ze strany Evropské komise byla žadatelům o realizaci velkých projektů zařízení na energetické využití odpadů (nad 50 mil. eur) poskytnuta pomoc po linii expertů iniciativy JASPERS. Prostřednictvím ministerstva poskytovali žadatelům konzultační pomoc při přípravě a konečné úpravě jejich žádostí o dotaci před podáním EK k posouzení. Hlavním koncepčním dokumentem určujícím strategii odpadového hospodářství na našem území je Plán odpadového hospodářství ČR (POH ČR). Závazná část POH ČR je závazný podklad pro rozhodovací a jiné činnosti příslušných správních úřadů, krajů a obcí v oblasti odpadového hospodářství. V současné době se připravuje nový POH na další 10leté období. Zpracovává se v souladu s vývojem odpadové legislativy a reaguje na nedostatky indikované při hodnocení stávajícího POH.