Jak by měl vypadat svět v roce 2025 pro 8 miliard lidí

Generální ředitelství pro výzkum (DG RTD) Evropské komise zřídilo vloni pracovní skupinu aby ve spolupráci s Byrem evropských politických poradců (BEPA) vypracovalo výhled vývoje světové ekonomiky a společnosti do roku 2025. Výsledkem práce jsou dvě publikace. Jedna obsahuje názory expertů a druhá závěry. Obsah obou publikací byl prezentován na konferenci „Svět v roce 2025“, která proběhla v Bruselu koncem září letošního roku. V principu musí být změněn model výroby a spotřeby, založena nová dynamika měst i venkova a nastolena nová rovnováha jak ve vztahu muži - ženy, tak ve vztahu mezi generacemi. Experti identifikovali základní trendy, tlaky a posuny a zdůraznili strategie, jež mají napomoci politikům dělat informovaná rozhodnutí. Soutěžení o ovládnutí přírodních zdrojů (potrava, energie, voda a nerosty), pokroky ve zdravotnictví, průmyslové produkce a populační problematika mohou vést k napětí jak v přírodních zdrojích, tak v migraci a urbanizaci. José Manuel Silva Rodriguez, vedoucí Generálního ředitelství pro výzkum Evropské komise konstatoval, že v roce 2025 je nutno počítat s potřebami 8 miliard lidí na Zemi. To bude vyžadovat značné úsilí. Pracovní skupina předpokládá, že těžiště ekonomiky se posune do Asie a Evropa i Spojené státy ztratí svůj vědecký a technologický předstih. Indie a Čína budou představovat zhruba 20 % světového výzkumu a vývoje, což je dvojnásobek oproti současnosti. Během 16 roků dosáhne počet obyvatel Země 8 miliard. Růst bude probíhat hlavně v rozvojových zemích. Podíl Evropy na světové populaci se zmenší na 7 %. Růst populace povede ke sporům o ovládnutí přírodních zdrojů a zesílí negativní působení člověka na přírodní prostředí. To může vést k mezinárodnímu napětí a ke změnám modelů produkce a spotřeby. Z těchto demografických a zdrojových výzev vychází návrh nového socio-ekologického modelu předložený konferenci. Obsahuje nové technologie (obnovitelné zdroje energie, jímání a ukládání CO2, jadernou energii a vodíkové palivové články), ale také žádoucí změny chování společnosti a ekonomické podněty, které motivují redukci spotřeby energie, například lepší tepelnou izolací staveb. Zdůrazňují nahrazení spalovacích motorů na fosilní paliva „zelenými“ alternativami a rozšíření veřejné hromadné dopravy. Podle zprávy lze očekávat, že vědecký a technologický pokrok vyvolá ve společnosti rozpory. Nicméně, autoři optimisticky očekávají, že Evropa se svým sklonem k diskusím tyto rozpory překoná a zapojí širokou společnost. Je životním zájmem Evropy aby zachytila nástup formování globálních struktur, spolupůsobila při vývoji společných globálních standardů a zvládla rychlé šíření nových technologií. Na tom bude záviset budoucí blahobyt obyvatel Evropy. V 7. rámcovém programu vynakládá Evropská komise přes 30 milionů eur na projekty, které jsou zaměřeny na vědecky podložené výhledy a předpovědi budoucího vývoje světa.. Problém je v tom, že politici se těmito výhledy a doporučeními příliš neřídí. A pokud ano, je to dáno tím, že výstupy mnohých z těchto prací jsou ovlivněny zadavatelem, který očekává spíše podporu svých současných názorů než požadavek zásadních změn. V prognózování se používají jak kvalitativní metody výhledu, tak metody kvantitativní, zejména extrapolace trendů. Tím se však do budoucnosti promítají i současné negativní jevy. Tak například mezi obnovitelnými zdroji energie má významné místo fotovoltaika. Podporuje ji zejména energetická lobby, protože při výrobě fotovoltaických slunečních článků současnými technologiemi se spotřebuje více energie než článek vyprodukuje za celou dobu své životnosti. To se pochopitelně projevuje v enormním růstu zisků výrobců elektřiny, a také emisemi skleníkových plynů. Za těchto okolností lze o vědeckých základech technické politiky Evropské unie důvodně pochybovat. /šuú/