Evropská komise nedávno zveřejnila výzvu, ve které žádá o zpětnou vazbu k vybraným tématům návrhu změn uspořádání trhu s elektřinou. O nutnosti reformy se vedou v posledních měsících vášnivé debaty. Významná část odborníků se domnívá, že současné nastavení trhu je odpovídající pouze pro období, kdy je zdrojů dostatek. Evropská komise hledá způsob reformy trhu s elektřinou s ohledem na to, aby lépe obstál v případné další krizi. Ke konci ledna v této souvislosti spustila proces veřejných konzultací. Od účastníků trhu sbírá připomínky k hlavním změnám, o kterých uvažuje. Odpovědi na konzultaci mají být poskytnuty nejpozději do poloviny února, první návrh změn Evropská komise zveřejní v březnu 2023. Následovat bude standardní legislativní proces.
Bez výkyvů
Hlavním cílem je ochránit trh s elektřinou před rychlými výkyvy cen. Pomoci mají především dva již známé nástroje: dlouhodobé smlouvy o nákupu elektřiny (PPA — Power Purchase Agreement) a dvoustranné rozdílové kontrakty (CfD — Contract for Difference). Evropská komise podporuje PPA smlouvy dlouhodobě. Zatím je jejich prostřednictvím zajištěno pouze 15—20 % výstavby nových obnovitelných zdrojů energie (OZE). To by ovšem komise chtěla změnit. V současnosti jsou podobné smlouvy uzavírány obvykle na období 5—20 let. To bohužel vede k tomu, že je uzavírají pouze velké firmy. Pro malé podnikatele je závazek na tuto dobu zpravidla překážkou, pro kterou zvolí spíše jiné alternativy. Aby byli k uzavírání PPA motivováni i malí podnikatelé, zvažuje Evropská komise zavést sdružování nabídek. Principem je, aby více malých podnikatelů mělo v souhrnu přístup ke stejným PPA jako velcí podnikatelé. Znění PPA smluv by se mělo také harmonizovat, což by opět pomohlo možné agregaci poptávky. Na straně výrobců Evropská komise zamýšlí posílit pozici tzv. dvoustranných CfD smluv. Ty jsou již nyní v Evropě běžně používány pro zajištění stabilních příjmů projektů výstavby OZE. Stejný způsob podpory je nastaven také v českém zákoně o podporovaných zdrojích energie nebo pro jadernou elektrárnu Hinkley Point C ve Velké Británii. Zatímco použití CfD pro nové zdroje není nijak překvapivé (v energetice jde o běžnou praxi), Evropská komise zvažuje zajít ještě o několik kroků dále. CfD smlouvy by totiž v budoucnu mohli uzavírat i provozovatelé již existujícího zdroje. V tomto ohledu zvažuje EK dvě možnosti: První by bylo dobrovolné uzavírání CfD. Členský stát by měl mít možnost nabídnout výrobcům elektřiny uzavření CfD smlouvy, zpravidla však jen pro některé druhy výroby. Zájemci z řad výrobců by se o kontrakt ucházeli zřejmě formou aukce cílené na nejnižší nabídku. Druhou možností je, že by CfD byly povinné. V takovém případě by si členský stát mohl uzavření CfD smlouvy s některým z výrobců již existujícího zdroje vynutit. Jak uvádí konzultační dokument, prakticky by se jednalo o dodatečnou cenovou regulaci. Nicméně Evropská komise připouští některé nevýhody tohoto přístupu a přiznává, že ve svém důsledku by opatření mohlo být kontraproduktivní.
Dostatek financí
V neposlední řadě komise zvažuje možnosti, jak posílit likviditu obchodování se smlouváním na dodávky energií na vzdálenější časové období. Snaží se tak najít řešení současné situace, kdy likvidní jsou pouze kontrakty max. na následující tři roky. Energetika je ovšem obor vyžadující v řadě ohledů investice s návratností v desítkách let. Podobným dlouhodobým projektům by smlouvy na delší časové období mohly vylepšit finanční výhledy, a tedy i například vyjednávání o financování. Jedním z navrhovaných řešení je vytvoření tzv. virtuálního obchodního bodu, který již v některých zemích funguje (EK se odkazuje na Skandinávii). V takovém virtuálním bodě by se společně s dodávkou obchodovalo také s právy k přenosovým kapacitám do příslušné obchodní zóny. Současně s novými opatřeními, která mají posílit trh s elektřinou, se zvažuje také ponechání některých dočasných opatření. Takovým je například, do určité míry kontroverzní, výnosový strop pro výrobce elektrické energie. Tento strop byl ze strany Evropské komise nastaven v obecné výši na 180 eur/MWh. Členské státy jsou ovšem oprávněny cenové stropy pro různé výrobní zdroje nastavit i pod tuto hranici. A řada z nich toho využila. /jj/
