Hlavním centrem rozvoje
jaderné energetiky ve světě je
nyní Asie. Staví se tu nejvíce
jaderných elektráren a asijské
energetické společnosti proto
soupeří také o podíly v důlních
firmách, které se zabývají těžbou
uranu. Chtějí si tak na příští
léta zajistit dostatek jaderného
paliva za příznivou cenu. Nejvíce
si konkurují japonské a jihokorejské
energetické firmy.
Konsorcium vedené státem vlastněnou
korejskou energetickou
společností Korea Electric Power
Corp. (KEPCO) nedávno porazilo
japonskou konkurenci a uzavřelo
kontrakt za desítky miliard USD
na výstavbu a provozování jaderné
elektrárny ve Spojených arabských
emirátech. Velké ambice v rozvoji
jaderné energetiky má i sousední
Čína. Záměrem vyrábět elektřinu
v jaderných elektrárnách se netají
Vietnam, Indonésie, Thajsko a další
asijské země.
Jižní Korea provozuje 20 jaderných
elektráren a do roku 2016
plánuje vybudovat 8 dalších. KEPCO
chce do roku 2020 zabezpečit
až 50 % korejské spotřeby uranu ze
zahraničních dolů. Na nákup uranu
vynaloží zhruba 8,5 mld. USD.
Mimo jiné disponuje 17procentním
podílem na uranových dolech Denison
v Kanadě, má zájem o nákup
15procentního podílu v namibijském
dole a zároveň se spojila
s francouzskou Arevou, čtvrtým
největším producentem uranu na
světě. Toto spojení má podpořit
rozvoj velkých uranových projektů,
včetně dolu Imouraren v Nigeru,
jenž obsahuje druhé největší zásoby
uranu na světě.
Japonsko, které získává 65 %
elektřiny z jaderných elektráren,
soupeří se svými sousedy nejen
o ložiska uranu, ale také o dodávky
jaderných elektráren do dalších
zemí. Potřebuje zabezpečit dostatek
uranu pro svých 54 reaktorů vyrábějících
elektřinu, ale i pro 10 dalších,
které se chystá zprovoznit v příštím
desetiletí. Japonské firmy vlastní
podíly v kanadských uranových
dolech a uzavřely dohody o nákupu
podílu v kazašských uranových
dolech. Vlastnictví uranových dolů
zajišťuje nejen spolehlivost zásobování
palivem, ale také pomáhá
chránit provozovatele jaderných
elektráren před možným skokovým
zvyšováním cen uranu. /vh/
