Z ambiciózního rakouského programu paroplynové energetiky vyhlášeného v roce 2006 zůstane zřejmě jen torzo. Elektrárna, která měla vyrůst v korutanské metropoli Klagenfurtu, se patrně nepostaví. Projekt totiž narazil na ostrý odpor místních ekologických sdružení a obyvatelstva. „Plánovaná elektrárna je nehospodárná. Znečistí ovzduší popílkem, oxidy síry, dusíku a uhlíku. Ročně vypustí milion tun oxidu uhličitého, jenž vyvolává globální oteplování. Při výrobě elektřiny vznikají obří, více než 40procentní ztráty. Takže bude drahá. Provozovatelé počítají s vývozem proudu a neberou ohled na zájmy místních obyvatel,“ varují místní aktivisté. Činí tak stejnými slovy, jakými protestovali před 10 lety jejich kolegové v Horních Rakousích proti spuštění JE Temelín. Rakouští ekologičtí aktivisté zásadně odmítají jakékoli elektrárny na fosilní paliva, byť i jen na přechodnou dobu. Požadují okamžitý a razantní obrat k alternativním zdrojům, zejména větrným, slunečním a biomasovým. Rakousko dnes jimi zabezpečuje jen 3 % proudu. Naši jižní sousedé produkují díky alpským řekám a Dunaji téměř 2/3 elektřiny z vody. Podíl plynu na energetickém mixu se vloni (v důsledku suchého léta a také díky novým paroplynovým zdrojům v hornorakouském Timelkamu, vídeňském Simmeringu a štýrském Mellachu) přiblížil ke 20procentní hranici. Ze statistik regulátora trhu E-Control vyplývá, že k pokrytí domácí poptávky po elektřině se dovezlo více než 8 TWh, tedy více než 12 % domácí spotřeby. V I. etapě rakouského paroplynového programu se za 1,1 mld. eur mělo postavit 5 elektrárenských bloků o celkovém výkonu 2200 MW. Ve II. etapě nákladem 1,2 mld. eur dalších 2400 MW. Program počítal také s vybudováním plynovodu přes Taurské Alpy za více než 1 mld. eur. V hornorakouském Timelkamu běží od roku 2008 paroplynová elektrárna o výkonu 400 MW s možností dodávat až 100 MW tepla. Využívá se pro základní zatížení. V provozu je až 7000 hodin a vyprodukuje až 2,5 TWh proudu ročně. V elektrárenském areálu vídeňského Simmeringu nahradila Vídeňská energetická v roce 2009 vysloužilé bloky moderní paroplynovou elektrárnou. Má výkon 700 MW a může dodávat až 450 MW tepla. Největší rakouskou paroplynovou elektrárnu vybudovali ve štýrském Mellachu. Od konce loňského roku posílila síť o 832 MW s možností dodávat do Štýrského Hradce až 400 MW tepla. Z jednoho 1 m3 lze vyrobit zhruba 3 kWh proudu. Kupř. timelkamská elektrárna ročně spálí cca 1 mld. m3 plynu. V roce 2006, kdy startoval rakouský program plynové energetiky, spotřebovávala země 10 mld. m3 plynu ročně. Plynovod přes Taurské Alpy (TGL) bude dlouhý kolem 290 km. Prorazí se na něm 9 štol o celkové délce 30 km a 10 mikrotunelů dlouhých celkem 7 km. Povede z Německa (Haiming/Burghausen) přes Horní Rakousy, Solnohradsko a Korutansko do Itálie (Arnoldstein/Tarviso), s příp. prodloužením do Slovinska. Na trase vyrostou dvě kompresorové stanice. Potrubím o průměru 900 mm proteče 1,3 mil. m3 plynu za hodinu, a to v obou směrech. Plánované náklady činí 1,2 mld. eur. Nyní se posuzuje vliv stavby na životní prostředí (EIA). Výstavba má začít v roce 2015 a plynovod se zprovozní o tři roky později. /vp/
