Desetitisíce tun použitého jaderného paliva
nacházejícího se nyní v meziskladech u elektráren
i v podzemních lokalitách se během
nejbližších desetiletí přestěhují. Není jen
jisté, zda natrvalo pod zem, anebo do jiných
elektráren. Prototypy reaktorů, v nichž se
přemění v energii, a současně přijdou o převážnou
část radioaktivity, jsou už navrženy
a chystá se výstavba zkušebních zařízení.
Jako velice perspektivní se jeví olovem chlazený
vysokoteplotní rychlý (množivý) reaktor
BREST navržený moskevským Vědeckovýzkumným
a konstrukčním energetickotechnologickým
ústavem N. A. Doležalla (NIKIET). Demonstrační
300megawattový blok nové, čtvrté generace
jaderných zdrojů připravují projektanti z Atomenergoprojektu
v Petrohradě, stavět se má v areálu
Bělojarské jaderné elektrárny nedaleko uralského
Jekatěrinburgu. Zkušenosti z jeho provozu se
využijí při sériové výstavbě budoucích komerčních
bloků o výkonu 1200 megawattů.
Na rozdíl od dnes už klasických tlakovodních
elektráren (temelínského typu) se teplo vznikající
při štěpné reakci odvádí tekutým olovem. Ze 420
se při průtoku aktivní zónou zahřeje na 540 oC,
v parogenerátorech pak vyrobí, nyní už shodně se
současnými tepelnými, tedy nejen jadernými elektrárnami,
ostrou páru o teplotě 340 oC, která pohání
turbínu s generátorem.
Rostoucí nároky na bezpečnost jaderného zařízení
řeší konstruktéři s důrazem na využití fyzikálních
principů. Olovo jako tepelné médium, nitridové
palivo, fyzikální charakteristiky rychlého reaktoru
a konstrukční řešení aktivní zóny a chladicích
obvodů ji povznášejí na dnes nedostupnou úroveň
a zajišťují stabilitu provozu bez použití aktivních
prostředků havarijní ochrany, zdůrazňují výzkumníci
z NIKIET.
Zkušební provoz olovem chlazeného reaktoru má
začít v Rusku během deseti let. Tamní energetika,
která počítá se zvýšením podílu jaderných zdrojů
na celkové výrobě elektřiny do roku 2020 ze současných
16 na 25 procent, považuje technologii
rychlých reaktorů za hlavní směr svého rozvoje.
Jejich masivní nástup očekává šéf Ruské agentury
pro atomovou energii Sergej Kirijenko právě koncem
druhé dekády nynějšího století. /jlm/
