Od tragických události ve Fukušimě se stále větší pozornost věnuje alternativám k současným jaderným elektrárnám. Podzemní jaderné minireaktory by mohly zajistit energetickou budoucnost navzdory všem současným problémům. Designovaný šéf Nuclear Energy Agency William Magwood považuje za možné, že by malé minireaktory mohly dokonce zahájit novou éru v oboru jaderné energetiky. Modulová sestava by mohla být velká jako dva kontejnery. Lze je vyrábět podstatně levněji než dosavadní obrovské reaktory. V továrnách zhotovené díly by bylo rovněž snadné přepravovat po železnici nebo na nákladních vozech a kompletovat na místě. Podle Magwooda budou v USA uzavřeny smlouvy na výrobu prvního z těchto malých zařízení, která by mohla časem nahradit uhelné elektrárny v zemi, už ve II. pololetí 2014. VLÁDA USA INVESTUJE MILIONY DO NOVÝCH TECHNOLOGIÍ Americké ministerstvo energetiky investovalo 450 mil. USD, aby přesvědčilo podniky o tom, že citovaná technologie by mohla být ekonomicky výhodná. Firmy jsou zatím vůči projektu zdrženlivé, a to s ohledem na financování a otázky regulace. Zřejmě potrvá ještě několik let, než se postaví jeden minireaktor. „Vše, co souvisí s jadernou energií chvíli trvá, a je to přiměřené,“ soudí Magwood. „Žádné z těchto zařízení jsme dosud nepostavili. Proto ještě neumíme říci, do jaké míry budou finančně úspěšná.“ K nadšeným podporovatelům mikronukleárních technologií patří rovněž Bill Gates, zakladatel Microsoftu. Podle jeho přesvědčení by mohly účinně pomoci lidem v zásobování elektřinou za přijatelné ceny a ovlivnit změnu klimatu k lepšímu. Bill Gates investoval do firmy TerraPower. SOUTĚŽ MEZI JADERNÝMI MINIELEKTRÁRNAMI A BŘIDLIČNÝM PLYNEM V USA soutěží tato zatím ještě nevyzkoušená technologie s boomem břidličného plynu, který celý energetický trh staví na hlavu. Reaktor v kompletní velikosti stojí 6 až 8 mld. USD. Jeho zhotovení trvá léta a desetiletí než se vložené náklady vrátí. Velká jaderná elektrárna dokáže zásobovat více než 700 000 amerických domácností, což je 10krát víc než malé zařízení. Jenže: „Jeden malý reaktor lze zhotovit za zlomek nákladů,“ zdůrazňuje William Magwood. Výši nákladů odhaduje na několik desítek milionů USD. Minireaktory budou navíc disponovat několika bezpečnostními zařízeními, která umožní jejich provoz i v blízkosti obydlených center. Plánují se také verze, které se vejdou do lodního kontejneru a své vlastní odpady dokážou pohltit. Konkrétně: jedná se o model, který palivo zapečetí ve zvláštních modulech, a ty se po upotřebení odstraní. Vzorem těchto modulů bez vysoce obohaceného uranu jsou reaktory, s jejichž pomocí se pohánějí americké jaderné ponorky. BUDE TRH VE FINÁLE „VELICE OMEZENÝ“? Evropskou jadernou jedničkou je Francie: 58 tamějších jaderných elektráren pokrývá přibližně 3/4 energetické spotřeby státu. Podle Pierre-Francka Cheveta z francouzského Úřadu jaderné bezpečnosti se v zemi galského kohouta výstavba modulových miniverzí momentálně neplánuje. Firma AREVA, specialista na jadernou techniku, a státní společnost EDF se sice váhavě připojily k vývojovému konsorciu, nicméně experti AREVY hovoří o „velice omezeném trhu“. Především proto, že náklady na vývoj a regulační překážky nechávají otázku rentability zatím bez odpovědi. Problém představuje rovněž překlenutí teorie do skutečnosti. Státům, které by měly největší možnosti investovat peníze do nové technologie, chybí větší motivace. Stejně jako Francie, tak i USA pravděpodobně prodlouží životnost svých stárnoucích jaderných elektráren na 60, nebo dokonce 80 let. „Skutečnost, že jsou staré, automaticky neznamená, že nejsou bezpečné,“ zdůrazňuje William Magwood. „Je to jako u automobilu. Můžeš v něm vyměnit mnoho součástí, aby fungoval tak dlouho, jak chceš.“ /eb, zdroj: Handelsblatt/
