Georgij Iljič Tošinskij (nar. 8. května 1928)
Ruský fyzik, doktor technických věd, profesor, nositel řady vědeckých ocenění. Vedoucí výzkumu a poradce generálního ředitele Fyzikálně-energeti ckého insti tutu A. Lejpunského. Je absolventem Moskevského energeti ckého insti tutu (MEI). Jeho diplomová práce byla zaměřena na konstrukci tlakovodních reaktorů. Po promoci pracoval ve Fyzikálně-energeti ckém insti tutu ve městě Obninsk, kde se podílel na vývoji reaktorů na bázi rychlých neutronů chlazených těžkými kovy. Po smrti A. Lejpunského se stal vedoucím tohoto směru výzkumu. Jaderná ponorka, sestrojená podle „projektu 705“, který vznikl jako výsledek práce jeho oddělení, je zapsána do Guinessovy knihy rekordů jako nejrychlejší ve své třídě. V 90. letech se začal zabývat otázkami civilního uplatnění reaktorů chlazených olovem a bizmutem. Největším současným projektem v tomto směru je reaktor IV. generace SVBR-100 s výkonem 100 MW pro malou energetiku.
Studenti Fakulty strojního inženýrství i Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně, Fakulty strojní Západočeské univerzity ZČU v Plzni a Fakulty strojní i Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT měli možnost setkat se s jedním z nejvýznamnějších žijících jaderných fyziků současnosti prof. Georgijem Iljičem Tošinským, který k nám přijel na přednáškové turné po vysokých školách. Mimo jiné seznámil posluchače s principy fungování jednoho z nejperspektivnějších zdrojů energie budoucnosti – malým, kovem chlazeným jaderným reaktorem o výkonu 100 MW (SVBR-100). Podle odhadů MAAE světová poptávka po reaktorech o malém a středním výkonu (100–400 MW) dosáhne do roku 2040 zhruba 500–1000 bloků. Celková hodnota tohoto segmentu trhu se odhaduje na 300–600 mld. USD, tj. zhruba 6–12 bilionů korun. Reaktory tohoto typu najdou uplatnění v odlehlých oblastech nebo v zemích s nedostatkem pitné vody, protože v režimu její výroby z vody mořské jsou schopny vyprodukovat až 200 000 t za den. „Informace z konkrétních výzkumů a profesní kariéry prof. Tošinského poskytují unikátní zdroj poznatků, které nejsou běžně dostupné. Široký přehled o problematice rychlých reaktorů a technické detaily z aplikovaného provozu jsou pro studenty nenahraditelné a mohou jen prohloubit jejich zájem o jadernou energetiku, příp. vyvolat vůli profesně pokračovat v tomto oboru,“ zhodnotil první z jeho přednášek Jiří Martinec z odboru energetického strojírenství na VUT v Brně. Jeho slova potvrzuje i Jan Zdebor z Katedry energetických strojů a zařízení ZČU: „Přednáška na téma Provoz reaktorů chlazených směsí olova a bismutu na jaderných ponorkách, použití v civilní jaderné energetice a SVBR-100 – modulární rychlý reaktor s přirozenou bezpečností vyvolala mezi studenty a pedagogy Západočeské univerzity značnou pozornost. Kromě nich se přednášky zúčastnila i řada odborníků ze společností ŠKODA JS, ÚJV Řež a dalších.“ Zaujaly je zkušenosti z provozu reaktorů chlazených tekutým kovem na jaderných ponorkách ruského námořnictva. „Mimořádná byla zejména ta část přednášky, kdy pan profesor hovořil o energii vázané na chladicí médium u různých typů reaktorů a také pasáž týkající se přípravy a perspektiv využití reaktorů SVBR-100 pro tzv. malou energetiku. A dále možnosti jejich využití pro rekonstrukci stávajících jaderných elektráren s reaktory VVER 440 a VVER 1000.“ Série přednášek legendy jaderné fyziky se uzavřela v Praze. „Návštěva prof. Tošinského na ČVUT byla velice zajímavá, a to nejen pro naše studenty. Výzkumu reaktorů chlazených směsí olovo-bismut se věnujeme dlouhá léta. Bylo úžasné sejít se s člověkem, který je prakticky otcem tohoto konceptu. O zájmu studentů svědčil i fakt, že se přednáška protáhla až do 19 h, a to hlavně díky dotazům, na které pan profesor s potěšením odpovídal,“ zhodnotil vystoupení Václav Dostál, místopředseda akademického sdružení vzdělávacích institucí zabývajících se výukou v oboru jaderného inženýrství CENEN (Czech Nuclear Education Network). Působí v Ústavu energetiky Fakulty strojní ČVUT. Profesor G. I. Tošinskij shrnul své dojmy z přednáškového turné takto: „Český průmysl a věda patří dlouhodobě mezi klíčové partnery Ruska v oblasti jaderné energetiky, především díky vysoké úrovni českých odborníků, kteří v této oblasti patří bez nadsázky mezi světovou elitu. I proto počítáme s tím, že se tyto firmy budou významným způsobem podílet na realizaci energetických projektů založených na SVBR-100, a to nejen na území Ruska, ale i v dalších zemích. K tomu bude samozřejmě potřeba zajistit výchovu další generace odborníků. Doufám proto, že mé přednášky pomohly zvýšit zájem technicky nadaných studentů o tak zajímavou oblast, jakou jaderná energetika bezesporu je.“