Mezinárodní dohoda o íránském jaderném programu otevřela této regionální velmoci dveře k novým civilním reaktorům. Írán plánuje v nejbližších letech začít se stavbou až čtyř jaderných elektráren. Při výběru partnera pro výstavbu zřejmě zohlední dlouholetou politickou podporu ze strany Ruska a Číny. Jen tři dny po zrušení mezinárodních sankcí íránský viceprezident Alí Akbar Sálehí oznámil, že jeho země podepsala s Čínou dohodu o výstavbě dvou malých jaderných reaktorů blízko přístavu Čáhbahár na pobřeží Ománského zálivu. Investici v hodnotě přes 9,2 mld. eur (cca 248 mld. Kč) oficiálně posvětil čínský prezident Si Tin-pching při své návštěvě Teheránu. Čína v posledních 6 letech držela pozici největšího obchodního partnera Íránu. Další nejméně dva reaktory plánuje Írán postavit ve spolupráci s Ruskem. Pravděpodobně se bude jednat o typ VVER a vyrostou v areálu stávající jaderné elektrárny Búšehr. O této možnosti Írán s Ruskem rokoval již v roce 2014. Jediná íránská civilní jaderná elektrárna Búšehr typu VVER-1000 leží na pobřeží Perského zálivu. Do její výstavby zahájené v roce 1975 se promítly všechny politické turbulence regionu: svržení perského šáha Islámskou revolucí, válka Íránu s Irákem, mezinárodní izolace země apod. První blok elektrárny nakonec pomohlo dostavět Rusko. Do sítě byla připojena na podzim 2011 a do komerčního provozu uvedena v roce 2013. Původní plány z roku 1974 počítaly v Búšehru se čtyřmi reaktory. Dohoda 6 mocností s Íránem z července 2015 se zaměřila především na obohacovací závody v Natanzu a u Qomu, na plutoniový reaktor v Araku a na vojenský komplex Parchin nedaleko Teheránu. Zatímco tyto objekty podrobuje přísné kontrole a řadě omezení, na druhou stranu nabízí zemi pomocnou ruku s rozvojem mírového využití jaderné energie. To zahrnuje nejen výstavbu nových energetických reaktorů, ale také provoz výzkumných reaktorů, výrobu jaderného paliva, společné výzkumné projekty (kupř. v oblasti jaderné fúze) či rozvoj nukleární medicíny. /aa/
