V reprezentativních prostorách
pražského Hradu - Rožmberského
paláce a Ústavu šlechtičen - se uskutečnilo
v minulých dnech v pořadí
už 11. zasedání České komory
autorizovaných inženýrů a architektů
a České komory stavebních
inženýrů. Letošní akce byla však
v porovnání s předchozími ročníky
poněkud odlišná. Tomu odpovídala
účast více jak 200 osobností
z řad politiků, zástupců ministerstev,
státní správy, představitelů
regionálních komor, výzkumných
a vědeckých ústavů a v neposlední
řadě vysokých a středních škol.
Jednání byly také přítomny zahraniční
delegace z Německa, Rakouska
a Polska.
Tématem, motem našeho setkání,
uvedl v projevu Ing. Svatopluk
Zídek, prezident ČSSI a člen představenstva
ČKAIT, je nejen bilance
dosavadních výsledků, ale především
pohled dopředu. Vytýčení strategických
a koncepčních záměrů týkající
se stavební činnosti i architektonické
tvorby našich inženýrů, architektů,
kvalifikovaných techniků se zřetelem
na těsnou součinnost se zeměmi EU.
Jinými slovy - umíme nejen projektovat,
budovat stavby nejrozličnějšího
charakteru, ale musíme také reagovat
na důsledky rychle se šířící globalizace.
To představuje nové nároky
a požadavky na technické inženýrské
vzdělávání a inženýrskou profesi
jako takovou. To zdaleka není vše.
Čím více inženýrů, architektů hodlá
působit a již pracuje v mezinárodním
prostředí, o to víc musejí být schopni
porozumět kultuře, tradicím i jazykům
v daných zemích. Abychom
toho v našich podmínkách České
republiky dosáhli, budeme muset
umět odstraňovat – řečeno obrazně
- nepatřičné zdi, bariéry mezi našimi
nejbližšími státy. Abychom je však
mohli bourat, musíme mít jistotu,
přesvědčení, že o tento krok stojí i naši
sousedé. V řadě kontaktů, jednání
jsme se přesvědčili, že tomu tak je.
Proto jsme také i v určitém předstihu
před naší vládou navázali s našimi
partnery v těchto zemích všestranné
i oboustranné dohody.
O postavení autorizovaných
inženýrů a architektů v sousedních
zemích, jejich povinnostech, právech
a možnostech uplatnění hovořili dále
v obsáhlých vystoupeních Dipl.-Ing.
Hans – Ulrich Kammeyer ze Spolkové
komory inženýrů (Německo),
dr. Ing. Heinrich Schroeter, prezident
komory stavebních inženýrů (Bavorsko),
Dipl.Ing. Josef Robl, místopředseda
Spolkové komory architektů
a inženýrů – konzultantů (Rakousko)
a dr. Ing. Zygmunt Rawicki, prezident
komory stavebních inženýrů
(Polsko).
Ing. Bohumil Rusek, čestný člen
ČKAIT, byl v ustavujícím výboru
komor – ČKAIT a ČKA v roce
1992 a 16 let v nich zastával jednu
z vrcholných funkcí. Domnívám
se, že za tuto dobu získaly komory
svůj kredit. Ten spočívá ve vysoké
odbornosti jejích členů – inženýrů,
architektů, kteří tak mají autorizované
oprávnění k profesním úkonům,
například projektování v pozemním
stavitelství, dopravních, vodohospodářských
stavbách, mostů a inženýrských
konstrukcí. To dokazuje mimo
jiné i počet vysoce oceňovaných
Staveb i Osobností roku, vysoká
prestižní ocenění, jež naše komora
uděluje každým rokem. Posláním
komor je dbát nejen o trvalý
odborný a profesní růst jejích členů,
poskytovat potřebné informace,
dávat jim osvědčení, ale – a to je
jejich významný úkol – podílet se
na vytváření zákonů, vyhlášek, které
se bytostně týkají stavebnictví.
Na tomto shromáždění se bohužel
i konstatovalo, že stavebnictví se
„jaksi“ rozdrobilo mezi řadu ministerstev.
Například Ministerstvo
životního prostředí se zabývá územním
plánováním, Ministerstvo pro
místní rozvoj má na starosti územní
plán a stavební řízení, Ministerstvo
průmyslu se zabývá vlastní stavební
výrobou a mezi nimi není patřičná
koordinace. Dříve, za první republiky
bylo Ministerstvo veřejných prací,
které se stavebnictvím zabývalo,
i později bylo toto významné průmyslové
odvětví centrálně řešeno.
Pokud chceme úspěšně vstoupit do
Evropy, ve které de facto již jsme –
měli bychom tento problém řešit. Už
i z toho důvodu, že investice, které
jsou ve stavebnictví, mají právo být
náležitě ošetřeny. Oldřich Houška