Jde o nový průlom v nanotechnologiích, který by mohl mít velmi široké uplatnění. Odborníci University of Texas v Austinu vyvinuli první použitelnou metodu pro přepínání mechanického pohybu nanomotorků. Používají k tomu světelné paprsky. Nanomotorky jsou zařízení nanometrových velikostí, která jsou schopna konvertovat energii do pohybu na buněčné a molekulární úrovni. Pokud budeme schopni ovládat pohyb nanomotorků podle potřeby, tak by se časem mohly objevit i autonomní nanostrojky s umělou inteligencí. Nová technologie nabízí možnost přímého ovládání pohybu nanomotorků. Mohla by vést k vývoji celé nové třídy ovladatelných nanoelektromechanických a nanorobotických zařízení, která by se mohla objevit v řadě různých odvětví. Ovladatelné nanostrojky by se uplatnily například v transportování léčiv na konkrétní místa v lidském těle, v sofistikovaných optických senzorech, v komunikačních zařízeních, v technologiích pro uvolňování vybraných molekul, při třídění nanočástic i v automatických mikrokapalinových systémech. Vedoucí výzkumu Donglei Fanová a její student Zexi Liang už se svojí technologií dokázali ovládat zrychlování a zastavování rotace, jakož i obracení jejího směru u křemíkových nanomotorků v elektrickém poli. K ovládání nanomotorků je možné použít laserový paprsek nebo jiný zdroj světla, od viditelné do infračervené oblasti. Ovládání je přitom jednoduché a efektivní. Je založeno na interakcích světelného záření, elektrického pole a polovodičových nanočástic ve vodném roztoku. Podle Fanové je ovládání jejich nanomotorků vlastně mechanickou analogií fungování elektrických tranzistorů. Pro Fanovou a její výzkumný tým to není první významný úspěch na poli vývoje nanomotorků. V roce 2014 si na své konto připsali nejmenší, nejrychlejší a nejdéle rotující nanomotorky, které kdo do té doby postavil.
