Inteligentní nová budova Národní technické knihovny s úsporným provozem

Už několik měsíců slouží veřejnosti Národní technická knihovna, kterou za necelé tři roky postavili v areálu technických vysokých škol v P raze. Budova z hlediska architektonického i technického řešení nepochybně patří mezi nejzajímavější užitkové stavby v České republice. Kromě toho splňuje kritéria moderní koncepce zelených budov, mezi něž patří nižší provozní náklady, tišší provoz zařízení a častější výměna vzduchu (to je kvalitnější vzduch ve srovnání s klasickou klimatizací). Profil zelené, s energiemi úsporně hospodařící budovy, pak dokresluje i střecha osázená rostlinami, které zde rostou expanzivně, takže není nutné o ně pečovat. Rostlinný porost mimo jiné pomáhá pozvolna odvádět vodu při intenzivních deštích. Nová technická knihovna (NTK) celkově pojme přibližně 1,5 mil. knih a časopisů. V 6 nadzemních podlažích jsou kromě služeb knihovny a polic s volnými výběry publikací návštěvníkům k dispozici čtyři počítačové učebny, 272 relaxačních míst a 18 týmových, respektive 27 individuálních studoven. Dvě z nich jsou zařízeny pro vozíčkáře, další dvě pro zrakově postižené. Je zde též přednáškový sál s kapacitou 232 míst a výstavní sál. Ve třech podzemních podlažích se kromě obslužných technologií a depozitáře knih nachází 299 parkovacích míst pro automobily a 200 stání pro kola. O rychlou obsluhu návštěvníků a ochranu knižního fondu se kromě knihovníků stará instalovaná bezkontaktní radiofrekvenční technologie RFID. Moderní systémy vytápění a chlazení Tvůrci projektu kladli mimořádný důraz na nízkou energetickou náročnost budovy a úsporný provoz. Při stavbě byly často použity netradiční materiály a technicky unikátní řešení. Typickým příkladem je fasáda s předsazeným pláštěm z kaleného profilovaného skla. Moderní a ojedinělé technické řešení představuje rovněž systém vytápění a chlazení objektu, který je osazen přímo do nosné železobetonové konstrukce. Systém funguje tak, že v průběhu noci se jeho trubkami prohání teplá voda - okolní betonový masiv absorbuje teplo, jež potom následně „vyzařuje“. V letním období, kdy je naopak potřeba budovu chladit, funguje vše stejně – s tím rozdílem, že do příslušných trubek se pouze vhání voda studená. Akumulací chladu do stavební konstrukce v nočních hodinách bylo možno významně snížit instalovaný výkon chladicí jednotky a současně pro chlazení budovy využívat levnější elektrický proud. V budově je nainstalováno celkem 19 okruhů, které se ovládají samostatně a umožňují optimalizovat provoz v různých částech objektu (volné výběry, kanceláře, výstavní sál apod.). Řídicí systém zajišťuje, aby v režimu chlazení nedocházelo ke kondenzaci vlhkosti na povrchu stropů. Při poklesu povrchové teploty pod požadovanou hodnotu se uzavírá regulační ventil na přívodu chladné vody. Větrání nové generace Inteligentní je i systém takzvaného přirozeného větrání. Jeho součástí je 500 oken, z nichž je 200 vybaveno elektrickým pohonem, a dále propracovaný systém čidel CO2, která řídicí systém neustále informují o koncentraci tohoto plynu v jednotlivých částech budovy. Je-li koncentrace oxidu uhličitého v určité sekci objektu příliš vysoká, elektrické pohony automaticky otevřou okna. K větrání interiéru tak většinou není potřeba vzduchotechnika, která je náročná na spotřebu elektrické energie. Ta se zapíná jen v případě, že systém přirozeného větrání nestačí budovu klimatizovat. Všechny zmíněné technologie jsou automaticky řízeny z velína. Uživatelé kanceláří a místností zařízených ve stylu open space však mohou ručně nastavovat podpůrné podokenní radiátory a také v případě potřeby otevřít okno bez elektrického pohonu. Samozřejmostí je snížení výkonu podokenního topení v případě, že personál omylem nechá v místnosti otevřené okno. Koncepce Energy efficiency Na výstavbě této budovy se podílela také společnost Siemens, která se postarala o datovou integraci životně důležitých technologií. Současně do projektu dodala řídicí a monitorovací systém pro měření a regulaci a také systém elektrické požární signalizace. Instalovaný řídicí a monitorovací systém Desigo obsahuje přes 3600 hardwarových datových bodů a veškeré monitorování a ovládání podřízených technologií je realizováno z jedné řídicí stanice. Je do něj integrováno monitorování a ovládání vzduchotechnických jednotek, výměníkové stanice, technologie topení (respektive chlazení), přirozené větrání, 180 okruhů osvětlení a signalizace stavu rozvaděčů nízkého napětí. Datově jsou do něj integrovány také další důležité systémy správy budovy (facility management), jako je elektrická požární signalizace, elektronická zabezpečovací signalizace, frekvenční měniče, náhradní elektrický zdroj, dieselagregát, jednotky přesné klimatizace, chladicí jednotka, zvlhčovače, měřiče spotřeby tepla a další. Před požárem je objekt chráněn nejnovější elektrickou požární signalizací této společnosti - Sinteso FS20. Systém tvoří tři ústředny FC2040 navzájem propojené systémovou sběrnicí FCnet, jejíž součástí jsou i dvě menší ústředny typu FC2020 plnící úlohu ovládacích terminálů. K ústřednám jsou připojeny následující typy a množství hlásičů řady FD20 Sinteso C-LINE: 856 opticko-kouřových hlásičů, 12 teplotních hlásičů, 105 tlačítkových hlásičů, 6 lineárních hlásičů, jedna pasivní nasávací komora pro vzduchotechnické potrubí vybavená kombinovaným hlásičem S-LINE a jedna aktivní nasávací jednotka detekce kouře typu ProSens. Hlásiče byly v některých prostorách barevně upraveny, aby co nejméně narušovaly vzhled interiéru. Pro akustickou signalizaci požárního poplachu je v objektu instalováno 69 houkaček. Hašení pomocí vodních stěn Zajímavostí protipožární ochrany Národní technické knihovny je ochrana hlavního atria před šířením případného požáru z přilehlých částí objektu skrápěním vodní mlhou. Vodní stěny jsou spouštěny detekční sítí tvořenou navzájem kříženými paprsky šesti lineárních hlásičů kouře zapojených vždy po dvou do vzájemné závislosti. V nutném případě se aktivuje spuštění vodní stěny, která zabrání šíření požáru i zplodin hoření z přilehlých prostor. Vzájemné logické provázání detekce dvou hlásičů zvyšuje hodnověrnost vyhlášeného poplachu a zabraňuje spuštění vodní clony poruchou nebo chybnou detekcí jediného hlásiče. Oproti klasickým sprinklerům je při stejné hasební účinnosti spotřeba vody zhruba 10krát nižší, takže je k papírovým materiálům výrazně šetrnější. Milan Bauman