Existují různé definice inteligentních budov. Obecně se dá říci, že jsou to takové stavby, které svým architektonickým a konstrukčním řešením i technologickým vybavením snižují spotřebu energetických zdrojů, jsou šetrné k životnímu prostředí, ale navíc zajišťují lidem i větší komfort a bezpečí. Zkrátka, ekonomika se v nich prolíná s ekologií. BRNO MÁ NOVÉ CENTRUM: OTEVŘENOU ZAHRADU Brněnská Nadace Partnerství slavnostně otevřela koncem listopadu v Údolní ulici pod Špilberkem unikátní pasivní dům se zelenou střechou, který patří k nejlepším ukázkám zeleného stavění v České republice. Obsahuje jedinečné technologie jako inspiraci pro investory a představuje živou učebnici s on-line daty pro univerzitní výzkum. Dům obklopuje vzdělávací zahrada s 12 hravými stanovišti určenými pro vzdělávání žáků základních škol. Celý areál nazvaný Otevřená zahrada se zpřístupní na jaře 2013 také obyvatelům a návštěvníkům Brna. Na tento projekt obdržela nadace dotaci z Operačního programu pro životní prostředí. Celkové schválené náklady projektu včetně lidských zdrojů činí 90,4 mil. Kč. „Naším cílem bylo postavit modelovou zelenou budovu. Dosažení pasivního energetického standardu, stejně jako šetrné hospodaření s vodou nebo používání co největšího podílu obnovitelných materiálů jsme požadovali už v zadání. Příprava nastartovala spolupráci s řadou předních technologických firem, které se budou podílet na vzdělávacích programech. Velmi důležitá je pro nás také spolupráce s vysokými školami i výzkumnými pracovišti, které se podílely na přípravě investice a budou ji využívat i pro výzkum,“ řekl ředitel Nadace Partnerství Miroslav Kundrata. Při hledání zpracovatele ambiciózního zadání (výzvou byla zejména poloha uprostřed městské zástavby) oslovila Nadace Partnerství v roce 2009 celkem 5 architektonických studií. Porotu nejvíce zaujal koncept ateliéru Projektil, který dokázal zahradu sjednotit s budovou centra a zelenou střechou vrací zastavěnou plochu zpátky do parku. Dům, který postavila společnost Skanska, je možné ve všech úrovních napříč prostoupit, prohlédnout nebo se do něj ponořit přes zelenou střechu. Funkční náplní domu je poradenské, konferenční a vzdělávací centrum. Poskytuje zázemí pro více než 60 odborníků z neziskových organizací, konferenční sál a jednací místnosti pro dalších 70 lidí. CO DOKÁŽE TECHNOLOGIE Technické řešení dodala společnost Siemens a Jan Mazanec z divize Building Technologie, nám k tomu řekl: „Náš řídicí systém Desigo bude ovládat tepelné čerpadlo pro topení i chlazení, a to několik topných a chladicích větví. Řídíme zde také metodu, která se osvědčila v budově Národní technické knihovny v Praze, tj. podlahové a stropní topení, jinak řečeno chlazení originálním způsobem – díky akumulaci energie do betonu. Řídicí systém rovněž ovládá vzduchotechnické jednotky a podílí se na řízení osvětlení a žaluzií. Dále pak může být zajímavostí otevírání oken pro provětrávání. Jde totiž o autonomní řízení, čili každý uživatel může náš systém uvést do manuálního režimu a sám si dovytvářet komfort prostředí. Významné je podle našeho mínění i tzv. prediktivní řízení. To znamená, že podle aktuálních i archivních meteorologických dat se predikuje počasí na nejbližší dny. Ve spolupráci se společností FERAMAT založenou při ČVUT budeme dostávat ze složitých matematických modelů požadavky na topení a chlazení.“ Zkušenosti se systémem měření a regulace budou použity pro pedagogické a vědecké účely. SKANSKA JAKO REFERENCE Také administrativní budova společnosti Skanska v Praze může sloužit jako výborná reference pro inteligentní budovy jako takové, ale i jako ukázka technologické a softwarové nabídky společnosti Siemens. Mozkem automatizovaného řízení budovy je totiž inteligentní systém Desigo, jenž centrálně ovládá vytápění, chlazení, osvětlení společných prostor, stmívatelná světla na pracovištích a pozici venkovních žaluzií. Všechny tyto dílčí systémy jsou propojeny, aby optimalizovaly vnitřní prostředí budovy a spotřeby energie v závislosti na vnitřních a vnějších podmínkách. Na střeše objektu jsou instalovány dvě meteocentrály, které řídicímu systému dodávají informace o aktuální teplotě vzduchu, světelných podmínkách, směru a intenzitě větru a srážkových úhrnech. Získaná data systém analyzuje a následně upravuje intenzitu topení, resp. chlazení v budově; rozsvěcuje a zhasíná světelné zdroje v objektu a jeho bezprostředním okolí a mění pozici okenních žaluzií. Systémy osvětlení a topení, resp. chlazení jsou řízeny podle obsazení jednotlivých zón budovy, které při zachování komfortu uživatelů významně snižují spotřebu energie. Individuální požadavky na intenzitu osvětlení na jednotlivých pracovištích řeší přibližně 750 stmívatelných stojacích lamp nad kancelářskými stoly. Lze samozřejmě nastavit koridorová světla při úklidu či pochůzkách ostrahy. SOFTWARE MÁ PRIM Za všemi vyjmenovanými sofistikovanými funkcemi se skrývají hodiny a hodiny práce nejen konstruktérů hardwaru, ale především softwarových projektantů. Jedním z nich je Jakub Hlubinka, systémový inženýr divize Building Technologies firmy Siemens. S velkým zaujetím nám vyprávěl o řešení jednotlivých inteligentních budov, ale stále se vracel k projektu budovy společnosti Skanska, na kterém se podílel. „Pro některá základní řešení sice dostáváme předvytvořené bloky, ale většinou musíme vymyslet nová řešení, zkrátka systém ušít na míru novému projektu. Když nastoupí nový zaměstnanec Skansky, dostane přihlašovací údaje, registrační číslo a ví se hned, nejen v které místnosti, ale přesně na kterém místě bude sedět. Tyto údaje a jejich eventuální změny dostaneme automaticky vždy o půlnoci do našeho systému. Zaměstnanec si sám může v počítači korigovat osvětlení i teplo na pracovišti v rozsahu plus či mínus 10 nebo 20 %, ale jen po určitou dobu. Potom se vše vrací k původním hodnotám.“ Systém řídí přibližně 435 venkovních žaluzií. Jejich pozici vypočítává v závislosti na denní a roční době (tedy s ohledem na postavení Slunce), aktuálních povětrnostních podmínkách (jasno, oblačno, zataženo), venkovní teplotě (eliminace tepelných ztrát) a orientaci konkrétního okna podle světových stran (GPS souřadnice, orientace fasády, tvar budovy a stíny těchto tvarů nebo okolních budov). Kromě regulace světelných podmínek venkovní žaluzie fungují i jako tepelný štít budovy. „Proto jsme museli sami provést řadu experimentálních měření. Kromě jiného jsme totiž jako dodavatel osvětlení rozmísťovali lampy podle podkladů architekta interiérů. Museli jsme v každé vzdálenosti zajistit, aby všechny stoly měly přibližně stejnou úroveň osvětlení. Například lampa u okna svítí na 30 %, ale lampa dále od okna už musí svítit na 70 %. Každé místo je unikátní a my jsme vytvořili ojedinělý skvělý systém jak toho dosáhnout.“ O datovou integraci systémů topení a chlazení, osvětlení, žaluzií, klimatizace a požárních klapek se stará řídicí systém Desigo Insight, který obsahuje téměř 10 000 hardwarových datových bodů. „Díky takové regulaci,“ uzavřel náš rozhovor ing. Hlubinka, „se dá ušetřit velké množství energie.“ Karel Sedláček
