O takzvané „asistované realitě“ se hovoří a píše již delší dobu a není žádnou novinkou. Původně se spojovala s takzvanou „rozšířenou realitou“, nyní je od ní oddělována. Již třeba v roce 2000 jsme se například mohli dočíst o projektu Arvika, který byl tehdy rozvíjen v Německu: V jednom německém výzkumném ústavu se pohybuje muž, který na první pohled vypadá jako futuristická bytost. Je složitě ovinut kabely, vybaven datovými brýlemi, miniaturní vyklápěcí obrazovkou nad okem a malým mobilním počítačem uchyceným k pásku kalhot. Jaký pohled se mu odkrývá za jeho superbrýlemi? Žijete na počátku 21. století – a stále musíte prát prádlo. Inteligentní pračka registruje vaše přání zadané pomocí hlasového příkazu, samostatně vyhledává výhodný tarif spotřeby elektřiny a ve vlastní režii čistí odpadní vodu. Náhle však tento technický zázrak vyhlásí stávku – alarm! Vy ale tuto skutečnost zaregistrujete s pouhým úsměvem a pomyslíte na uplynulé století, kdy člověk musel staromódně telefonem volat na pomoc technika. Ten se dostavil nejdříve za tři týdny, vyinkasoval tučný poplatek za cestu i opravu a poradil zakoupit nový přístroj. Vy ovšem máte možnost vyřešit tento problém efektivněji: stačí pouze sáhnout po brýlích s přístupem k databázi dat a prostřednictvím kapesního počítače propojeného rádiovým přenosem s internetem je vám podána pomocná ruka. Informace o situaci se zobrazí v zorném poli brýlí. Tak vzniká dojem smíšeného reálného a virtuálního pracovního prostředí – a listování v běžných montážních příručkách je zbytečné. Máte možnost zkontrolovat „vnitřní život“ své pračky. Vidíte, u které skupiny došlo k poruše, jak se uvolňují šrouby, jak probíhá výměna starého modulu za nový s následným funkčním zapojením celé skupiny. Časová náročnost: 14 minut. Tiché bzučení oznamuje, že vaše pračka zahájila další prací cyklus. Problém je vyřešen! Napomohla k tomu takzvaná rozšířená realita, která je technologií budoucna pro součinnost člověka a techniky. Fantazie? Projekt nazvaný „Arvika“ (podle švédského města) je v Německu podporován Spolkovým ministerstvem pro vzdělávání a výzkum a doba jeho realizace je naplánována na čtyři roky. Oč se jedná? Rozšířená realita (augmented reality, AR) je označení používané pro reálný obraz světa doplněný počítačem vytvořenými objekty. Jinak řečeno jde o zobrazení reality – například budovy nasnímané fotoaparátem v mobilním telefonu – a následné přidání digitálních prvků. Třeba informací o daném objektu. V poslední době se však uvádí, že asistovaná realita není virtuální ani rozšířená. Virtuální realita dostává uživatele do počítačem vymodelovaného prostředí. Rozšířená realita zasazuje virtuální objekty do obrazu skutečného světa nebo naopak. Obě zmíněné formy využívá především herní průmysl. Asistovaná realita je naopak zaměřena pouze na skutečný svět a přináší možnosti vzdálené pomoci a usnadnění procesů. Jak už sám název napovídá, základní princip asistované reality je „asistence“. Praktické využití bude nacházet v podnikovém prostředí. Aktuální rozjezd „Toshiba oznamuje plnou dostupnost brýlí dynaEdge AR Smart. Inovativní řešení společnosti AR přináší mobilitu, produktivitu a bezpečnost bez kompromisní f lexibility pro podniková pracoviště. Nevíš si rady? Minipočítač a brýle jsou základ asistované reality“ – uvádí se v tiskové zprávě této japonské společnosti z prosince 2018. Souběžně s ní uvádí Siemens: „Řešení inteligentních brýlí (WCC) bylo zatím testováno v továrnách Siemens a Honeywell v České republice a v německém závodě John Deere. Všichni zákazníci potvrdili použitelnost ve výrobním prostředí. (Testování se zúčastnily desítky pracovníků s různými znalostmi.) Hardware pro inteligentní brýle je výrobní verze s označením CE; software je verze Alpha, vhodná pro pilotní projekty.“ Projekty v této oblasti se tedy dostávají do finální fáze, přičemž se uvádí, že „asistovaná realita pro podniky s handsfree řešením ulehčuje práci a optimalizuje datové toky. Asistovaná realita přinese do průmyslových odvětví zjednodušení pracovních postupů, snadnou možnost vzdálené konzultace a pomoci při zachování volných rukou a také usnadnění procesů v logistice, výrobě, údržbě a dalších odvětvích“. Využití v praxi Servisní technik pracující v terénu nebo v podniku může s využitím asistované reality konzultovat jakýkoli problém se vzdáleným odborníkem, který vidí stejnou scénu jako daný pracovník. Asistent poskytne na základě zjištěného stavu rady a promítne do zorného pole technika schémata, pracovní postupy a další informace potřebné k vyřešení problému. Třeba Toshiba v této souvislosti uvádí, že základem jejího systému jsou monokulární brýle AR 100 vybavené kamerou a displejem, které jsou kabelem spojeny s minipočítačem dynaEdge DE. Ten má pracovník umístěn za pasem a je využíván pro spojení s okolním světem. V miniaturním počítači běží operační systém Windows 10 Pro, který je poháněn procesorem Core m7 vPro. Minipočítač dynaEdge DE 100 a chytré monokulární brýle AR 100 umožňují přenos dat v reálném čase a asistenci založenou na principu „vidíš to, co vidím já“. Ovládání minipočítače a brýlí je jednoduché a pohodlné a rozšiřující funkce umožňují připojení na podnikové informační systémy. Brýle slouží jako vstupní zařízení. Jejich kamera může pořizovat nebo rovnou odesílat obrázky či videa a displej umístěný v zorném poli uživatele zobrazuje pokyny od vzdáleného odborného konzultanta nebo pracovní postupy potřebné k dokončení činnosti. Nové možnosti Nejdříve si dělník vyzvedne potřebné komponenty a potom použije animovaného průvodce, který ho krok po kroku provede procesem montáže. To je jedna z řady variant využití. „Inteligentní brýle pro průmysl umožní, že oči náhle vidí mnohem víc,“ říká jeden z pracovníků, který už si měl možnost tuto technologii vyzkoušet v praxi. „Dokážete si představit třeba sestavení servopohonu obrovské vícestupňové plynové turbíny, pokud jste to nikdy předtím neprováděli? Po použití inteligentních brýlí, speciálně navržených pro tento účel, můžete říct: Ano, dokážu! Parní turbíny jsou složité technologické celky – jejich montáž vyžaduje použití technických výkresů a dokumentace, schémat a různých technických postupů, které jsou časově náročné. Proto jsme hledali řešení, které by usnadnilo tuto práci. Výsledky pilotního testování jsou více než dobré: pracovníci a kolegové napojení na projekt byli příjemně překvapeni snadným používáním náhlavní soupravy plus regulátoru – a výsledky testů vyšly ještě efektivnější, než se očekávalo. Navíc inteligentní brýle s asistovanou realitou, které snižují pracovní zátěž oproti původním procesům, jsou lehké, snadno použitelné, nezasahují do pohledu a mají dlouhou životnost baterie.“ „Ačkoli jsem s nimi přišel do kontaktu poprvé, dokázal jsem sám sestavit servopohon,“ uvádí další pracovník. „Byl jsem velmi příjemně překvapen.“ A jeden z jeho mladších kolegů dodává: „Po krátkém počátečním tréninku jsem byl schopen využít řešení bez další pomoci.“ Edge Computing – budoucnost firemní infrastr uktury „Základním pilířem asistované reality je edge computing, tedy proces zpracování dat ‚na okraji sítě‘. Při naskladňování nového zboží tak bude stačit položky vybrat pohledem, software pak obrazová data pomocí OCR (neboli optického rozpoznávání znaků, Optical Character Recognition) zpracuje do kódu zboží a do systému vyšle informaci o naskladnění,“ uvádí Toshiba. Servisní technici v terénu mohou například požádat o vzdálenou asistenci odpovědných pracovníků, kteří uvidí díky brýlím přesně to, co technik. A to jak ve formě videa, tak v podobě fotografií. Samotné pokyny „co a jak“ se technikovi zobrazí na miniaturním displeji, například servisní plány potřebných součástek. Možnosti edge computingu v rámci řešení asistované reality v podání Toshiby rozšiřují specializované softwarové moduly vyvíjené strategickým partnerem – společností Ubimax. Cest u pro asistovano u realitu otev ře rozš íření 5G sítí Využití asistované reality v mobilním pracovním prostředí umožní v blízké době rozšíření očekávaného mobilního datového připojení z LTE (neboli 4G) na 5G. 5G (pátá generace bezdrátových systémů) je připravovaný telekomunikační standard nové mobilní sítě, který technicky překonává stávající řešení 4G. Hlavním přínosem nové technologie je významné, přibližně desetinásobné zvýšení přenosové rychlosti a podstatné snížení doby odezvy oproti standardu 4G, což má umožnit provoz nejmodernějších komunikačních technologií. Spuštění komerčního provozu 5G sítí je plánováno na rok 2020. Zajímavé je, že nemá nahrazovat předchozí generace, ale bude fungovat společně s 3G i 4G. Samozřejmě časem bude těchto dvou starších sítí ubývat a novinka se bude tlačit do popředí. Zvyšovat se bude rychlost internetového připojení, průměrná rychlost stahování 1 GBps by se měla stát po nástupu nových sítí standardem. Postupně se pak má zvyšovat, mluví se o desítkách až stovkách GBps. Vyšší rychlosti nejsou však to, proč se nové sítě zřizují. Hlavním důvodem je IoT (internet věcí): za pár let budeme mít k internetu připojeno velké množství věcí, které spolu budou vzájemně komunikovat. Společnost Ericsson očekává, že do roku 2023 se celosvětově dosáhne na 3,5 miliardy připojených zařízení k internetu věcí. Mezi novinky také patří nízká odezva sítě, lepší pokrytí, zlepšená přenosová efektivita a v neposlední řadě nižší náklady na stavbu. Nový standard umožní rychlejší internet v mobilních telefonech, využití technologie v průmyslu a robotice, v autonomních vozidlech. Také ve virtuální a rozšířené realitě, u 360stupňových videí a holografických telefonátů a projekcí. Očekává se, že to bude znamenat rovněž další rozvoj počtu mobilních pracovníků a zvýšení množství zařízení připojovaných k podnikovým sítím. 5G přispěje k využití nových technologií v podnikovém prostředí, mezi které patří i asistovaná realita. Profitovat by z ní měl zejména logistický průmysl, různá výrobní odvětví či údržba. Milan Bauman
