Plná integrace informačních technologií (IT) a provozních technologií (OT) je konečný stav, ke kterému se dnes snaží dospět většina podniků. Zatímco dosud byly tyto obory v podstatě odděleny a každý měl své vlastní vedení, strategie i odpovědnost, dnes se tato situace výrazně mění. Probíhající konvergence IT a OT zasahuje masivně většinu oborů, což klade velké nároky nejen na nové technologie, ale především na vzdělání a způsoby myšlení lidí. Provozními technologiemi (operational technology, OT) chápeme hardware a software, který detekuje nebo přímo způsobuje změny prostřednictvím přímého monitorování a/nebo řízení fyzických zařízení, procesů a událostí v podniku (zdroj: Gartner). Internet věcí (IoT), jehož rozvoj do značné míry podporuje vznik levné senzorové technologie a cloudové analytiky, sbližování IT a OT velmi urychluje a umožňuje firmám napříč vertikálními trhy využívat výhod, které přináší. Stávající zařízení a vybavení budou v nejbližší době dovybavena možnostmi internetu věcí, poněvadž ceny za tuto výbavu trvale klesají a její dostupnost stoupá. Vedoucí podniků se začnou rozhlížet po nových provozních technologiích, které umožní IoT a které vnesou do jejich podniků mnoho transformačních změn. Gartner předpovídá, že do roku 2018 budou nové technologie spojené s internetem věcí úspěšně využívat a integrovat více než 70 % uznávaných lídrů v OT. To vše bude mít za následek obrovský nárůst počtu IP uzlů, přímo komunikujících s čidly, které fungují vedle tradičních sítí a výpočetní infrastruktury. Firmy se ale budou potýkat s tím, že nebudou schopny zvládnout objem a rozsah těchto nových datových zdrojů. Velký boom se tedy čeká, a ve velké míře už tady je, právě v oboru IT, který se protkne s provozními technologiemi. Klíčové prvky Průmyslu 4.0 Základem továrny budoucnosti budou „inteligentní stroje“. Co to ale znamená? Inteligentní stroj, tak jak ho chápeme v kontextu Průmyslu 4.0, má následující schopnosti: » Identifikace – sám si „uvědomuje“, jakým typem stroje je. » Konektivita – „ví“, s kým může komunikovat a o čem. » Ukládání informací – „ví“, jaké má k dispozici informace a kde je má uložené. » Výpočetní síla – je si „vědom“, jaké úlohy dokáže vyřešit. » Autonomie – „ví“, jaká rozhodnutí může sám učinit. » Lokace – „uvědomuje si“, kde se nachází. » Čidla – dokáže monitorovat a změřit řadu parametrů ve svém okolí. » Připojení k internetu – umí si sám vyhledávat potřebné informace a současně informovat ostatní. Nasazení takových strojů do výroby pak nepochybně přinese řadu výhod pro zákazníky. Mezi hlavní patří zvýšení efektivní výrobní doby, lepší energetická účinnost, vysoká flexibilita, urychlené dodání nových produktů na trh nebo bezpečná spolupráce člověka se strojem. Druhým klíčovým prvkem Průmyslu 4.0 je digitalizace, která zásadním způsobem mění zákaznické hodnoty. Umožňují totiž, aby dodavatel zůstal se svým zákazníkem v trvalém a aktivním kontaktu a průběžně mohl optimalizovat veškeré procesy tak, aby přinášely zákazníkovi co největší profit. Téma plné digitalizace výrobních podniků se poté rozpadá do tří kategorií služeb, jejichž zajištění se stane v blízké budoucnosti velkým úkolem pro většinu podniků. 1. Konektivita: v rámci podniku musí být dobře zajištěna vzájemná propojenost lidí, věcí i služeb. Tu nelze realizovat bez zavedení standardizovaného průmyslového komunikačního protokolu. 2. Mobilita: každé zařízení musí být přístupné v každém okamžiku a z libovolného místa. 3. Cloudové služby a big data: musí fungovat plná digitalizace veškerých dat a expertiz, včetně cloud2cloud konektivity. Ku ka a Infosys: konkrétní prozákaznické řešení Na letošním Hannoverském veletrhu oznámila společnost Kuka, přední světový výrobce automatizační techniky, uzavření dohody o spolupráci s firmou Infosys, dodavatelem informačních technologií. Cílem této spolupráce je vývoj softwarové platformy, která umožní zákazníkům shromažďovat, vyhodnocovat a využívat data tak, aby vylepšili své vlastní postupy. Za tímto účelem Kuka zakládá novou pobočku s názvem connyun, který vznikl spojením anglického slova „connect“ a čínského „yun“, jenž znamená cloud. Cílem této aktivity je vytvořit cloudovou platformu v duchu Průmyslu 4.0, která umožní vzájemné propojení a komunikaci nejen mezi stroji, ale i mezi lidmi. „Našim zákazníkům chceme nabídnout přístup k širokému ekosystému partnerů. Vyzýváme partnery i start-upy, aby na naší platformě nabízeli své služby. S našimi vlastními řešeními a širší škálou partnerských řešení pak můžeme nabídnout zákazníkům velkou šíři výrobních a logistických optimalizací,“ říká Christian Schlögel, technický ředitel Kuka a ředitel společnosti connyun. Pro ty, kdo zatím hledají Jednou z nejúspěšnějších doprovodných akcí Hannoverského veletrhu bylo letos Fórum Průmysl 4.0 se setkává s průmyslovým internetem. Důvodem je nepochybně to, že průmyslový internet nezvratně bit za bitem mění tvář výrobního světa a otevírá nové možnosti pro další růst a vyšší efektivitu. Průmyslový internet věcí ale také vyvolává řadu problémů a obav, na které lidé hledají odpovědi. Výsledkem konečného sčítání je, že se tohoto fóra aktivně zúčastnilo více než 8300 odborných návštěvníků, kteří zde měli možnost vyslechnout si a diskutovat s největšími odborníky z celého světa. Skupinu specialistů, kteří vedli odborné diskuse, tvořili mimo jiné zástupci společností Siemens, GE Digital, Kaspersky Lab a mnoho dalších. Organizátorem akce byly veletrhy Deutsche Messe a Konsorcium průmyslového internetu (IIC). Fórum proběhlo pod záštitou Spolkového ministerstva školství a výzkumu a Spolkového ministerstva hospodářství a energetiky. Diskuse se na letošním fóru zaměřily mimo jiné na standardy pro komunikaci v průmyslovém internetu věcí. To proto, že Průmysl 4.0 umožňuje vzájemnou propojenost a integraci napříč hranicemi i firmami a napříč různými hodnotovými řetězci, což není možné bez existence vhodných norem a komunikačních standardů. Dalším klíčovým bodem diskuse byla bezpečnost, protože robustní zabezpečení IT je životně důležité pro veškerou integritu výrobních procesů, které se týkají většího počtu firem. Hovořilo se zde o celé řadě cloudových řešení, o možnostech ochrany podnikových dat, se kterými se pracuje v cloudech apod. Velkým tématem byly rovněž zcela nové obchodní modely, které vznikají na platformě Průmyslu 4.0. Prediktivní údržba 4.0 Opravovat strojní díly až poté, co přestanou fungovat, to už je minulostí. V současné době je díky pokročilé technologii čidel a inteligentních systémů pro analýzu dat možné předpovídat poruchy a proprovádět údržbu dříve, než dojde ke skutečnému výpadku. V dnešním rychle se rozvíjejícím prostředí Průmyslu 4.0 jsou stroje, komponenty i obrobky vzájemně digitálně integrovány a schopny spolu „hovořit“. Tato data pak lze průběžně sbírat a kombinovat je s informacemi z jiných systémů (například ERP), analyzovat je a následně předpovědět správný časový okamžik, kdy by měla proběhnout údržba. Předpokládá se, že tento nový přístup k údržbě – známý jako prediktivní údržba, zkráceně PdM, bude schopna předpovědět hrozící výpadky dříve, než doopravdy nastanou, zrychlí procesy generálních oprav a eliminuje dlouhodobé výpadky ve výrobě. Prediktivní údržba se někdy také označuje jako „další evoluční fáze konvenčních strategií údržby“. Schopnost omezit nebo dokonce vyloučit nepředvídané prostoje a s tím spojené výrobní ztráty se pochopitelně odrazí do vyšší produktivity. Údržba a servisní náklady přitom klesají a kvalita výroby a spolehlivost plánování naopak rostou. Tento nový, mnoha miliardový trh se ale nestává výhradní doménou poskytovatelů automatizace a hardwaru. V současné době investují velké prostředky do uspokojení rostoucí poptávky po PdM řešeních převážně mezinárodní poskytovatelé IT, jako je SAS, SAP, IBM nebo Bosch Software. Andrea Cejnarová Hannover
