Další rok je za námi, a to i ve světě automobilů bývá důvodem ohlédnout se zpět a připomenout si některé pozoruhodnosti. Během minulých 12 měsíců podaly nové impulzy pro blízkou i vzdálenější budoucnost. Jakým směrem dál ve vývoji a výrobě automobilů napovídá studie Genesis prezentovaná firmou Edag, která má v popisu práce vývoj v oblasti automobilů, výrobních zařízení a optimalizaci jejich procesů. Provedením svého povrchu připomíná Genesis strukturu želvího krunýře. Kromě zdroje inspirace pro design je zajímavé, že studie vytvořená pomocí systému Additive Manufacturing, což je technika velmi podobná 3D tisku, umožňuje rychlou výrobu celé karoserie nanášením jednotlivých vrstev termoplastických látek na sebe a jejich zpevnění kompozitními materiály. Elektrický pohon proniká i do sportovních vozů. Lichtenštejnské centrum vývoje a výzkumu nanoFLOWCELL AG však přišlo se studií e-Quant. Svoje čtyři elektromotory o celkovém výkonu 480 kW napájí z akumulátoru na principu mokrých článků Flowcell. Patent byl udělen NASA již v roce 1976. Čtyřsedadlový vůz zrychluje na stovku během 2,8 s, jeho maximální rychlost je 380 km/h a dojede údajně až 600 km. Do automobilové budoucnosti míří také bezvzduchové pneumatiky Air Free z recyklovatelných materiálů, jimiž Bridgestone vybavil koncept malého vozu Toyota. Již druhá generace těchto pneumatik má dále optimalizovanou strukturu paprsků z pevné a zároveň pružné pryskyřice, takže ultralehká jedno- až dvoumístná vozidla si s nimi troufnou jet rychlostí až 60 km/h. Další vývoj konceptu bezvzduchové pneumatiky má šanci stát se ekologičtějším produktem nežli jsou aktuální pneumatiky klasické konstrukce. Dá se předpokládat, že do automobilového sportu razantně vstoupí i vozy s alternativním pohonem a jsou automobilky, které takové prototypy už na závodní dráhu posílají. Bezesporu zajímavým závodním vozem tohoto střihu je japonský Nissan ZEOD RC (Zero Emission on Demand Racing Car). Ovšem jeho označení jako bezemisní je poněkud zavádějící, protože toto platí pouze v určitém časovém intervalu jízdy, kdy zadní kola pohání dvojice elektromotorů. Těm totiž posléze pomáhá benzínový tříválec, takže je třeba hovořit o pohonu hybridním. I když v loňském závodě Le Mans skončil po necelých 20 min jízdy, určitě stojí zato se pokochat jeho neobvyklými, byť aerodynamicky zdůvodnitelnými tvary včetně menšího rozchodu předních a širokého rozchodu zadních kol. Nové vývojové středisko, které Mercedes- Benz otevřel nedávno v Pekingu, má i svoje designérské studio. Obdobně jako dalších 5 roztroušených po celém světě s podřízeností hlavnímu studiu v německém Sindelfingenu, má i čínské středisko ve svých projektech zohledňovat místní kulturu a trendy. Už první studie z Pekingu s označením G-Code propojuje designérskou filozofii značky se specifikou čínského trhu. Studie představuje vůz nové kategorie SUC (Sports Utility Coupé), u které se jeho tvůrci nechali inspirovat moderním životním stylem a vášní pro elektroniku mladších vrstev asijské společnosti. Podle průzkumu má tato generace upřednostňovat především pohodlné a sportovně laděné crossovery. Autonomní jízda je téma, kterým automobilová branže žije. O to zajímavější je, že s prototypem zcela samostatně se pohybujícího vozu nepřišla automobilka, ale internetový koncern Google. A těchto prototypů, kde už nenajdeme ani volant, ani plynový pedál, natož brzdu a rozjedou se na rychlost 40 km/h, má být vyrobena celá stovka. Překvapení pro automobilky to bylo hodně velké, nicméně po opadnutí emocí se jejich šéfové shodli na tom, že koncern, který nepatří do automobilové branže, může do světa mobility přinést potřebný čerstvý vítr. To už ale mezitím vešlo ve známost, že Google v žádném případě sám tyto automobily stavět nehodlá. Pavel Biskup
