Během své nedávné návštěvy v České
republice hovořil designér Martin Uhlárik
o současných trendech v automobilovém
designu, o nejnovějším konceptu dodávky
NV200 a popsal také činnost evropské
kolébky designu modelů Nissan – Europe
Design Center v Londýně.
Martinu Uhlárikovi je 37 let a narodil se v
Kanadě, jeho rodiče však pocházejí z bývalého
Československa. Deset let své profesionální
kariéry se věnoval interiérovému designu vozidel,
poslední čtyři roky se zaměřuje na návrhy
automobilových exteriérů, zejména pak konceptů.
Už brzy bude moci veřejnost spatřit
výsledek práce tohoto designéra. Podílel se
totiž na tvorbě konceptu dodávky s označením
NV200, který si svůj celosvětový debut odbude
na autosalonu v Tokiu. Tento koncept doslova
revolučně přistupuje ke komerčnímu designu
lehkých užitkových vozidel.
„Designéři většinou v prvním stádiu vývoje
určitého modelu pracují manuálně, to znamená
ručně kreslí na papír. Následně však
tyto návrhy naskenují do počítače a dále
pracují v prostředí speciálních grafických
programů. V našem studiu však vytváříme
i modely v 3D provedení, v měřítku 1:1. Nejlépe
tak dokážeme návrh vnímat jako celek, případně
ho dále formovat do konečné podoby,“
říká Uhlárik
Do procesu návrhu designu vozidla vstupují
i další faktory, jako například takzvané
„pevné body“, které přesně definují vývojoví
inženýři. Většinou jde o přesné rozměry
vozidla, umístění podvozku a motoru, jednoduše
jde tedy o prostor, který je vyčleněný
na technologie a do kterého nesmí designér
v žádném případě zasáhnout. Při návrhu si
musí designér také jasně uvědomit, jaký je asi
člověk, pro kterého je daný model určený, jaké
má zájmy, jaký je jeho životní styl - musí si
ho umět dokonale představit. To znamená, že
cílová skupina hraje velmi významnou roli.
„Při samotné realizaci se nejdříve přibližně
rok sestavuje koncept, další dva
roky trvá, než se to celé posune do sériové
výroby. A právě to je období, kdy probíhá
neustálý boj mezi všemi, kdo jsou do
tohoto procesu zapojeni. Autor konceptu
tak má co dělat, aby se mu v závěrečném
stádiu podařilo zachovat takový design,
který se co nejvíce přibližuje jeho prvotní
myšlence. To je asi ta nejtěžší část celého
procesu. Při tvorbě interiéru musíme přihlížet
na množství aspektů, jako například
ergonomie, komfort, viditelnost vozovky,
umístění palubní desky, rádia a ovládacích
prvků. Designérovi to do jisté míry svazuje
ruce, a proto z pohledu kreativity a umělecké
tvorby design exteriéru poskytuje mnohem
větší svobodu. Je to více o emocích
a umění.
Obvykle se designéři dělí na interiérové
a exteriérové. Designérská centra společnosti
Nissan jsou jedny z mála, kde se designéři
mohou podílet na tvorbě obou těchto
částí. V neposlední řadě je potřeba také
zmínit, že designér se nestará pouze o to,
zda-li se jedno auto líbí veřejnosti více než
druhé, ale musí také neustále sledovat nové
trendy, inovativní řešení, technologie, materiály
a přemýšlet o tom, jak by je co nejlépe
využil a zakomponoval do vozidla.“