Optika je jednou z nejvíce se rozvíjejících oblastí, jež intenzivně proniká do všech odvětví průmyslu. ČR se v tomto směru řadí mezi lídry — české firmy zaměřené na optiku patří ve světě k technologické špici.
Jaké možnosti skýtají nové metody či inovativní přístroje českému průmyslu? O tom diskutovali účastníci odborného workshopu, který uspořádal v závěru roku 2021 Český optický klastr. Ramanův spektrometr Úvodní část konference patřila vývoji inovativního přístroje pro komerční využití — Ramanova spektrometru. „Ve světě je pouze jedna firma, která podobné spektrometry nabízí. Náš však dosahuje lepších parametrů hned v několika ohledech,“ řekl Josef Kapitán, vědec z katedry optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který se na jeho vývoji podílel. Spektrometr umožní využít velký potenciál techniky Ramanovy optické aktivity od základního výzkumu v oblasti interakce světla s molekulami po průmyslové aplikace, např. v oblasti charakterizace syntetizovaných chirálních molekul při vývoji nových léčiv. „Naše data nasvědčují, že jsme schopni určovat enantiomerní přebytek s vyšší přesností než jiné analytické techniky dostupné na trhu,“ upřesnil Josef Kapitán. Aktuálně mají výzkumníci k dispozici funkční vzorek, díky němuž se jim podařilo získat řadu zajímavých poznatků, které publikovali v odborných časopisech.
Propojení firem s univerzitou Ramanův spektrometr by patrně nevznikl bez spolupráce se společnostmi Zebr a Meopta — optika. A právě o úzké vazbě mezi firmou a univerzitním pracovištěm hovořil Radek Jánský, ředitel strojírny Zebr. Ta měla za úkol zajistit motorizaci a přesné polohování jednotlivých optických členů spektrometru včetně návrhu a výroby optomechanických celků. „Největší výzvou byl vývoj motoru s dutou hřídelí pro velkou optiku. Po zjištění, že žádné z komerčních řešení nevyhovuje požadavkům, jsme se rozhodli celý motor vyvinout,“ uvedl Radek Jánský. Výsledkem je unikátní motor, který posunul celkové parametry spektrometru a je i samostatně využitelný pro další aplikace. „Aktuálně pracujeme na výrobě prototypu celého spektrometru, který bude vyráběn již kompletně ve firmě Zebr,“ upřesnil Jánský. V rámci přednášky vyzdvihl důležitost osobních vazeb při komercializaci, která má svá specifická úskalí a je klíčová zejména pro zapojené firmy. Podle Jánského nebývá tato fáze už většinou podporována externími zdroji, přitom je spojena s nemalými náklady.
Rozvoj numerické simulace „Numerické simulace jsou v posledních několika letech jedním z mocných a hojně používaných nástrojů při vývoji nového výrobku,“ uvedl v další prezentaci Jiří Vlk, R&D ředitel druhé spolupracující společnosti Meopta — optika. Podle jeho slov dokáže firma pomocí numerických simulací predikovat chování výrobku, optimalizovat jeho konstrukci a zkrátit tak čas vývoje. Tyto nástroje jsou v současné době používány napříč obory a pokrývají snad všechny vývojové skupiny. „V případě Meopty neřešíme pouze jednu vědní oblast, nýbrž pokrýváme vše od vývoje optiky a mechaniky přes měřicí zařízení až po montáž. Pro nás jde o zásadní oblast, bez níž bychom nemohli být konkurenceschopní,“ konstatoval Jiří Vlk.
Automatizovaná kontrola Další významnou společností v oblasti optiky, která zavádí inovace nejenom do výroby, je Hella Autotechnik Nova. Pavel Tuček, produktový manažer firmy, ve své přednášce hovořil o technologických inovacích při automatické dekorativní kontrole komponent pro osvětlovací techniku, kterou má Hella již plně nasazenou. Věnoval se zejména nejnovějším technologiím, jak v podobě komerčně dostupných řešení, tak jejich unikátnímu vývoji. Představil komplexní metody vizuální kontroly pro různé díly, a to jak transparentní, tak reflexivní. „Přínos automatizované kontroly v našem závodě spočívá zejména v minimalizaci ruční manipulace s komponenty a včasné identifikaci možných chyb. Její zavedení je však spojeno s rostoucími požadavky na kvalifikovaný personál, který musí být do prvotních fází zapojen,“ doplnil Tuček.
Podpora inovativních firem Nejdůležitější výsledky vědy a výzkumu jsou ty, které se podaří uplatnit v praxi a mají reálný dopad na společnost a její vývoj. To je motto inovačních agentur, které pomáhají inovativním firmám v jejich podpoře. O vytváření a kultivaci inovačního ekosystému pohovořil Tomáš Dostál, krajský RIS3 manažer Inovačního centra Olomouckého kraje. „Pořádáme akce zaměřené na propojování aktérů v regionu, jako jsou match-makingy, odborné workshopy, a nabízíme služby zaměřené na rozvoj inovativních firem. Např. program ICOK Platinn, který poskytuje konzultace zkušených expertů v oblastech, jako jsou business development, optimalizace procesů, zajištění finančních zdrojů či partnerství pro vývoj produktů a služeb,“ vyjmenoval Tomáš Dostál. V přednášce představil i další programy, např. ICOK Digi, který kromě jiného provádí komplexní digitální audit a benchmark konkurence nebo konzultace expertů na bázi programu ICOK Platinn. Na podporu začínajících podnikatelů vznikl program Našlápnu TO. „Rád bych upozornil na možnost získat finanční podporu až 425 tisíc korun na přípravu projektu nebo studie proveditelnosti k projektu z oblasti výzkumu, vývoje nebo inovací s pozitivním dopadem na Olomoucký kraj. Tyto tzv. asistenční vouchery budou k dispozici do konce dubna 2022. Umíme pomoci i s jejich administrací,“ uvedl Dostál.
I start-upy mohou měnit svět Příklad úspěšného start-upu, kterému pomohla právě podpora inovační agentury, představil Jan Neuman, ředitel spin- -offu NenoVision z CEITEC VUT. Jeho firma vyvinula doplněk elektronového mikroskopu umožňující 3D zobrazení důležité např. pro výzkum solárních článků nebo mikročipů. Podle něj fungující lokální ekosystém, účinná podpora komunity a sdílení zkušeností výrazně zvyšují šanci úspěšného přenosu inovací do reálného světa. Ze své zkušenosti hovořil o podpoře inovační agentury JIC. „Kromě cílených programů vás dokáže propojit na správné lidi. Řada začínajících firem, které využily služby JIC, je dnes globálně úspěšná a umí z Brna měnit svět,“ argumentoval Neuman. Jedním z příkladů, jak lze z ČR „měnit svět“ a řešit globální témata, je podle něj např. Green Deal. „Jde o změny, které udělat musíme. Zároveň se neobejdou bez významného vlivu vědy a inovací, což je obrovská příležitost pro start-upy a transfer technologií. I my v NenoVision se systematicky zabýváme tím, jak naše mikroskopy mohou pomoci ve vývoji lepších baterií, solárních článků a obnovitelných materiálů,“ doplnil Neuman.
Klastr chce spojovat Konferenci završil přednáškou o možných formách podpory spoluprací mezi firemní a výzkumnou sférou ze strany Českého optického klastru Kamil Krč, jeho projektový manažer. „Zlepšování podmínek pro vznik výzkumně-vývojových spoluprací na inovativních projektech v různých oblastech optiky je jedním z našich cílů. Každý z více než 30 členů disponuje unikátními znalostmi i pokročilými technologiemi. Pokud ovšem dva nebo více z nich spojí své síly, nápady a know-how do společných projektů, mají větší šanci uspět ve světovém měřítku,“ uvedl Kamil Krč. Kromě propojování členů, pořádání odborných workshopů atd. klade klastr důraz i na internacionalizaci a snadnější uplatnění výzkumných výsledků a inovačních produktů členů klastru ve světě. Takový cíl si však žádá dostatek finančních prostředků, mj. formou dotací, ať už z očekávaného programu OP TAK, programů Technologické agentury ČR, nebo z dotačních programů EU. „Důležitá pak bude i plánovaná odborná pomoc s přípravou dotačních projektů nejen ze strany klastru, ale také např. partnerských inovačních center, jako jsou JIC nebo ICOK,“ uzavřel Kamil Krč. /dr/
