Stejně jako na loňském plastikářském veletrhu K v Düsseldorfu patřil i na nedávném MSV v Brně k největším magnetům celé přehlídky stroj Freeformer od společnosti Arburg. Toto zcela originální zařízení na výrobu plastových dílců funguje na aditivní bázi a slibuje výrazné zefektivnění malosériové výroby. Zcela právem získal v Brně jednu ze zlatých medailí MSV. Společnost Arburg toho však samozřejmě nabízí mnohem více: od standardních vstřikovacích strojů přes robotické buňky k nim až po technologii Metal Injection Moulding. O všech těchto tématech jsme na letošním MSV hovořili s ředitelem české pobočky Arburgu Ing. Jaroslavem Novákem. Česká společnost Vibrom nedávno oficiálně představila výrobní technologii MIM, kterou u nás jako jediná komerčně provozuje a jejíž součástí jsou i vaše vstřikovací stroje; můžete tuto technologii přiblížit? Technologie MIM se zrodila již před desítkami let v USA a na Tchaj-wanu. Je větví obecnějšího výrobního postupu, jehož název je PIM (Powder Injection Moulding). Ten se rozpadá do dvou skupin – na výrobu z keramických materiálů (CIM – Ceramic Injection Moulding) a výrobu z kovů (MIM – Metal Injection Moulding). K jejímu masivnějšímu rozvoji dochází v minulých 15 letech, a to především díky společnosti BASF, která začala na trh dodávat speciální materiály, z nichž se vyrábí. O struktuře technologií MIM lze obecně říci, že Asie dominuje ve výrobě drobných dílců určených především pro IT. Tamní dodavatelé jsou totiž na rozdíl od těch západních schopni vyrábět ve velkých sériích a rychle reagovat na nové požadavky zadavatele. V USA se technologie MIM používá ve zbrojním průmyslu, v Evropě pak především ve zdravotnictví, ale stále více se prosazuje i v automobilovém průmyslu, například při výrobě turbodmychadel. Které firmy nebo instituce kromě Vibromu disponují v současné době v České republice touto technologií? Dnes má v ČR stroje na MIM například Technická univerzita v Liberci nebo Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Jaké jsou výhody technologie MIM? Hlavní výhodou této technologie je, že se s ní dají zpracovávat materiály, které jsou jinak obrobitelné jen obtížně, třeba titan. A co postoj Arburgu k dnes tolik propagovanému 3D tisku; považujete jej za přímou konkurenci vašemu novému zařízení Freeformer, které rovněž pracuje na aditivní bázi? Arburg 3D tisku konkurovat nechce a své zařízení Freeformer prezentuje tak, že to není 3D tiskárna. 3D tisk je dnes velmi populární, hovoří se například o tom, že jeho prostřednictvím lze vyrábět lidské orgány. To je samozřejmě z velké části utopie. V reálných podmínkách jsou v současné době 3D tiskárny vhodné pro návrháře a výrobu modelů. Základní nevýhodou 3D tiskáren totiž je, že používají speciální materiál. Freeformer oproti tomu pracuje s běžným granulátem používaným ve vstřikovacích strojích a výrobky z něj vzniklé jsou srovnatelné s výrobky vylisovanými standardním způsobem. Náklady na provoz Freeformeru jsou navíc mnohonásobně nižší než na provoz 3D tiskáren. Jejich pořizovací hodnota je sice relativně nízká, pohybuje se v desítkách až stovkách tisíc Kč, ale výrobní materiál je drahý, stojí třeba 20 až 50 eur za 1 kg. Freeformer je v tomto ohledu 50krát levnější, protože do něj sypete materiál za zhruba 1 euro. Arburg tedy nyní říká: jsme výrobci tradičních vstřikovacích strojů, na nichž lze dělat velké série, ale začínáme nabízet produkt, na kterém bude možné ekonomicky provozovat kusovou nebo malosériovou výrobu. Dodat je třeba ještě to, že jak je u Arburgu zvykem, když něco prodává, poskytuje k tomu plnou podporu. Společnost se proto rozhodla, že pro firmy, které budou v budoucnu Freeformery používat, vybuduje po světě 5 až 6 center servisní podpory. V Německu budou tři centra, jedno v USA, jedno v Asii a 6. centrum, určené pro střední Evropu, bude u nás v Brně. Právě díky tomu se nám Freeformer podařilo získat pro naši expozici na MSV. Oficiálně totiž zatím žádný Freeformer neopustil Německo. Jaký je o Freeformer zájem? Po loňském veletrhu K, kde se Freeformer poprvé představil, byl zájem tak obrovský, že vedení společnosti až zaskočil. Bylo proto rozhodnuto, že nultá série, tedy zhruba 20 strojů, bude určena pouze pro Německo. Celosvětově se Freeformer má prodávat od počátku druhého čtvrtletí příštího roku. Existují v současnosti nějaké technické modifikace tohoto stroje? Freeformer se v současné době vyrábí ve dvou provedeních, s jednou hlavou a 5osým stolem a se dvěma hlavami a 3osým stolem. Mnohem větší zájem je o stroj se dvěma hlavami, protože umožňuje vyrábět i vícekomponentní dílce nebo dílce se složitou geometrií, kdy je třeba aplikovat podpůrný materiál. Jak dlouho trval vývoj Freeformeru a pokračujete v něm dále? Vývoj Freeformeru trval asi 8 nebo 9 let a získali jsme na něj několik patentů. Výrobní princip je totiž zcela originální, opačný než ve 3D tiskárnách. V nich podložka pevně stojí a pohybuje se hlava, která vrství materiál, ve Freeformeru naopak stojí jednotka, která dávkuje, a pohybuje se stůl. Ve vývoji pokračujeme, oficiální informace sice nemám, ale myslím si, že současná verze bude v prodeji rok či dva, pak přijde nová verze. Momentálně se soustředíme především na vypilování speciálního softwaru, který ve Freeformeru transformuje konstrukční návrh do nanášení jednotlivých vrstev plastu. Kolik bude Freeformer stát? Zatím nemáme pevné ceníky, ale cena by se měla pohybovat kolem 140 000 eur, což je částka srovnatelná s náklady na pořízení vstřikovacího stroje. Registrujete zájem o vaše robotické buňky – URA moduly? Zájem o ně registrujeme, ale nemohu říci, že by se prodávaly po desítkách kusů jako housky na krámě, protože v oblasti automatizace se jedná o projekty dlouhodobějšího charakteru. V této době evidujeme tři čtyři zájemce, kteří se rozhodují, toto rozhodování je však podmíněno tím, zda jim bude potvrzen přislíbený projekt. Zastavme se u hodnocení letošního roku z ekonomického hlediska... Letošní rok je pro Arburg jak v České republice, tak celosvětově nejlepším rokem v historii firmy. Daří se v Evropě i Severní Americe, trochu problematická je Jižní Amerika a Čína, celkově však jde o rekordní rok jak počtem prodaných strojů, tak z hlediska obratu. Již na konci září měla naše pobočka splněný plán a očekáváme, že v ČR náš obrat výrazně překročí 500 milionů Kč. Mateřská firma v letošním roce také zcela určitě překročí hranici 500 milionů, avšak v eurech. Ještě do konce letošního roku musíme dodat kolem 60 strojů, a když k tomu připočtete, že v prosinci je již problém sehnat kamiony, které jezdí pro vánoční trh, tak je to problém nejen výrobní, ale i logistický a servisní. Instalace nového vstřikovacího stroje totiž trvá v průměru dva dny, takže v případě 60 strojů se jedná o 120, ale spíše o 150 servisních dnů. Českou pobočku Arburgu vedete od jejího založení, jak její působení na trhu hodnotíte? V Arburgu pracuji již 21 let (letošní rok je mým posledním ve funkci ředitele české pobočky, nadále však budu ve firmě aktivní coby konzultant), mohu si tedy takové zhodnocení dovolit. Obecně lze říci, že plastikářské odvětví v ČR je na vysoké úrovni a naši kolegové z Německa je velmi respektují. Říkají, že ve střední a východní Evropě patříme k absolutní špičce a mezi úrovní českého a německého plastikářského průmyslu není výraznější rozdíl. Když jsme zde před 21 lety začínali, tak se kupovaly stroje nejjednoduššího provedení a za nejnižší cenu. Dnes jsou stroje hlediska technické specifikace, vybavenosti nebo automatizace na takové úrovni, že často překračují i německé standardy. K nejvýznamnějším momentům v naší historii patřila stavba brněnského centra před 11 či 12 lety. Začínali jsme totiž v Praze v pronajatých prostorách a až následně padlo rozhodnutí, že naše aktivity narůstají natolik, že si zasloužíme vlastní objekt, kde bychom mohli zákazníkům poskytovat i školení a technickou podporu. Zde je třeba upozornit na to, že oproti zvyklostem Arburgu stavět vlastní objekty pobočkám až po 10 až 15 letech, během nichž musejí prokázat životaschopnost, v našem případě padlo rozhodnutí velmi rychle, asi čtyři roky po založení pobočky. V tomto ohledu patříme k výjimkám. V současné době má naše pobočka kolem 30 zaměstnanců, ale vzhledem k tomu, že nyní rozšiřujeme kapacity, předpokládáme, že do dvou let budeme zaměstnávat zhruba 40 pracovníků. Počítám do toho i naši organizační složku v Martině, kde momentálně máme 5 lidí. Chceme posílit především servisní kapacity, ale také v oblasti automatizace. Hodláme tak zareagovat na trend z posledních let, kdy stále více zákazníků, především z automobilového sektoru, od nás požaduje nejen dodávku samotného stroje, ale i uceleného pracoviště, tzn. vstřikovací stroj vybavený automatizací, manipulátorem nebo 6osým robotem, kamerovým systémem či montážním pracovištěm. Zejména v automobilovém průmyslu je totiž velký tlak na to, aby výroba byla maximálně kvalitní a s minimem lidského faktoru. Proto nyní budujeme nové prostory na sestavování těchto pracovišť a jejich oživování. Chceme si rovněž vybudovat vlastní konstruktérské kapacity. Petr Jechort