ILA 2008 Berlin Air Show: výkladní skříň leteckého a kosmického průmyslu

Ve dnech 27. května až 1. června 2008 patřila jižní část letiště Berlín – Schönefeld dalšímu, v pořadí již 97. ročníku aerosalonu ILA (Internationale Luft- und Raumfahrt Ausstellung), známému nyní též pod názvem Berlin Air Show. Výstava ILA 2008 si podle statistik opět nemohla stěžovat na nezájem vystavovatelů i návštěvníků – odborníků a příznivců letectví a kosmonautiky. Ba naopak, počtem 1127 zúčastněných výrobců a služby poskytujících společností ze 37 zemí světa si do kroniky zapsala další rekord. V porovnání s předchozím ročníkem šlo o více než 10procentní nárůst. Podobně tomu bylo rovněž u specialistů a obchodníků, kterým byly vyhrazeny první čtyři dny aerosalonu. Do jeho 13 hal i expozic na venkovní ploše o úhrnné rozloze 250 000 m2 jich zavítalo 120 000, celkový počet návštěvníků dosáhl téměř čtvrt milionu. Letos bylo dále možné prohlédnout si více než 330 nejrůznějších typů civilních a vojenských letounů a vrtulníků, z nichž se nemálo představilo i při každodenních letových ukázkách. O jejich zpestření se postaraly akrobatické skupiny Patrouille Suisse, The Blades a Sarang. Neméně zajímavé byly též expozice bojových letadel německých ozbrojených sil a amerického vojenského letectva. Partnerským státem Indie ILA 2008 dále připomněla 60 let od zahájení Berlínského vzdušného mostu. V jeho rámci letectva USA a Velké Británie zásobovala potravinami a topivem po 15 měsíců obyvatele západního Berlína, na který uvalila vojska někdejšího Sovětského svazu blokádu. Právě expozici věnovanou této rozsáhlé akci si vybrala pro oficiální zahájení výstavy ILA 2008 dne 27. května německá kancléřka Angela Merkelová. S nefalšovaným zájmem si pak prohlédla nejvýznamnější stánky aerosalonu a ocenila jeho význam slovy: „ILA je výkladní skříní leteckého a kosmického průmyslu.“ Doprovázel ji přitom ministr obrany Indické republiky Arakkaparambil Kurina Antony. Tuto zemi totiž letos organizátoři - Spolek německého leteckého a kosmického průmyslu BLDI (Bundesverband der Deutschen Luft- und Raumfahrtindustrie) a agentura Messe Berlin - vybrali za partnera Berlin Air Show. Proč? Německé firmy spolupracují s indickými podniky na vývoji a produkci letadel již čtyři desítky let a navíc je tento stát velmi perspektivním trhem pro aerokosmickou techniku starého kontinentu. Indický letecký a kosmický průmysl této první příležitosti k rozsáhlé a všestranné prezentaci svých aktivit v Evropě nesporně využil. V expozicích, zabírajících jednu z hal, se ukázal prostřednictvím modelů kupříkladu domácí supersonik LCA (Light Combat Aircraft) Tejas, neméně zajímavé byly též bezpilotní vzdušné prostředky Lakshya a NISHANT. V sekci věnované indické kosmonautice byly k vidění rakety včetně nejvýkonnějšího nosiče GLSV s nosností 2000 kg na geosynchronní přechodovou dráhu. Nicméně návštěvníci budou na indickou účast vzpomínat především díky lehkému víceúčelovému vrtulníku Dhruv, jenž se prosazuje ve vojenském i civilním sektoru. S jeho čtyřmi exempláři v nepřehlédnutelně pestrém zbarvení totiž každé odpoledne skotačila na berlínské obloze již zmíněná akrobatická skupina Sarang (Pávi). Vodík již zamířil i do letadel Berlínský aerosalon bývá zpravidla skoupý na novinky v letecké technice. Pro její výrobce jsou totiž atraktivnější výstavy pořádané v Paříži a ve Farnborough. Přesto se na venkovní ploše a v halách ILA 2008 našla řada pozoruhodných exponátů. Mezi ně se bezesporu řadil první letoun na světě poháněný elektromotorem napájeným tzv. palivovými články. Zrodil se ve výzkumném středisku Boeing Research and Technology Center v Madridu, které je součástí proslulého vývojového komplexu Phantom Works. Zkušební exemplář „elektroletu“ byl odvozen z dvoumístného sportovního stroje Dimona a zahájil letové testy teprve nedávno, letošního 22. dubna. Pokud jde o výkony, letoun s tímto nekonvenčním a ekologicky ohleduplným pohonem dokáže vyvinout rychlost až 100 km/h, ale jeho vytrvalost zatím není příliš velká – činí jen 20 minut. Palivové články, vyvinuté a vyrobené francouzskou firmou Michelin, dále nesl letoun Airbus A320 FCD (Fuel Cell Demonstrator) německého výzkumného ústavu DLR (Deutsche Zentrum für Luft- und Raumfahrt). Byl upraven z běžného proudového dopravního stroje, přičemž uvedený zdroj energie slouží k napájení palubní elektrické soustavy. Jeho zkoušky probíhají v rámci programu ATRA (Advanced Testing and Research Aircraft). Do budoucna se uvažuje o tom, že by palivové články mohly v letadlech nahradit tzv. pomocné zdroje energie APU (Auxiliary Power Unit). Ty vyrábějí elektrickou energii spalováním leteckého petroleje, takže okolí zamořují škodlivými emisemi ve výfukových plynech. Mezi letadly, která absolvovala letos na Berlin Air Show světovou premiéru, byla sportovní a turistická pětisedadlovka DA50 SuperStar od rakouské firmy Diamond. Jde o pohledný dolnoplošník s ocasními plochami ve tvaru T, o jehož pohon se stará přeplňovaný pístový motor o výkonu 261 kW (350 k). Za pozornost stojí kvalitní avionika: piloti mají k dispozici například tři barevné grafické displeje, běh motoru řídí elektronický systém FADEC (Full-Authority Digital Engine Control). Tyto prvky výbavy nejsou v letounech dané kategorie zatím obvyklé. Mezi světové debutanty Berlin Air Show dále patřil lehký dvoumístný vrtulník Neo, jenž vyvinula dosud neznámá firma Youngcopter z Mainzu a který by měl být v dohledné době zalétán. Vzhledově však vyhlíží jako zmenšenina vrtulníku MD 520 od americké firmy MD Helicopters a používá též systém NOTAR (NO Tail Rotor), jenž nahrazuje klasickou ocasní vyrovnávací vrtuli. Premiérový vrtulník je vyroben z kompozitních materiálů, pohonnou jednotku tvoří 134kW (180k) rotační motor Neosis. Li belle v moderním provedení Mezi zajímavé exponáty ILA 2008 se dále řadila půvabná obojživelná dvousedadlovka S-Ray 007 od firem Dornier Technologie a Steinbeis. Z koncepčního pohledu ji lze považovat za reminiscenci na amfibii Libelle, kterou profesor Claude Dornier zkonstruoval v roce 1921. Stroj je poháněn motorem Rotax o výkonu 85 kW (114 k) a vybaven elektricky zatahovacím tříkolovým podvozkem. V Berlíně se dále ukázal turbovrtulový obchodní letoun SOCATA TBM850, který vychází z typu TBM700. Je ale výrazně zdokonalen kupříkladu aplikací tzv. skleněného kokpitu s moderní avionikou Garmin G1000 a dostal architektonicky nově ztvárněný interiér. Stroj vstoupil do sériové výroby počátkem letošního roku a již zaznamenal pozoruhodné odbytové úspěchy. Návštěvníci aerosalonu ILA 2008 jistě nepřehlédli ani nezvykle tvarovanou maketu nového letounu, která zdobila expozici firmy Cirrus Design. Znamenalo to jediné: tento výrobce, jenž se dosud specializoval na sportovní letadla s pístovým motorem, vstupuje do kategorie proudových obchodních strojů (biz-jetů). Letoun pro pilota a až šest cestujících, nazvaný předběžně The Jet, se má stát proudovým dopravním prostředkem pro podnikatele s pilotními ambicemi, a to za co nejpřijatelnější pořizovací i provozní náklady. K pohonu byl již vybrán turbodmychadlový motor Williams FJ33, uložený v gondole na hřbetě trupu. Příchod biz-jetu značky Cirrus se očekává již v roce 2010. Překvapením výstavy Berlin Air Show se stal záměr švýcarské firmy RUAG obnovit sériovou produkci regionálního letounu Dornier 228, jenž se vyráběl v letech 1981 až 1998 v závodě v Oberpfaffenhofenu: ten během devadesátých let připadl společnosti Fairchild Dornier a nyní firmě RUAG. Stroj bude zdokonalen například pětilistými vrtulemi a soudobou avionikou. Jeho draky má firmě RUAG dodávat indická společnost HAL, která tento typ komuteru vyrábí dodnes pro domácí trh. Columbus a J ules Verne ILA pochopitelně poskytuje v souladu se svým názvem prostor také kosmonautice. Za nejatraktivnější exponát bylo letos možné považovat maketu modulu Columbus ve skutečné velikosti, kterou si mohl návštěvník prohlédnout i zevnitř. Tato laboratoř se po vynesení v nákladovém prostoru raketoplánu Atlantis (STS-122) připojila během února 2008 k Mezinárodní kosmické stanici, což lze hodnotit za velký úspěch organizace ESA (European Space Agency). Pozornost budil rovněž vystavený kosmický transportní prostředek ATV (Automated Transfer Vehicle), jehož první exemplář byl pojmenován na počest Julese Verna, i družice připravovaného evropského navigačního systému Galileo. Další exponáty z této oblasti, satelity i nosné rakety, se v modelech představily na stáncích ruských aerokosmických firem. Jak se již stalo tradicí, i letos nabídl Berlin Air Show odborníkům doprovodné programy s více než stovkou konferencí na deset témat. Nechyběly mezi nimi kupříkladu globální bezpečnost dopravy či letectví a ekologie. Za velmi přínosné se ukázalo též doplnění specializovaných sekcí General Aviation Avenue pro všeobecné letectví a vrtulníkové HeliCenter o International Suppliers Center, určený pro jednání dodavatelů komponentů. A konečně, ročník ILA 2008 se mohl pochlubit také řadou kontraktů. O nejhodnotnější - za rovných 5 mld. USD - se postarala letecká společnost Gulfair z Bahrajnu, když u firmy Airbus objednala celkem 35 letounů A320 a A330. Šlo mimochodem o největší civilní objednávku v celé historii ILA. Také proto mohl při oficiálním ukončení Berlin Air Show výkonný ředitel BDLI Dietmar Schrick konstatovat: „Jsme velmi spokojeni s průběhem letošního aerosalonu. Neztratil nic z přitažlivosti pro návštěvníky.“ Zdeněk Odehnal, Berlín