Největší evropský mezinárodní veletrh spotřební elektroniky a domácích spotřebičů IFA, který se letos v Berlíně uskuteční 4. až 9. září, opět přinese řadu zajímavých novinek i náznaků věcí příštích. Již tradičně se v půlročním předstihu v některé evropské zemi vždy koncem dubna koná za účasti více než 300 zahraničních novinářů z téměř 60 zemí světa mezinárodní tisková konference (příznačně pořadateli označovaná slůvkem „globální") se zaměřením na tuto prestižní veletržní akci. Letos se uskutečnila na Maltě. V tuto jarní dobu, jak jsme konstatovali i v minulých letech, však mnohé na berlínském výstavišti zúčastněné firmy převážně z konkurenčních důvodů jen nerady odklopují pokličku chystaných inovací, proto zprávy o podzimních novinkách vyplývají spíše z rozhovorů v kuloárech, mezi řádky textů tiskových zpráv a z naznačovaných jinotajů, než z oficiálních sdělení. I tak lze však přiměřeně odhadnout, kudy se vydává současný vývoj ve světě spotřební elektroniky, informačních technologií a tzv. bílé neboli domácí techniky, o čemž veletrh IFA dlouhodobě především je. Z LAS VEGAS DO BERLÍNA Téměř s jistotou lze i nyní říci, že hlavní trendy už naznačil světově největší veletrh spotřební elektroniky International CES (Consumer Electronics Show), který se vždy počátkem ledna koná v nevadském Las Vegas. V tomto milionovém městě v poušti prezentují své novinky tisíce výrobců a přicházejí sem statisíce návštěvníků z celého světa. Navíc americký spotřebitel zpravidla nešetří penězi ani námahy, aby měl hned doma vše, co je tzv. in - a nasměrovat výstavní hity právě na tuto dobu se vždy vyplatí. Ale ani zářijová berlínská IFA, (zkratka je v ponechaném původním názvu z roku 1923 - Internationale Funkaustellung neboli Mezinárodní rozhlasová výstava), nemá v tomto směru menší význam a není vystavovateli nijak podceňována. HVĚZDA NA NEBI POPULARITY: LÉTAJÍCÍ DRONY Tento nový obor zájmu letošního lasvegaského výstaviště je zároveň i odpovědí na otázku, kam se korouhvička vývoje - pro mnohé možná překvapivě - otáčí. Pro své elektronikou ovládané řízení včetně tabletů, smartphonů a nabízené příslušenství, zejména videokamery a fotoaparáty, se pro dálkově řízené bezpilotní systémy nyní otevírá perspektivní tržiště a předváděcí prostor i na veletrzích tohoto typu. Například po výstavišti jich létaly desítky. Někteří vystavovatelé je nechávali létat nad hlavami návštěvníků, ostatní pro ně připravili síťové klece. Další stovky dronů byly jen nehybně postaveny v expozicích, některé ještě ve fázi prototypů. Na fotografii letošní novinka – osobní létající kamera Hexo+ s automatickým vzletem, která na základě instrukcí ohlídá svůj pohyb a natáčí (např. akční sporty) i bez potřeby přímého ovládání Od prvních komerčně úspěšných civilních bezpilotních strojů se celé toto odvětví značně posunulo a vzbuzuje ve veřejnosti čím dál tím větší zájem. Ostatně svědčí o tom i počty dronů, které se ve Spojených státech objevily na loňském vánočním trhu. Drony a další samohybné systémy, původně vyvíjené především pro armádní účely, začínají rychle nacházet uplatnění v řadě sfér lidské činnosti - od monitoringu vzdušného prostoru přes hlídání nemovitostí a sportovní využití, asistenci při výzkumné činnosti a záchranářskou činnost až po odstraňování následků pohrom. Podle výzkumu společnosti CEA bude mít v horizontu 5 let trh s drony dokonce hodnotu přesahující miliardu dolarů (přibližně 22 miliard korun). Už v příštím roce by měl vzrůst zájem o bezpilotní systémy určené pro běžné spotřebitele o 55 procent, což by mělo jejich výrobcům přinést příjmy přibližně 130 miliónů dolarů, tedy téměř tři miliardy korun. Mimochodem, na veletrhu CES své novinky představily na dvě desítky různých výrobců dronů. Zatím se prosazují dvě základní vývojové linie: vrtulníky, většinou čtyřmotorové kvadrokoptéry, schopné přesně manévrovat a vznášet se nad konkrétním místem, případně miniletadla s křídly, při příznivém větru schopná obejít se takřka bez přísunu energie, vydržet déle ve vzduchu a přelétat rozlehlá území. Ceny dronů i u nás klesají, jejich spolehlivost se přitom zlepšuje. Problémem jsou právní, bezpečnostní a další předpisy spojené s jejich provozem. Nelze vyloučit, že časem by se mohly přeci jen zmírnit. To ovšem ukáže čas. VZRŮSTÁ TAKÉ ZÁJEM O ROBOTY A ROBOTIKU Humanoidné roboty FURo-S baví i návštěvníky veletrhůRozšířený pavilon výstavy robotů na International CES rovněž naznačuje kudy se nyní ubírá portfolio výstav tohoto typu. Roboty a robotické přístroje letos obsadily oproti předchozímu ročníku o 25 procent větší výstavní plochu a dnes již představují pestrou škálu variant - od praktických pomocníků v čele s úklidovými stroji až po různé zábavní systémy.Své roboty - propojené třeba s cloudovými službami, ovládané pomocí mobilních tabletů - představilo na CES na ploše 750 m2 více než 18 společností. Uvidíme, jak se tento slibně rozvíjející byznys projeví i v Berlíně. NA VZESTUPU CHYTRÉ AUTOMOBILY To je další trend, který je v poslední době patrný. Nejedná se již třeba pouze o vložený operační systém Android propojující ovládání vozidla s chytrým telefonem s řadou variant využití. Ve vzduchu, jak se zdá, je mnohem více. Na CES to mimo jiné naznačovala i prezentace jízdy vozidla Audi A7 s automatickým řízením, který přijel ze Silicon Valley do nevadského Las Vegas bez nutnosti ovládání vozu řidičem. Dotykový displej jednoho z řady tzv. chytrých automobilůNezvyklý pocit: ruce nikoliv na volantu Na snímku novináři testovaná jízda prototypovým vozem Audi A7 s automatickým řízením na 900 kilometrů dlouhé trase ze Silicon Valley do Las Vegas Bude zajímavé sledovat, co v této oblasti letošní IFA přinese. Není pochyb o tom, že systémy chytrých automobilů propojené s konstrukčně i designově přepracovanými palubními deskami různých modelů, které už neobsahují klasické samostatné ukazatele rychlosti a otáčkoměrů, ale souvislý velký displej (který pochopitelně dokáže zobrazovat podstatně víc), mají s dalšími zařízeními a vnějšími aplikacemi široké pole využití. Od komunikace se satelitními rádii, napojení na webové stránky různých institucí až po odhalování poruch či automatické objednávání servisních prohlídek. Najdou rovněž volné místo pro zaparkování automobilu, umožní jedním dotykem zaplatit parkovné, informují o restauračních, nákupních či ubytovacích možnostech v okolí atd. Osobám ve vozidle nabízejí různé služby, k nimž mimo jiné patří přístup k navigačním systémům, nouzovým voláním, kompletním dopravním informacím, širokopásmovému přístupu na internet a podobně. ZŘEJMÝ NÁKLON JIŽ K 8K OLED TV Veletrh IFA je v posledních letech tradičně zaměřen zejména na rozvoj inteligentní komunikace (SMART communications) mezi všemi produkty, jakými jsou nejen nové televizory s ultravysokým rozlišením a OLED obrazovkami, ale též ULTRA HD projektory, satelitní přijímače, AV receivery, stereo zesilovače, chytré telefony, tablety a v neposlední řadě i chytré hodinky. Jak vyplynulo z workshopů na Maltě i v roce 2015 se berlínské výstaviště ponese v duchu zvyšování kvality obrazu i zvuku, pro které je charakteristické ultravysoké rozlišení (Ultra HD či v jiném označení 4K). Televizory s tímto označením jsou převážně vyrobeny technologií OLED (Organic Light Emitting Diode, česky organická dioda emitující světlo) a vynikají vysokým kontrastem a pestrým podáním barev. Jak napovídá tento pojem, využívá se tu organický materiál založený na uhlíku. Až 55palcový OLED televizor společnosti LG již s neuvěřitelně vysokým rozlišením 8KJe tu však zajímavý posun. Zatímco před rokem bylo čtyřnásobně vyšší rozlišení (4K) oproti současnému Full HD na International CES i veletrhu IFA víceméně „vlaštovkou, které jaro nedělá", tento rok to byl již v Las Vegas spíše standard. Ale začínají se více objevovat i televizory s neuvěřitelně vysokým rozlišením 8K. Například jihokorejská společnost LG na veletrhu IFA nejspíš představí prototyp 55palcového 8K OLED televizoru pod označením Mabinogion. To znamená, že jeho obrazovka má neméně než 33 milionů pixelů neboli 7680 x 4320 pixelů. Oproti současným OLED televizním přijímačům bude mít vyšší jas. Jedná se o přístroj vyrobený v nové OLED továrně LG. (V současné době údajně probíhají v Jižní Korei přípravy na komercionalizaci výsledného produktu. Kromě toho kolují zvěsti, že LG letos představí novou 8K televizi na klasické bázi LCD.) Podstatnou část vystavovatelů na IFA budou však nejspíš nadále tvořit různé typy televizorů (velkých, úzkých i třeba prohnutých) s operačním systémem a řadou různých funkcí, které televizi dělají chytrou. Zde lze očekávat největší počet inovací. Je třeba však připomenout, že u chytrých televizí se zatím žádný operační systém stabilně neuchytil. Dva největší výrobci - LG a Samsung - se vydali rozdílnými cestami a na veletrzích prezentují výsledky aktuálního vývoje svých systémů. LG do Las Vegas přivezl televize se systémem WebOS ve verzi 2.0, Samsung naopak vsadil na Tizen. DOTYKOVÉ TABLETY A SMARTPHONY Ty jsou spolu s televizory jistotou již po několik ročníků veletrhu IFA a ani letos tomu nejspíš nebude jinak. Spekuluje se o nových modelech většiny velkých i méně známých výrobců, samozřejmě i s uplatněním nejrůznějších platforem zaměřených zejména na propojování domácích spotřebičů. Chytrá domácnost se blíží a výrobci se snaží sjednotit ovládání všech spotřebičů do jedné aplikace. Chytrá domácnost by měla být uživatelsky co nejjednodušší. Právě tomuto tématu se věnovala řada přednesených přednášek. Otázkou je, kdy tyto technologie budou levnější, aby se více prodávaly a staly se všední součástí našeho života. To se samozřejmě týká i ostatních oblastí a nomenklatur prezentovaných na berlínském výstavišti. VYCHYTÁVKY NEBOLI WEARABLES V našem slovníku se nyní zabydluje i pojem „wearables". Jde o termín z angličtiny, který je možno doslova přeložit jako „věci k nošení". Tedy oblečení a doplňky, které běžně nosíme, ovšem vylepšené o digitální funkce. Právě ty budou tvořit bezpočet exponátů velkých, ale zejména menších společností a firem. Jedná se například o chytré hodinky různých značek a provedení či o chytré náramky, ale také o různé části smart oblečení. Objeví se též (třeba) chytré rukavice, čepice či dokonce boty, tak jako tomu bylo na IFA v loňském a předloňském roce. Dokonce lze očekávat jistý boom v této oblasti. Po pravdě řečeno, vesměs všechna tato zařízení nabízejí to samé - tedy monitorování informací o tělesné teplotě, tepu či krocích jejich uživatelů, pomáhají sportovcům či pacientům, případně nabízejí nové možnosti komunikace. Najdeme mezi nimi i dávkovač inzulínu řízený IPhonem nebo chytré ponožky analyzující běh. Objevují se však i různé další systémy - třeba prototypy chytrých helem automobilky Volvo, které by mohly snížit riziko dopravních nehod. Je v nich umístěn lokalizátor odesílající data o poloze cyklisty do speciální aplikace na mobilním telefonu. K těmto informacím mají prostřednictvím internetu vozy Volvo přístup. Ve chvíli, kdy hrozí kolize, zobrazí se varování nejen řidiči na displeji ve vozidle, ale zároveň také začne svítit výstražné červené světlo v helmě. Milan Bauman, Malta
