Ve druhé polovině dubna se na italském ostrově Sardinie konala globální tisková konference zaměřená k mezinárodnímu veletrhu IFA, který se letos uskuteční v Berlíně v mírně posunutém termínu 6. až 11. září. Tato tradiční každoroční mediální akce, vždy konaná v jiné evropské zemi (vloni v chorvatském Dubrovníku), poutala i letos pozornost více než tří stovek zahraničních novinářů z 50 zemí světa. (Proto také označení „globální“.) Mnohé na berlínském výstavišti zúčastněné firmy však v tuto jarní dobu převážně z konkurenčních důvodů jen nerady odklopují pokličku chystaných inovací a tak informace o podzimních novinkách vyplývají spíše z rozhovorů v kuloárech, mezi řádky textů tiskových zpráv a z naznačovaných jinotajů, než z oficiálních sdělení. I tak lze však přiměřeně odhadnout, kudy se vydává současný vývoj ve světě spotřební elektroniky, informačních technologií a takzvané bílé neboli domácí techniky, o čemž veletrh IFA pod starou berlínskou rozhlasovou věží dlouhodobě především je. LAS VEGAS UDÁVÁ SMĚR Téměř s jistotou lze i letos říci, že hlavní trendy už naznačil světově největší veletrh spotřební elektroniky Consumer Electronics Show (CES), který se vždy v lednu koná v americkém Las Vegas. V tomto milionovém městě v poušti vždy prezentují své novinky tisíce výrobců a přicházejí statisíce návštěvníků z celého světa. Spojené státy jsou ovšem také velmi významným ekonomickým trhem, kde „jsou peníze“ a bezpočet Američanů chce být vždy takříkajíc „in“ s tím nejnovějším, co existuje. (Oproti mnohému českému zájemci, který si raději počká až se nový výrobek zlevní či najde „skulinku“ pro jeho levnější pořízení.) Světoví výrobci proto zpravidla (i když výjimky nezřídka existují) světové premiéry načasují na USA a pak je v průběhu roku „rozmělňují“ pro evropský trh. Berlínská IFA (zkratka v ponechaném původním názvu z roku 1923 – Internationale Funkaustellung neboli Mezinárodní rozhlasová výstava) má však pro vystavovatele nemenší význam a není nijak podceňována. TELEVIZORY SE ZAKŘIVENOU OBRAZOVKOU V Las Vegas je předvedly jihokorejské společnosti LG a Samsung. (Na Sardinii přítomný Samsung se spíše zaměřil na technologii ultravysokého rozlišení.) Obrazovka je vyrobena technologií OLED (Organic Light Emitting Diode, česky organická dioda emitující světlo) a vyniká vysokým kontrastem i pestrým podáním barev. Jak napovídá tento pojem, využívá se tu organický materiál založený na uhlíku. Průkopníkem OLED technologie byla japonská firma Sony. Tento televizor začala prodávat již v roce 2007, avšak jen s malou úhlopříčkou 11 palců (28 cm). Už v té době bylo zřejmé, že nastává revoluční éra superplochých pružných zobrazovačů, jejichž tloušťka je pouze několik milimetrů, ale že nějakou dobu potrvá, než budou dořešeny některé technické záležitosti. Výrobci měli potíže s vývojem větších obrazovek a snížením výrobních nákladů na úroveň, kde by tyto přístroje byly schopny konkurovat dosavadním technologiím. Rovněž bylo zapotřebí vyjasnit poněkud nejasnou životnost použitých materiálů emitujících světlo. Tato doba je v řadě aspektů nejspíš překlenuta. Obraz, jaký OLED poskytují, je opravdu dokonalý. Obrazovky založené na této bázi mají krátkou dobu odezvy, takže dobře snášejí rychlé změny obrazu. Jsou proto vhodné pro sledování sportovních přenosů nebo akčních filmů. Mají velmi nízkou spotřebu energie, vysoce kvalitní obraz s výraznějšími barvami, také excelentní kontrast až 1 : 1 000 000. Velmi tenkou vrstvu organického materiálu lze navíc napařit či natisknout nejen na sklo, ale též na ohebnou fólii, takže lze takto vytvořit extrémně tenký zobrazovač. Tato technologie – což je právě letošní novinka – také umožňuje ono zakřivení, čili obraz tím získává větší hloubku a divák reálnější zážitek ze sledování děje. To platí zejména u přírodních panoramatických záběrů. Zakřivený tvar též nabízí větší rozsah pozorovacích úhlů a diváci na každé straně tak mají k dispozici větší plochu obrazovky. Představené zakřivené televizory mají úhlopříčku 55 palců (140 cm), tloušťku 4 mm a stojí asi 11 mil. wonů (v přepočtu přibližně 200 000 Kč). Samsung uvedl, že chce své televizory OLED s plochou i zakřivenou obrazovkou uvést na trh v prvním pololetí. Společnost Panasonic představila v Las Vegas svůj první prototyp televizoru OLED. Přístroj tohoto japonského koncernu má úhlopříčku 56 palců, o symbolický jeden palec delší než předváděné televizory korejských firem. Z kuloárů a dalších indicií lze ovšem usuzovat, že na podzimním veletrhu IFA v Berlíně nebudou tyto firmy osamoceny. 4K TELEVIZORY Současný formát plného rozlišení Full HD, který patří do klasického segmentu HDTV, již začíná být zastaralý a tak se na trhu začínají objevovat 4K (či v jiném označení 4k2k) displeje i televize, které mají čtyřnásobné rozlišení. (3840 × 2160 pixelů). Jejich cena je ale třeba u 84palcové úhlopříčky vysoká – kolem půl milionu korun. Už nějakou dobu se toto nové rozlišení stává fenoménem budoucího vývoje televizorů a velkoplošných panelů a zřejmě nejsme v této oblasti zdaleka ještě na konci cesty. Na scéně jsou už také obrazovky s označením 8k. Například prototyp Super Hi-Vision LCD obrazovky s označením 8k4k zobrazuje neuvěřitelných 33 mil. pixelů (7680 × 4320 pixelů), což představuje 16krát větší rozlišení (!) než nabízí současný formát HDTV. Hezky se nám tak začíná vybarvovat „superjemný“ televizní formát budoucnosti s označením Ultra High Definition Television (UHDTV). Ještě před nedávnem představa z říše snů, dnes skutečnost. Displeje s takovým rozlišením ale budou na trhu až za několik let, přičemž standardem by 8k mělo být snad kolem roku 2020. OHEBNÉ A PRŮHLEDNÉ DISPLEJE AMOLED Na propagačním videu se takový displej rozvine jako rulička papíru. Je extrémně tenký a průhledný. Název této technologie – AMOLED – je zkratkou z anglických slov Aktive-mat light- -emitting diode. Je to už poměrně starší zobrazovací technologie pro použití v mobilních zařízeních (například v mobilních telefonech) a televizích, nyní však přichází s řadou zdokonalení. Díky průhlednosti displejů (připomínají spíše rámeček s běžným sklem) ho lze zamířit na cokoliv a pak si v kontextu s takzvanou rozšířenou realitou lze přečíst potřebné informace o daném objektu. Ukázka samozřejmě není video reálného produktu, ale spíše odvážný koncept, který má navnadit na blížící se uvedení právě ohebných AMOLED displejů, které chystají Samsung a další společnosti. Samsung už má pro ně i označení NL22B a UD22B. Třeba monitor s názvem NL22B je opatřen 22palcovým displejem zasazeným v kvádrovém rámečku, do něhož je zabudován počítač, aby na něm uživatelé mohli jednoduše spouštět video. Obsahuje také reproduktory, jež vyvolávají pocit prostorového zvuku. Druhý monitor s označením UD22B nabídne 21,6palcový displej a rám tenký pouhých 5,5 milimetru. Podle Samsungu byl tento monitor navržen tak, aby uživatelům umožnil vytvořit „umělecké pohyblivé stěny“, jelikož lze propojit až 100 jednotek UD22B. LEVNĚJŠÍ TABLETY I S VYŠŠÍM ROZLIŠENÍM Tablety začínají ukrajovat podíl na trhu klasickým počítačům i notebookům. Jedním z důvodů je jejich nízká cena, která by se zřejmě měla ještě snížit. Vyšší rozlišení se stane standardem také u velmi levných modelů, zatímco dražší či drahé se budou chlubit především vyšší kvalitou, zpracováním a výkonem. Portfolio úhlopříček by mělo být širší, očekávají se i větší tablety s úhlopříčkou dvanáct palců. ODOLNĚJŠÍ POVRCHY DISPLEJŮ I tudy směřuje vývoj – například v podobě třetí generace krycího povrchu displeje Gorilla Glass 3. Druhá generace uvedená v loňském roce dokázala oproti první generaci snížit tloušťku skla o 20 %. „Trojka“ posouvá hranice ještě dále. Podle výrobce má třikrát vyšší odolnost proti poškrábání než Gorilla Glass 2 a navíc o 40 % méně vzniknuvších škrábanců na skle je následně viditelných pouhým okem. Sériová výroba trojky byla už zahájena a první produkty takto vybavené lze očekávat ve druhé polovině letošního roku. MONITORY SE SENZOREM Jedná se o počítače, které se dají ovládat zrakem. Technologie je založena na senzoru pohybu očí. Počítače lze díky němu řídit i touto optickou cestou. Na Sardinii jsme si mohli vyzkoušet i ovládání chytrého televizoru pomocí gest, tedy pomocí ruky, což byla již novinka loňského roku. Pomocí ruky lze prohlížet internetové stránky a vybírat odkazy na požadovaný odkaz. Vestavěná kamera je schopna rozpoznat pohyb před obrazovkou. Důležité však je, aby si vás televizor nejprve všiml. Je proto třeba zamávat nejprve dlaní v rozmezí zhruba 10 cm. Jakmile chytrý televizor pozná, že používáme ruky, je pak ovládání snadné. Sevřením dlaně lze potvrdit položky, samotná dlaň slouží jako kurzor. Sami jsme se mohli přesvědčit, že při přibývajících funkcích a obrazových položkách nových typů smart televizorů je tento způsob ovládání docela pohodlný. Ovládání gesty se v posledních letech stává jedním z oblíbených kroků výrobců pro přinesení přirozenější interakce uživatele. Mimochodem, americká společnost Microchip Technology se už vloni pochlubila úspěšnou výrobou prvního ovládání využívajícího elektrického pole k detekci 3D gest. Energeticky nenáročný čip nalezne uplatnění v nejrůznějších aplikacích, z nichž nadějné se zdají zejména mobilní telefony. Snímač získává polohu gest ze tří souřadnic získaných narušením pole. Pomocí desítky předdefinovaných gest pak určí, jakou akci chtěl uživatel provést. O technologii by mohl být zájem i ze strany automobilek a dalších výrobců, kde by byl podobný způsob ovládání smysluplný. SMART HODINKY PEBBLE Proč chytré? Díky aplikacím, které se do hodinek mohou nahrávat, se z nich může stát například tachometr na kolo nebo ukazatel aktuálních údajů pro běžce. Mohou využívat GPS signál a internet z mobilního telefonu, díky kterému jsou schopny tyto informace zobrazit. Pomocí těchto hodinek lze ovládat i přehrávání hudby telefonu. Možnosti aplikací jsou téměř neomezené, protože prostřednictvím telefonu se mohou připojovat k internetu a tak zjistit například čas odjezdu dalšího autobusu a informovat o tom uživatele hodinek. S chytrým mobilním telefonem dokáží komunikovat prostřednictvím bezdrátové technologie Bluetooth. Kromě ukazatele času zobrazují informace o příchozím hovoru, SMS, e-maily, události z kalendáře, zprávy z Facebooku, Twitteru, předpověď počasí a lze do nich nahrávat i další aplikace. Pro diskrétní upozornění je v nich zabudovaný malý vibrační motorek. Úsporný displej typu elektronický papír (e-paper) šetří vestavěný akumulátor a hodinky tak vydrží až sedm dní v provozu. DÁLE JSOU VE VZDUCHU ultrabooky s delší výdrží baterií a s novými čipy, novinky ze světa chytrých mobilních telefonů – smartphonů, kombinace virtuálního a reálného světa neboli rozšířená realita (Augmented Reality) v řadě dalších využití. Samozřejmě cloud (pronajímání) a různé nové aplikace pro zábavu i pro pracovní využití. Další ukázky představ o životě v inteligentní domácnosti a v takzvaném inteligentním domě, v němž se v příštích letech podle odborníků významně rozšíří technologie, které budou umět chytře šetřit například výdaje za elektřinu nebo plyn. 3D tisk a 3D tiskárny. A bez jakýchkoliv pochyb operační systém Windows 8 – obrazně řečeno „kam se podíváte“. Osmičky umožňují i pohodlnější dotykové ovládání, takže dotykový displej bude na výrazně větším počtu zařízení s Windows 8, než kdykoliv dříve. Podle odhadů čínské společnosti Lenovo bude mít do dvou let až polovina prodaných zařízení s Windows 8 dotykový displej. Lze tedy opravdu se zájmem očekávat, co konkrétně přinese zářijový mezinárodní veletrh IFA v Berlíně. Milan Bauman, Sardinie
