IFA 2009 také nový ultra širokoúhlý formát 21:9

Na mezinárodní tiskové konferenci na ostrově Malta, které se v polovině dubna zúčastnilo na 300 novinářů ze 45 zemí světa, se prezentovaly další cesty vývoje, s nimiž se setkají návštěvníci letošního mezinárodního veletrhu IFA 2009. Ten se na berlínském výstavišti pod starou rozhlasovou věží koná 4. - 9. září. Významný evropský veletrh IFA se zaměřením na spotřební elektroniku, od loňského roku propojený i se sortimentem elektrospotřebičů, je vždy zrcadlem novinek prestižního mezinárodního veletrhu spotřební elektroniky CES, který se koná na počátku roku v Las Vegas v USA. Když v pomyslném koktejlu zamícháme zde představené základní trendy s dalšími průběžnými údaji výrobců, některými následnými prezentacemi a veletrhy (částečně například březnovým veletrhem CeBIT v Hannoveru) a nejnovějšími informacemi z Malty (země, která patří do Evropské unie), získáme zřetelnější obrysy i o nadcházejícím veletrhu v Berlíně. Cinema 21:9 Velký zájem projevili účastníci konference o inovaci v televizní technologii, kterou představil nizozemský Philips. Jde o ultra širokoúhlý televizor s poměrem stran 21:9. Je to už v pořadí třetí základní formát, s nímž se televizní diváci setkávají. Po klasickém formátu 4:3 nastoupil nynější 16:9 a ten je tedy v šíři nejnověji překračován o dalších 5 cm. Výrobce tvrdí, že nejde o náhodnou volbu nebo o „inovaci pro inovaci“. Televizor s tímto poměrem stran umožňuje totiž oproti televizoru 16:9 lepší divácký vjem při stejné výšce obrazovky. Velmi zřetelné je například srovnání stejného děje filmu na obou typech obrazovek umístěných vedle sebe. V obraze na obou koncových stranách je takto více informací, které byly původně natočeny, ale které u rozměru 16:9 jsou oříznuté. Navíc formát 21:9 odpovídá osvědčenému filmovému formátu CinemaScope, ve kterém je od sedmdesátých let minulého století natočena většina hollywoodských filmů. Byl tedy inspirován formátem filmových pláten 2,39:1. Mimochodem, mnohé high-definition Blu-ray filmy jsou už nyní nabízeny ve dvou variantách - 16:9 i originální filmové, která se právě blíží 21:9. První model v řadě je vybaven oblíbenou technologií Ambilight (světelné „orámování“ obrazu), která jasně dokazuje zaměření televizoru na segment náročných filmových příznivců. Má úhlopříčku obrazu 56 palců (142 cm), rozlišení 2560 x 1080 bodů a 200hertzovou technologii, která dokáže zobrazit většinu disků DVD a Blu-ray na celé obrazovce bez zkreslení a černých pruhů. Podle dosavadních údajů má být s odezvou (reakční dobou) 1 milisekunda „nejrychlejším“ televizorem světa. Dynamický kontrast je 80 000:1. OLED na vzestupu Je pochopitelné, že z vývojových, ale také konkurenčních důvodů, výrobci už nyní neodhalili své připravované žhavé novinky. Ale nastíněné trendy jsou zřejmé - a o nich byla také na Maltě převážně řeč. V kurzu se nadále udrží vysoké rozlišení (HDTV) v podobě rozličných výrobků (od TV až po Blu-ray disky). Z dostupných údajů vyplývá, že například v oblasti audio a video bude akcent položen zejména na bezdrátové technologie (konec veškeré kabeláže), audio vestavěné ve stropě a zdech a podobná řešení. Hlavním hitem, protínajícím snad všechny oblasti, budou „zelené“ technologie. Úspora energie u výrobků spotřební elektroniky bude představena nejen u nových modelů plochých obrazovek (LCD i plazmových), ale i v řadě dalších oblastí. Pokud jde o napájení výrobků spotřební elektroniky, baterie a příslušenství, vystavena mají být další média pro ukládání dat a některé expozice se zaměří i na budoucnost digitálních fotorámečků. Na obzoru jsou také perspektivní OLED obrazovky, které nyní směřují k daleko větším rozměrům. Principem OLED je přeměna elektrické energie na světlo (elektroluminiscence), což oproti LCD nabízí lepší barevné podání a rychlejší překreslování obrazu. OLED - (zkratka anglického Organic light-emitting diode) je typ displeje využívající technologii organických elektroluminiscenčních diod. Technologie pochází z roku 1987, kdy jí vyvinula firma Eastman Kodak. Displeje tohoto typu se používají především v přístrojích jako jsou mobilní telefony nebo MP3 přehrávače a budoucnost mají i v televizorech. Velkou výhodou OLED displejů je, že jsou velmi tenké, dají se dobře ohýbat či tvarovat, mají velmi dobrý zorný úhel, minimální spotřebu proudu, protože není u nich zapotřebí podsvícení. Mají rychlou odezvu a snadno se čtou i za denního světla. Prvotní krůčky s ne příliš velkými rozměry tohoto typu obrazovek s organickými luminiscenčními diodami jsou víceméně překonány a tento jejich handicap není již tak příznačný. Například v říjnu loňského roku předvedl jihokorejský Samsung obří OLED televizor s velkou úhlopříčkou 40 palců (102 cm). Jde o prozatím světově největší OLED televizor. Výrobce u něj uvádí mimořádně vysoký kontrast 1 000 000 : 1 a jas 200 cd/m2. Zdá se však, že hromadná výroba velké úhlopříčky nebude snadná a rychlá a spíše se nejdřív dočkáme rozměrů pod 79 cm. Ekologic ké tla čítko ovlada če Japonská společnost SHARP představila novou řadu LCD televizorů AQUOS LC-DH77E. Vyznačuje se kromě výborné kvality obrazu zajímavými ekologickými vlastnostmi přinášejícími úsporu energie. ECO režim umožňuje manuálně snížit intenzitu podsvícení obrazovky ve dvou stupních o 15 nebo 20 %. Po stisknutí speciálního tlačítka ECO na dálkovém ovladači lze přejít do úsporného módu, aniž by se uživatel musel pohybovat v jeho menu. Další „zelená“ funkce Optical Picture Kontrol (OPC) pomocí světelného senzoru integrovaného do rámu LCD televize přizpůsobuje podsvícení obrazovky okolním světelným podmínkám. Obdobně úspory energie řeší další výrobci televizorů. Například Sony má u nové řady LCD televizorů KDL vestavěn senzor, který „pozná“, že se v místnosti nikdo nepohybuje. V tom případě přijímač vypne po dobu, kterou jeho uživatel sám nastaví. Pokud televizor zaznamená pohyb, přístroj se znovu zapne. Las erové 3D televizory K nadějným inovacím patří mimo jiné i laserové televizory, které japonská společnost Mitsubishi v premiéře představila již na CES 2008. Jejich technickou podstatou je vykreslování obrazu pomocí laserových paprsků. Dlouho očekávaný 65“ model (tedy s úhlopříčkou 165 cm) LaserVue L65-A90 přináší oproti klasickým televizorům s vysokým rozlišením HDTV více barev, lepší pozorovací úhly i lepší kvalitu obrazu. Laserové paprsky dokáží totiž údajně pokrýt až 2krát více barevného spektra než dokáže rozlišit lidské oko, ale nabízejí také ekonomičtější provoz. Spotřeba přibližně 135 wattů představuje více než polovinu oproti srovnatelně velkým LCD a třetinu až čtvrtinu oproti plazmám. Zástupci výrobce tehdy v lednu 2008 upozornili, že první Laser TV bude v prodeji už tento rok. Tak se také stalo. Dne 28. října firma v tiskové zprávě oznámila uvedení tohoto prvního sériově vyráběného laserového televizoru na trh. Ve vybraných prodejnách v USA se LaserVue L65- A90 prodává za 6999 USD (cca 140 000 Kč). Podle prvních reakcí těch, kteří měli možnost televizor spatřit, je obraz skutečně excelentní. Navíc laser dokáže generovat trojrozměrný obraz, což je cesta k budoucím 3D obrazovkám (pro sledování se speciálními brýlemi i bez brýlí), jejichž různé varianty se na veletrzích po řadu let rovněž objevují. Už tento model je vybaven technologií 3D-Ready. (Připraven pro trojrozměrnou technologii.) Bílá technika ve znamení zelených technologií Významnou součástí veletrhu IFA je od loňského roku také rozsáhlá oblast elektrospotřebičů, v přeneseném slova smyslu tzv. bílá technika. To v posledních letech ale nebyla zcela výstižná charakteristika, neboť bílý design byl čím dál tím víc nahrazován barevnými odstíny. Jak se však zdá, letos v Berlíně můžeme očekávat comeback opět k barvě bílé. Bílý design se navrací. Takto se představí i nová generace vestavných spotřebičů Bosch. V novém bílém designu byly navrženy například kompaktní vestavné trouby HBC 84E623 a HBA 34B520, plně vestavná mikrovlnná trouba HMT 85ML23, sklokeramická deska PKF 642T14 a plynová varná deska PPP 612B20E. Především se však nyní Bosch soustřeďuje na úsporné technologie. Například pračka Bosch Logixx 8 s patentovaným VarioSoft bubnem a ochranou proti zmačkání nejen že pojme až 8 kilogramů prádla, ale při maximálním naplnění pračky stanoveném pro konkrétní prací program dosahuje následujících hodnot: spotřeba energie o 20 % nižší než je limit stanovený pro třídu A - spotřeba vody 56 litrů, spotřeba energie 1,20 kWh. I další výrobci elektrospotřebičů na Maltě oznámili, že v tomto směru budou v září v Berlíně představeny jejich hlavní inovace. Milan Bauman