Tuto otázku si bezesporu položil
mnohý návštěvník letošního mezinárodního
veletrhu IFA, který se
v Berlíně konal 29. srpna až 3.
září. Je zřejmé, že svět spotřební
elektroniky nabírá stále vyšší
obrátky a vyznat se v jeho četných
peripetiích je pro méně zasvěcené
nejednoduchým rébusem.
Dlouhá léta se IFA, jejíž původní
název od roku 1924 je v němčině
Internationale Funkausstellung,
tedy doslovně Mezinárodní rozhlasová
výstava, orientovala na sféru
spotřební elektroniky. (V polovině
20. let minulého století zde byla
například hitem lampová rádia.)
Letos poprvé do svého portfolia
přidala další významnou oblast
– domácí spotřebiče. Tato změna,
plná očekávání, přinesla své ovoce.
Pořadatelé oznámili rekordní
výstavní plochu 122 000 m2, která
je největší v historii tohoto berlínského
výstaviště.
Promyšlený marketingový
tah
Strategie, kterou v poslední době
uplatňují i jiné veletržní správy
(u nás mimo jiné letos propojením
Invexu-Digitexu s Interkamerou),
má za cíl získat do veletržních ploch
více vystavovatelů i návštěvníků.
V tomto případě však zmíněná fúze
dvou komodit pod jednou střechou
je též neklamným svědectvím současného
vývoje technického pokroku,
kdy se díky mikroelektronice
a příbuzným oborům prakticky „vše
propojuje se vším“. Geniální vynález
tranzistoru neuvěřitelně zahýbal
budoucností. Když v roce 1971
vyrobila americká společnost Intel
svůj první mikroprocesor, málokdo
tušil, že se tím otevírá jeho cesta do
bezpočtu výrobků, včetně domácích
elektrospotřebičů, které nás dnes na
každém kroku obklopují.
Dominantní ploché
obrazovky
Nejznámější výrobci se na veletrhu
předháněli v rekordech o co nejštíhlejší
televizní přijímače. Světového
rekordu letos dosáhla firma Sony,
která v premiéře představila 40palcový
nejtenčí LCD televizor na světě
Bravia ZX1 s tloušťkou jen 9,9 mm,
který tedy vizuálně téměř splývá se
zdí. Je vybaven 100Hz zobrazováním
s Full HD, jeho obrazovka má
6milisekundovou odezvu a kontrast
10 000:1. Předpokládané datum prodeje
v Japonsku (a pravděpodobně
také v Evropě) je v listopadu.
Sharp předvedl tloušťku 23 mm.
Jeho LCD televizory Aquos XS1
s úhlopříčkami 52 a 65 palců by měly
být na evropském trhu už v říjnu.
Philips vystavoval svůj extra
štíhlý LCD televizor Essence. Má
38 mm silnou obrazovku. Obdobně
ultra štíhlé LCD a plazmové televizory
dominovaly také v ostatních
expozicích. Například JVC vystavil
Super Slim LCD-TV s 39 mm,
Samsung LCD TV Serie 8 se 44 mm
a podobně.
Výrobci se však vydávají i opačným
směrem – k obřím rozměrům obrazovek.
Světově zatím největší úhlopříčkou
150 palců (381 cm) se u svého
nejnovějšího Full-HD plazmového
televizoru pochlubil Panasonic.
Televizory OLE D tlusté jen
3 milimetry
Je však naprosto zřejmé, že televizory
budou ještě štíhlejší. O jejich
odtučňovací kúru se zaslouží revoluční
technologie OLED (Organic
Light-Emitting Diode neboli organická
dioda emitující světlo), využívající
organický materiál založený na
uhlíku. Jejich širší rozšíření nastane,
jakmile budou dořešeny některé technické
záležitosti. (Výrobci stále ještě
mají potíže s vývojem větších obrazovek
a snížením výrobních nákladů
na úroveň, kde by tyto přístroje byly
schopny konkurovat dosavadním
technologiím.)
Obraz, jaký poskytují, je opravdu
dokonalý. Obrazovky založené na
této bázi mají krátkou dobu odezvy,
takže dobře snášejí rychlé změny
obrazu. Jsou proto vhodné ke sledování
sportovních přenosů nebo akčních
filmů. Mají velmi nízkou spotřebu
energie, vysoce kvalitní obraz
s výraznějšími barvami, také excelentní
kontrast až 1:1 000 000. Velmi
tenkou vrstvu organického materiálu
lze navíc napařit či natisknout nejen
na sklo, ale též na ohebnou fólii,
takže lze takto vytvořit extrémně tenký
zobrazovač.
V pavilonu Sony si návštěvníci
mohli prohlédnout OLED televizor
XEL-1 s úhlopříčkou 28 cm, který
je neuvěřitelně tenký jen 3 mm. Na
evropském trhu by se měl objevit
příští rok.
Jihokorejský Samsung představil
dva (14,1” a 31”) OLED televizory.
Ve svém tiskovém prohlášení uvádí,
že konečný produkt váží o 40 %
méně než ostatní LCD televizory stejného
rozměru obrazovky. Komerční
výrobu středních a velkých OLED
televizorů plánuje zahájit kolem roku
2010.
Široké rozmáchnutí Bluray
disku
Třetí generace optických disků
určených k ukládání digitálních dat
(název pochází z anglického Blue
ray, tj. modrý paprsek, označení související
s barvou světla používaného
ke čtení), oslavila letos v únoru triumfální
vítězství. Japonský koncern
Toshiba 19. února ohlásil ukončení
výroby přístrojů, které podporují
jím vyvinutý konkurenční formát
HD DVD.
Rozhodnutí znamená, že vítězství
ve válce formátů vysokého rozlišení
získal druhý tábor, který podporuje
technologii Blu-ray, jehož autorem je
společnost Sony. Toshiba tak utrpěla
ztráty v řádu stovek milionů dolarů.
Se zájmem se proto očekávalo,
s čím se na výstavišti „vytasí“ jeho
protagonisté a jaký vliv bude mít
„modré vítězství“ na rychlý nástup
Blu-ray vypalovaček se schopností
vypalovat i CD a DVD? Podle předpokladu
se zde s těmito výrobky
doslova roztrhl pytel a staly se jednou
z hlavních dominant mnoha vystavovatelů.
Z jednotlivých exponátů je
patrné, že Blu-ray má vliv i na řadu
dalších příbuzných oblastí a na vysoké
rozlišení jako takové.
Milan Bauman
